Povolební reflexe se projevuje velmi zvláštním způsobem zejména u obou koaličních pidistran, jež ztratily pud sebezáchovy. Totéž platí o některých nezařazených poslancích. Bez ohledu na koaliční smlouvu a kmenovou stranickou příslušnost nezařazených poslanců vznikla nová koalice, vedená předpokládaným vítězem příštích parlamentních voleb, stranou sociálně-demokratickou. Vládní koalice, která je nejednotná, je pouhým rozhádaným spolkem bez politické váhy a nemůže vážně pomýšlet na změnu politického stylu, která by odvrátila nebezpečí dalších volebních porážek. Mirek Topolánek se ke své škodě bije za zachování koaličního modelu vládnutí jako lev, ale zůstává v tom sám. Pánové Čunek a Bursík se k němu chovají stejně jako kdysi Josef Lux k Václavu Klausovi. Působí to dojmem, že očekávají sladkou odměnu v podobě účasti na vládě, kterou bude sestavovat Jiří N. Paroubek. Zapomínají ovšem na mínění voličů, jejichž podpora oběma stranám klesla v krajských a senátních volbách výrazněji než ODS. Jiří N. Paroubek s nimi asi o koalici jednat nebude, protože nejspíš zmizí v zapomnění. A sociální demokraté se pustili cestou bezbřehého populismu. Chovají se zpupně a derou se k moci bez ohledu na to, o kolik poškodí státní pokladnu jimi prosazovaná líbivá opatření.
Obrázek doplňují neuctivé útoky na prezidenta, vedené vesměs lidmi nevalných osobnostních kvalit. Jejich nositelé dávají přednost spokojenosti eurokratů před odpovědným přístupem k projednání lisabonské smlouvy v situaci, kdy s její ratifikací až do výsledku případného druhého irského referenda nemá smysl spěchat. I v tomto se projevuje kus bláznovství. Političtí pidižvíci, kteří prezidenta napadají, nevedou věcnou debatu. Poctivé střetávání argumentů nahrazují div ne políčkováním. Není jasné, co tím sledují: tímto způsobem pana prezidenta na svou víru nepřevedou a odvolat ho z funkce nebo aspoň ho umlčet nemohou. Naproti tomu prezidentovo myšlení je kontinuální a jeho názory jsou vždy natolik promyšlené, že v každém případě zasluhují, aby se o nich věcně a slušně diskutovalo. Veřejnost to nakonec vždy zjistí a vrací mu svou přízeň, i když občas pod vlivem mediální masáže zakolísá.
Doporučuji čtenářům, aby si dále nekazili advent, přestali číst noviny a sledovat televizní zpravodajství a ponechali politiky jejich pošetilostem. Svět se nakonec stejně bude vyvíjet jinak, než nám to naplánují. Všem čtenářům přeji příjemné prožití vánoc. Ti, kteří uposlechnou mé rady, mají větší naději, že se mé přání naplní.