POLICIE: Policejní generálové, s.r.o.
Téma je však tentokrát orientováno dovnitř policie. "Jestli někomu vadí, že by policii měli velet generálové, a v armádě mu to nevadí, tak je hlupák," prohlásil Ivan Langer. Dlužno podotknout, že jde o prohlášení poněkud zavádějící a nepřípadné. Ivan Langer má pravdu v jediném. Počet generálů v policii srovnání s počtem generálů v armádě opravdu neunese.
Problémem současnosti ovšem není skutečnost, že by někomu vadilo, že by v policii veleli generálové. Naopak. Z určitého úhlu pohledu si policie ve svém vedení generály zaslouží. Jediným motivem pro jmenování navržených důstojníků do generálských hodností by ovšem nemělo být to, že policie má generálů "málo".
K nositeli generálské hodnosti je přirozeně přiřazována vysoká prestiž, respekt a úcta. Navržené důstojníky do generálských hodností jmenuje prezident republiky. Významu takového výjimečného ocenění by měly odpovídat i zásluhy oceňovaných. Mám přitom na mysli zásluhy nezpochybnitelné. Obávám se ovšem, že tady je onen pomyslný kámen úrazu.
U některých Langrem navržených kandidátů na jmenování do generálské hodnosti lze o jejich zásluhách silně pochybovat. Pokud ovšem někdo nepovažuje za zásluhu to, že se někomu za tak krátkou dobu podařilo zkazit tak mnoho. V médiích jsou v této souvislosti prezentovány pochybnosti k návrhu na povýšení náměstků policejního prezidenta Bílka a Houby. Rozpaky především budí především současný stav Houbou řízené Služby kriminální policie a vyšetřování.
Podle Langra navrhovaní funkcionáři prý odvedli "neuvěřitelnou práci" v souvislosti s reformou policie. Je skutečností, že některé věci opravdu k uvěření nejsou. Reformovaná policie si například zrušila specializované týmy pro vyhledávání a zajišťování výnosů z trestné činnosti, zhoršila svou schopnost vyhledávat latentní trestnou činnost a nevhodnými organizačními opatřeními zkomplikovala a podstatně snížila schopnost objasňování některých nejzávažnějších forem kriminality.
Navzdory "neuvěřitelné práci" se policii nedařilo v boji s korupcí, což veřejně připustil i odstupující premiér Mirek Topolánek. To je velké zklamání pro všechny, protože boj s korupcí bývalo silné Langrovo téma.
Pozoruhodnou kreativitu předvedl policejní management při budování Národního kriminálního úřadu, jež se mu však doposud vybudovat nepodařilo. Definováním nedostatků a chyb, jež by mohly být považovány spíše za manažerské kotrmelce, by se dalo určitě popsat několik stránek.
Langrova reforma policie často připomínala spíše personální čistky a navždy bude spojována s obrovským úbytkem kvalifikovaných sil. Něco takového tu opravdu za posledních dvacet let nebylo. Obávám se ovšem, že z této "neuvěřitelné práce" v současné době profitují především zločinci.
Langrova policejní reforma bohužel připomíná ony pohádkové "císařovy nové šaty", jež vlastně neexistují, a císař tak dává na odiv svou nahotu. V podstatě jde o exhibici a jmenování generálů je nejspíš její součástí. V podobném duchu se nese i Langrova argumentace při obhajování návrhu na udělování generálských hodností.
Bylo by skvělé, kdyby ministr vnitra mohl věcně definovat zcela konkrétní a nezpochybnitelné výsledky práce navržených generálských kandidátů. Bylo by ještě lepší, kdyby šlo o tak kvalitní práci, pro kterou by si kterýkoliv budoucí, věcně uvažující ministr nově jmenované generály s radostí ponechal v zastávaných funkcích i ve svém funkčním období.
Představuji si, že nově jmenovaným generálem by měl být spíše jestřáb, který svedl vítězné bitvy se zločinem, než páv, jenž natřásajícím rozevřeným vějířem barevných per dovedně zakrývá nekonsolidovaný a neuspokojivý stav služby, kterou řídí.
Pokud by tomu tak nebylo, mohla by část novopečených policejních generálů v jistém smyslu záhy připomínat společnost s ručením omezeným. Pro policii by takoví generálové příliš pozitivním přínosem asi nebyli.
Autor je bývalý ředitel Finanční policie, www.zimmel.cz
