Úterní Lidové noviny přinesly komentář Josefa Mlejnka jr. s názvem ODS a Klausovic rodina (LN 19. 3.), v němž se autor snaží rozebírat údajné příčiny rozkolu ODS s jejím dnešním nejviditelnějším politikem Václavem Klausem ml. a s jeho otcem, jejím zakladatelem a hlavní osobností, která ji formovala, prezidentem Václavem Klausem.

Mlejnek se se svým zadáním vyrovnal pro dnešní poměry příznačně – rozkol strany a Václavů Klausů nahlíží zvětralou optikou studené války. Jde prý i v této věci o vždy hodný Západ a trvale zlý Východ. Zatímco hodná Fialova ODS je prý prozápadní, zlí Klausové v Mlejnkových očích prý začali inklinovat na Východ, případně podporovat německou AfD či dokonce se na některých tématech shodnou s naší SPD.

Toto myšlenkové paradigma, které pracuje s atavistickým strachem z věčné východní hrozby, je příkladem pokleslého propagandismu pohrdajícího inteligencí veřejnosti. Snaží se čtenářům zatajit, že fronty se od konce studené války výrazně pohnuly a proměnily, svět se podstatně změnil, téměř přepóloval, a náš Západ prodělal základní ideovou proměnu. Zamlčuje, že levicový progresivismus totálně ovládl západní politický mainstream a že největší hrozba pro kapitalismus a svobodné poměry dnes pro nás přichází právě odtud. Zatajuje, že dávno neplatí jednoduché pravidlo, že vše, co nám dnes zpoza oceánu nebo z Bruselu servírují, je automaticky dobro a vše z druhé strany pochází od ďábla. Ke konci svého textu autor sice odtuší, že dnes „pojem ‚Západ‘ nepředstavuje něco určitého, ale v kulturním smyslu spíše bitevní pole“, přesto však článek nálepkuje Klausovy jako „rodinu nikoliv prozápadní“.

Kdyby se Mlejnek nepokoušel nasadit čtenáři falešnou optiku a strašit nebezpečím z Východu, ale zabýval se skutečnými politickými postoji současné ODS, musel by zaznamenat její cílevědomý postupný příklon k onomu progresivistickému mainstreamu, k tomu současnému pokrokářskému Západu, pro nějž jsou ideály svobody jednotlivce, volného trhu a českého vlastenectví, na nichž ODS vznikla, dnes zcela nepřijatelné.

Kdyby se skutečně zabýval politickými postoji obou Václavů Klausů, zjistil by názorovou konzistenci a ideovou stálost bez ohledu na to, jestli vítr fouká ze Západu či Východu. Klausové ve svých základních názorech pozici nezměnili, ODS však zamířila do bažinatého hlavního proudu. Mlejnkovi je to však málo, neboť svět se prý dost změnil, a proto je potřeba se klausovského dědictví zbavit radikálněji. Jeho obavy, že pod vedením údajného konzervativce Fialy čeká ODS osud malé doktrinářské ODA z 90. let, ale nesdílím. Spíše se zdá, že ODS hodlá následovat své někdejší odštěpence v Unii svobody, kteří se s obdobnou rétorikou i rozplizlou politikou rychle totálně zdiskreditovali.

Autor je výkonný ředitel Institutu Václava Klause

LN, 21.3.2019