POLEMIKA: O zavilosti
I když jsme v referendu byli já i moje žena a dvě dospělé dcery pro vstup do EU, sdílím stále více skepsi prezidenta republiky; skepsi z tvořícího se obrovského byrokratického samohybného organizmu bez zásadní podpory zdola, bez étosu plynoucího z tužeb národů, ovládaného především bezmeznou touhou po moci a vyřazení kontrolních mechanismů běžných v parlamentních demokraciích. Vidím orgány EU jakožto mechanismy tvořené bez mandátu voličů a odkladiště neuvěřitelných politických kreatur, v čemž vyniká především bohužel ČR. Palata - pokud jde o EU a Klause - nikdy nebyl, není a jak to tak podle jeho vývoje vypadá, ani nebude objektivní.
A jen malou poznámku nakonec: byly to podvakráte západní mocnosti, které nás (ale i ostatní bývalé členy "východního bloku") nejprve nechaly napospas Hitlerovi a národnímu socialismu a napodruhé pak stejně brutálního a odpornému Stalinovi, jehož pohrobci sedící pod jeho obrazy v kancelářích KSČM odcházejí do parlamentu realizovat svůj sen o převzetí moci již podruhé v dějinách našich zemí. Proto by - ať se to komu líbí nebo ne - mělo být historickou náplastí těchto velkých západních zemí, aby novým členským zemím alespoň zčásti efektivní pomocí a transfery peněz kompenzovaly škody, které zcela napravit nelze, a to bez protihodnoty a ekvity. Zbytek je pak povinností občanů nových zemí EU, aby svojí pílí a invencí zlepšovali svůj život, a to je sféra, kde by ve vlastním zájmu neměli na EU nijak spoléhat. A úplně nakonec: možná by Palatovi pomohlo, kdyby se podíval, jestli plní EU alespoň základní funkce, a odpověděl si na tyto otázky:
a) je zajištěn volný pohyb kapitálu v EU?
b) je zajištěn volný pohyb lidí a pracovních sil v EU?
c) jde o jednotný ekonomický prostor s jednotnou měnou s kursem odpovídající reálné síle ekonomiky?
Tím by se měl Palata zabývat, mělo by ho trápit, proč asi ani na jedinou z těchto otázek nelze odpovědět kladně a jaký smysl tedy má budování nadnárodního státu s Ústavou v době, kdy EU neplní ani tyto elementární atributy státní entity, o jednotné zahraniční politice ani nemluvě, protože to bych se musel červenat. Neměl by peskovat bez argumentace druhé za jejich kritické názory.