Pan Vild měl problém. Nevěděl, zda volit ODS nebo TOP 09. Oči mu otevřela až paní senátorka Filipiová, která na ideové konferenci ODS (pan Vild to nazývá „sraz“) řekla několik „hrozných vět“. ODS tak podle Vilda začala lidi třídit na ty, co si zaslouží lékařskou péči, a na ty, co si ji nezaslouží. Úryvky, které to podle Vilda dokazují, nalezne čtenář zde.

Asi bych v případě, kdyby si autor nebral do „úst“ paní senátorku Filipiovou (mimochodem, zcela jednoznačně jednu z nejpracovitějších členek Senátu), ponechal příspěvek pana Vilda bez reakce. V daném případě se však autor plete hned dvakrát. Paní senátorka má sama velké zkušenosti s tím, jak české zdravotnictví funguje či fungovalo. Jak sám Vild píše, „sedí na vozíku“. Bohužel, domněnky, které Vild z vět paní senátorky vyvozuje, jsou pouho pouhé spekulace. Snaží se nás, čtenáře NP, přesvědčit, že ty věty říká Filipiová s nějakým jiným, zlým úmyslem, o kterém nás neinformuje. Naznačuje tajemně, že se za výroky Filipiové skrývá nějaký podraz. Proto doporučuji přečíst si příspěvek paní Filipiové celý. Senátorka se zamýšlí nad dlouhodobou neudržitelností koncepce, která se zaštituje heslem z ústavy, že „každý má nárok na bezplatnou zdravotní péči“. Vůbec to není příspěvek, který by chtěl lidi nějak třídit a už vůbec ne tak, jak Vild naznačuje. Senátorka Filipiová pouze konstatuje notoricky známou skutečnost, kterou všichni problému znalí chápou. České zdravotnictví potřebuje reformu ne nepodobnou reformě důchodové.

To, že je česká společnost v pohybu a klesá ochota volit dvě dosud největší politické strany, je zřejmý trend posledních týdnů. V průzkumech, jakkoli zpochybňovaných, se mezi strany s více než pětiprocentní podporou dostávají nové subjekty jako Věci veřejné, Strana práv občanů apod. To je v zásadě přirozená reakce na čtyři roky trvající souboj Paroubka s ostatními politickými stranami. Lidé jsou určitou strnulostí české politiky přinejmenším otráveni. Osobně považuji existenci alternativy k ODS na pravici jako výhodu. Domnívám se, že ODS a TOP 09 mají potenciál oslovit více voličů než samotná ODS. Současně však platí, že zde existuje riziko toho, že v důsledku toho klesají šance ODS vyhrát jarní parlamentní volby. Pokud tedy pravicově orientované strany nedokážou získat v této konfiguraci nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů, případné vítězství ČSSD bude porážkou strategie domluvené údajně po pádu Topolánkovy vlády. Kalouskem vytvořená TOP 09 měla být určitou pojistkou vítězství pravice ve zmařených předčasných volbách. Přelévaní hlasů mezi ODS a TOP 09 bylo vlastně očekávatelné. Jde spíše o něco jiného. Nevymýšlet si jako Vild zástupné důvody pro svou volbu.

Autor je člen ODS