Pan poslanec ve svém článku uvádí tak zásadní tvrzení, že mi nezbývá než reagovat. Jeho tvrzení jsou totiž vesměs zavádějící a leckdy zcela nepravdivá. K jejich vyvrácení nezbývá než se obrátit na znění příslušného zákona (Zákon 245/2006 Sb. - pro ty kdo mají chuť si dohledat je k dispozici třeba na www.mvcr.cz/sbirka/2006/zakon_05.html#castka_79).

Pan poslanec tvrdí, že péči veřejných nemocnic by hradily zdravotní pojišťovny a nemocnice, které by se na veřejné přeměnit neměly by neměly smlouvu s pojišťovnou a dostávaly by úhradu jen za akutní péči. Jaká je skutečnost: Veřejná nemocnice by měla zákonný nárok na smlouvu o úhradě zdravotní péče v rozsahu, v jakém by byla povinna péči poskytovat. Od 1.1.2008 by byly ústavní zdravotní péče hrazena z veřejného pojištění na základě tohoto principu, nebo na základě smlouvy uzavřené dle výběrového řízení. Nikde není řečeno, že by smlouvu nemohla dostat jiná nemocnice než veřejná, či že by veřejná nemocnice dostala smlouvu na celý svůj provoz. Dostala by ji ze zákona jen na tu část, která by byla určena jako veřejná služba. Viz zákon 245/2006 Sb část třetí, §43 - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Zákon předpokládá, že by nemocnicím bylo stanoveno tzv. spádové území. Toto stanovuje Ministerstvo zdravotnictví, ale ne čistě o své vůli, ale po projednání s krajem, zdravotními pojišťovnami a příslušnými profesními komorami. Je pravda, že definitivní rozhodnutí je na ministerstvu. Důležité ale je, že plnění povinností (nejde jen o poskytování léčebné péče) je definováno jako veřejná služba ve veřejném zájmu. Kdo má zájem, ať si prostuduje § 33. Jsou tam stanoveny i povinnosti, které by komerční subjekty vykonávaly asi sotva - třeba péče o osoby bez občanství, bez zdravotního pojištění. Důležité je, že úhradu této péče na sebe bere stát.

O cenách se zákon nezmiňuje vůbec. Ceny, tedy pokud se myslí to, co má zdravotnické zařízení dostat zaplaceno za provedenou péči, určují jiné právní předpisy. O mzdách by ministerstvo nerozhodovalo. Zaměstnanci veřejných nemocnic neměli mít mzdy, ale platy, což je dost podstatný rozdíl. Pan poslanec by měl vědět v čem. Nicméně tohle ustanovení by zrovna neplatilo, je to dáno chybou v zákoníku práce. Zaměstnanci by tedy dále dostávali mzdu a její výše by byla určena výhradně smlouvou - individuální, kolektivní či vnitřním předpisem či mzdovým výměrem. Toto je výlučně v pravomoci zaměstnavatele. Pokud si to někdo chce ověřit pak jde o §113 Zákona 262/2006 Sb (Zákoníku práce), platného od 1.1.2007.

Hospodaření veřejné nemocnice upravuje § 13 zákona. Panu poslanci asi vadí ustanovení o tom, že veřejná nemocnice se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách, že nesmí poskytovat úvěry, vystavovat směnky a ručit za úvěry jiných osob. Stran základního majetku, může zřizovatel (pan poslanec opakovaně uvádí vlastník) tento majetek převést na veřejnou nemocnici, nebo si ho ponechat. Ustanovení o tom, že zřizovatel nemá nárok na nájem takového majetku panu poslanci vadí zřejmě také. A také skutečnost, že všechny příjmy musí být použity na provoz, obnovu a rozvoj. Z nemocnice tedy nejde vyvést ani korunu. Za závazky ručí zřizovatel. A kdo jiný by to měl být? Zřizovatel schvaluje rozpočet, provádí pravidelně kontrolu hospodaření. Kontrolu hospodaření provádí i Ministerstvo zdravotnictví. Ale pouze kontrolu. Kdo si chce ověřit, tak je to § 14.

Co se týče statutárních orgánů: Statutárním orgánem je ředitel. Jmenuje a odvolává ho zřizovatel, na návrh dozorčí rady. V dozorčí radě, nemá ministerstvo vůbec žádné zastoupení. Vyjímka je případ, kdy je ministerstvo samo zřizovatelem a těch je pouze 16. Jinak má v dozorčí radě vždy nadpoloviční zastoupení zřizovatel. Podrobně to rozebírá § 10 zákona. Tohle tvrzení považuji za tu nejhorší dezinformaci, které se pan poslanec dopouští.

Účetnictví veřejné nemocnice se řídí zákonem o účetnictví, účetní závěrka je povinně ověřována auditem. Tak jednoznačně stanoví § 22. Majetek veřejné nemocnice lze pronajmout, ale pouze se souhlasem dozorčí rady. Tedy de fakto ne bez souhlasu zřizovatele. Pokud by na základě pronájmu došlo k vytunelování nemocnice, pak členové dozorčí rady nesou za toto rozhodnutí hmotnou odpovědnost. Stejně jako v obchodní společnosti. Měli by si tedy dát sakra pozor, co schvalují.

Lékařská komora má vliv na řízení nemocnice takový, že má jedno místo v dozorčí radě. Kontrolu kvality zdravotní péče provádí zřizovatel a také Ministerstvo zdravotnictví se spolupráci s profesními komorami. Lékařská komora tedy kontrolní funkci má a kontrola kvality péče je zajištěna z více míst.

A poslední perlička. Pan poslanec píše, že zákon měl začít platit od 1. ledna 2007. Tady už byl asi dost mimo, protože 1.1.2007 začíná platit jiná právní norma, která mu asi také leží v žaludku, a to Zákoník práce. Zákon o veřejných nemocnicích už totiž platí - vstoupil v platnost uveřejněním ve sbírce zákonů. To, že nemocnice zatím nebyly převedeny na veřejné je dáno 180 denní lhůtou, kterou zákon stanoví. Nemocnice by tedy přešly na veřejné 29.11.2006.

Pan poslanec ke konci uvádí, že ministr Rath byl špatný hospodář. Pan poslanec asi nepočítá s tím, že existují lidé, kteří se nespolehnou jenom na sdělovací prostředky, ale začnou si složitě fakta vyhledávat. A poté, co jsem jeho tvrzení srovnal se skutečností, mohu říci jen jedno: Pan poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jozef Kochan je špatný lhář.