Přečetl jsem si lkavý článek pana Doležala Povolební koalice - každý s každým a nedá mi to, abych neodpověděl. Jeho nářek nad „koncem demokracie“ totiž vychází z nesprávných předpokladů a tudíž nutně dospívá k mylným závěrům.
Pan Doležal se domnívá, že po roce 1989 se u nás pracně budoval demokratický režim. Práci to jistě dalo, a možná tak rok, dva po pádu předchozího režimu tu opravdu byly snahy o budování demokracie. Cítili jsme úlevu z pádu komunistického impéria, byli jsme odhodláni vrátit se někam před rok 1948, mít tu znovu živnostníky, mít možnost oficiálně vlastnit majetek, jezdit do ciziny bez omezení, mít svobodu projevu i svobodu po projevu (za komunistů se za „nevhodné“ názory zavíralo). První zákony vypadaly, že se to snad i podaří.
Jenže všichni jsme byli podvědomě postiženi morálkou socialismu, vyjádřenou lidovým rčením „Kdo nekrade denně hodinu, okrádá vlastní rodinu“. Můžete být morálně na výši, snažit se, ale nakonec stejně podlehnete mentalitě davu a děláte to, co ostatní. Ředitel si nechal z „firemního“ postavit chatu, proč já bych nevzal alespoň trhačku a pár tužek dětem do školy? Párkrát tu myšlenku zapudíte, pak mávnete rukou a šup, už ty „firemní“ věci máte v tašce a nesete je domů. Vždyť je to za pár korun, to podnik nepoloží, nikdo to nepozná a dělají to přece všichni.
Jenže ti chytřejší a bezohlednější se po převratu nespokojili jen s nějakou maličkostí. Chtěli získat mnohem, mnohem víc a samozřejmě se za to nechtěli nechat zavřít. A tak si napsali zákony tak, aby šlo krást ve velkém a legálně a některé zákony naopak dlouho odmítali napsat, ze stejného důvodu. A to je první a největší omyl pana Doležala. Nebudovala se tu demokracie, tak to jen formálně vypadalo. Budovala se tu kleptokracie.
Prim samozřejmě hrála ODS, která dlouho vyhrávala volby a dokázala ústy elegána Klause v lidech vyvolat dojem, že buduje cosi jako demokratický kapitalismus. Netvrdím, že by snad Klasu sám nějak kradl, ale říkal se tehdy takový vtip
Ptá se z USA český emigrant, hráč baseballu, svých rodičů v Československu: „Tak jak to tam teď u vás vypadá? Tady píšou noviny, že je to u vás samý zloděj a podvodník.“
Matka mu odpovídá: „No jo Karlíku, je to tak. Krade se tu ve velkém.“
Emigrant se diví: „No a co na to ten Klaus?“
A táta mu odpovídá: „Klaus? To je jejich trenér!“
Ovšem všeho do času, a tak Klausova vláda padla. Jenže předčasné volby v roce 1998 nedopadly zas tak slavně. ODS prohrála, ČSSD nevyhrála, ale vítězné strany se nedokázaly shodnout a Miloš Zeman sestavil menšinovou vládu. Ovšem jak pokračovat v načatém díle? I šibalové v ČSSD se totiž už stačili přiučit. Proto přišla na řadu největší prasárna (jinak se to nazvat nedá) - opoziční smlouva. A kradlo se vesele dál.
Jenže krást a podvádět přestalo být bezpečné. Nějaké zákony se konečně dopsaly, jiné změnily, vstoupili jsme do EU a mnohé zákony jsme museli převzít. Tak začala bujet korupce. Když si nemohu majetek nahrabat v privatizaci, stanu se státním úředníkem a za každou mnou přiklepnutou zakázku si řeknu o provizi. Sice je to také nezákonné, ale mnohem hůře prokazatelné. Za těch více než 20 let dosáhla korupce takových rozměrů a hlavně bezostyšnosti, že lidem teď došla trpělivost a raději volí Babiše, který má tolik peněz, že jistě krást a korumpovat nepotřebuje, nebo volí sdružení nezávislých kandidátů, nebo nové subjekty, třeba „Žít Brno“ nebo Piráty.
Autor je členem České pirátské strany