Přiznávám, že příliš nerozumím odpovědi pana Macha, místopředsedy Strany zelených (Dál než na špičku nosu, NP 15.3.). Jeho reakce se s mým článkem pouze letmo dotýká v několika bodech, navíc je jeho odpověď v té trošce konkrétního v rozporu s veřejným vyjádřením Martina Bursíka i zveřejněným volebním programem jeho vlastní strany.

Přitom s řadou tezí v polemice musím plně souhlasit. Například s tím, že ochrana životního prostředí není tématem, které je vyhrazeno pro zelené strany a organizace. Pak ovšem nechápu, proč pan Mach nepokračuje v logice této teze a nepokusí se vysvětlit, proč je pro uchování životního prostředí důležitější strana, která tuto otázku označuje jako alfu i omegu, než strana, která integrálně zapracuje otázky životního prostředí do vyváženého volebního programu. A teď je úplně jedno, jestli má k tomu přístupy zleva nebo zprava. Neboli, proč se vyhnul zdůvodnění smyslu existence svojí strany, když ji sám nejdříve relativizoval.

Přestože uznává, že zelení nejsou jedinými, kdo se otázkami kolem životního prostředí zabývá, dovozuje z mojí nedůvěry v program Strany zelených a mých pochybností o kompetentnosti jejích představitelů, můj negativní vztah k životnímu prostředí a jeho ochraně. Nezlobte se, ale tohle tady už bylo, jen člověk byl místo nepřítele přírody nepřítelem dělnické třídy a všeho pokrokového lidstva, tábor míru nevyjímaje.

Stálo by za to, kdyby alespoň pomocí odkazu autor vysvětlil, co míní pod některými pojmy.

Například - jestliže chce hovořit o zahrnutí externalit do ceny výrobku, musí nejdříve říci, co jsou tyto externality a jak je počítá. Jinak jde o větu kalibru: "Každý má nárok na společenskou solidaritu!" S tím také každý souhlasí, dokud se nezačneme bavit o tom, co si kdo vlastně tou solidaritou představuje. Heslo líbivé, výklad gumový.

Ale zkusme opustit proklamace a věnovat se faktům.

Do energeticky šetrných technologií se vyplatí investovat, s tím plně souhlasím.Otázkou je, zda všechny projekty propagované zelenými jsou takovou nadějí a kolik z nich je prachsprostým podfukem, který ve jménu ušlechtilé myšlenky pouze natahuje ruce po veřejných zdrojích. Bohužel, formát článku neumožňuje rozbor celého problému, bylo by to na řadu stránek. Lze snadno prokázat, že představy o náhradě dnešní energetické sítě lokálními obnovitelnými zdroji, jak píší zelení ve svém programu, je naprosto nereálná a to nikoli z hlediska současných technologií, ale i z hlediska nepřekročitelných zákonů přírody. Tyto projekty jsou naopak často megalomanské výkřiky do tmy, před kterými se zasloužilí i zúčastnění dobře fotí na plakáty, ale které byly pořízeny z dotací a bez dalších dotací si nevydělají ani na provozní náklady. Jestli si čtenář myslí, že míním větrnou farmu v Jindřichovicích, tak to je pouze jeden z takových projektů.

Ony se rozvíjejí různé technologie. Cena dřívějšího odpadu stoupá, protože se nachází průmyslové využití toho, čím chtěli zelení levně topit, například štěpků. Pokud někdo začne již tak drahé štěpky ještě přepracovávat do pelet, dostane se nákladově zcela mimo konkurenci a nezachrání to ani snížená sazba DPH.

Často stačí poměrně jednoduché fyzikální výpočty.Energetický tok slunečního záření a účinnost jeho převodu do použitelné formy energie, jsou tak nízké, že ani nové technologie nemohou brát tam, kde nic není. Pokud se o to pokusí, energetická náročnost sběru převýší hodnotu paběrků. Pokud Strana zelených hodlá hájit takové fantasmagorie, jako že přebytky elektřiny z komunálních elektráren na biomasu bude používat na elektrolýzu vody, pak je zřejmé, že dobrým úmyslům matematika rozhodně nepřekáží.

Ekologické daně jsou daněmi, které rozšíří současné spotřební daně na benzín, alkohol a cigarety. Jak pan Mach správně konstatuje, jde o zdanění prohibitivní, které směřuje k tomu, aby spotřeba určitých komodit byla omezena. Musím souhlasit i s tím, že je lépe, když společnost prostředky nutné míry přerozdělování získává z daní ekologických, než přímých. Vždycky je lépe zdanit spotřebu, než iniciativu.

Problém ovšem spočívá v tom, že ekologická daňová reforma Strany zelených není nikde, ani ve volebním programu, prezentována uceleným způsobem, takže je nutné vycházet z jednotlivých útržků a vyjádření. Z toho, co je ve volebním programu obsaženo, je zřejmé pouze to, že standard ekologických daní EU je pro zelené zanedbatelným minimem a to přesto, že budou stejně jako pan Mach mlžit a volně zaměňovat pojmy ekologické daně (podle standardu EU) a ekologické daňové reformy (podle představ Strany zelených).

A právě proto vyčnívá z veřejného vyjádření Martina Bursíka tvrzení, že ekologická daňová reforma Strany zelených je neslučitelná s principem rovné daně prezentované ODS. To zní velmi zlověstně, protože prosté rozšíření soustavy spotřebních daní o daně ekologické s rovnou daní slučitelné je. Pro aplikaci rovné daně je v konečném důsledku nutné, aby státem garantovaná zdravotní péče a minimální důchodový standard nebyly financovány z daní přímých, ale z nepřímých daní - a ekologická daň vytváří potřebný zdroj. Tyto dva projekty jsou proto nejen slučitelné, ale mohou se vzájemně doplňovat a podporovat.

Pokud Martin Bursík mluví pravdu, ekologická daňová reforma Strany zelených je mnohem rozsáhlejší, než ekologická spotřební daň a zasahuje i do daní přímých. Deformace sazeb daně ze zisku na základě ideologie, třebas zelené, je hodně silná káva. Žádný moderní ekonomický směr nepodporuje daňový voluntarismus a neuvážené zásahy do přímých daní.

Z poznámek na téma terénních automobilů je navíc zřejmé, že prohibitivní zdanění spotřeb se nemá zastavit u spotřeby omezených a vyčerpatelných přírodních zdrojů, ale může být volně rozšířeno na cokoli, nač ukáže ruka zeleného inkvizitora. A ve volebním programu takových náznaků najdeme požehnaně.

Jestliže si někdo koupí automobil, který mu papá dvanáct litrů, tak již dneska platí spotřební daň, která odpovídá žízni plechového miláčka. Proč tedy další spotřební daň vybíranou při koupi vozidla? A další daň z jeho vlastnictví?

Ani po několikerém přečtení článku, jsem nezjistil, z čeho má plynout moje neschopnost dohlédnout za špičku nosu nebo dokonce slivovicová demence. Pravděpodobně z toho, že mi nedochází Pravda zjevovaná zelenými a že se snažím o diskutovat a ne jenom organizovaně tleskat.