20.4.2024 | Svátek má Marcela


Diskuse k článku

POLEMIKA: Jak zakonzervovat současný stav, rychle a účinně

Pavel Kohout nabízí ve svém textu Jak odstranit korupci, rychle a účinně (NP, 10.10.2013) pět receptů na nemoc úplatkářství. Čtyři z nich ponechám stranou s tím, že je autor, domnívám se, popsal velmi pěkně... souhlasím s tím, že jejich aplikace by byla účinná.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Kudrnová 8.11.2013 21:23

Zákon o státní službě nic nevyřeší

Vědí to mnozí a již  strašně dávno se tohle provozuje i před rokem 89, dělalo se to všelijak, namísto úředníka, protože každý úřad měl  jakés takés tabulky, tak někteří úředníci byli vedeni jako dělníci. Nejhorší to bylo na okresech, obcích, služby města, tam nemohli  vykazovat dělníky, tak  vedoucí oddělení pořád naříkali,že se nic nemůže stihnout, hráli a hrají dosud i před sousedními kancelářemi divadlo. Tam kde se nic nevyrábí, kde se vlastně jenom poroučí, a vymýšlí  jak alespoň něco dělat, řekněme si to jasně,  musí si vymýšlet další nepotřebné práce. Proč se dělají pořád nové občanské průkazy, proč nové řidičáky, proč se pořád mění pasy, proč se dělají datové schránky. Na co jsou, kristježíši, ti lidé v Evropské unii, Evropské komisi, vždyť my ani nevíme,  kolik lidí z Česka se vlastně  živí  v  EU. Vždyť si toho všimněte, jak nám svobodným lidem poroučí  EU jak a co máme dělat. Je to normální, kdo nám, kristeježíši, bude ještě poroučet?

Ministerstva, co tam ti lidi mohou dělat? Mzdy pro ně, docházku, výkony tam žádné nejsou, tak nic, a potom nařizování a vymýšlení nových blbostí, které převedou na nižší články a pak to jedou kontrolovat. Zkrátka,  vždy nějaký vedoucí ve státní službě si pochopitelně vezme někoho z rodiny, vesnice, města, atd. Bylo to mnohem mírnější před 89,  ale teď se to rozjelo, protože nikdo si nedovolí na to  upozornit. Všichni se bojí, aby náhodou to nebyl on, koho vyhodí. Ale co budou dělat až je vyhodí?  Po živnostnících jede náš hrdý ekonom Mládek. Pracovat v soukromém sektoru jako úředník je nedostupné, ten ta má jen ty co potřebuje, protože je musí sám zaplatit a ještě za ně odvést daně, na které si on sám musí vydělat. Pan  Mládek totiž zapomněl, že  za něho platíme daně my ostatní a za všechny státní zaměstnance taky.  Zákon o státní službě zase  práce pro státní úředníky, vždy se něco najde, ne?

Š. Hašek 8.11.2013 21:04

Znovu opakuji.

Nechme věci tak jak jsou.

Ti slušní stratégové použijí pravidla (zde volební) ku prospěchu věci. Ti neslušní si mezery vždy najdou.

Co stát, jiné jemnosti ve volbách.

Co stát, nějaké problémy s volenými a voliči.

Snad to s tou anketou na presidenta stačilo?  Já myslím, že ano. Máme snad jiné starosti.

M. Prokop 8.11.2013 18:00

Ve většinově voleném Senátu

nejsou a nikdy nebyly jen dvě strany.

Z. Švrček 8.11.2013 12:16

Jde zas o chytání hada za ocas

1.  Souhlasím, že jsme na většinový systém nezralí. Nicméně jsme zase ochotni za něj bojovat a prosadit jej tím samým hurá způsobem, jako přímou volbu presidenta - tedy bez toho, abychom jej řádně popsali v podmínkách pro ČR, zargumentovali, uvedli možné dopady,  výhody a nevýhody a pak podrobili opravdu hluboké diskusi. Mělo by to být - pokud to myslíme vážně - součástí předvolební nabídky stran a tato diskuse by měla vyústit v jasný argument pro volbu strany, která okolnosti dokáže nejlépe zargumentovat a voliče přesvědčit zda ANO, či NE a proč. Navíc se obávám, že co se korupce týče, je důležitější si uvědomit roli EU a její dotační politiky, jenž příležitosti ke korupci přináší a zmnožuje. Ostatně stav a směřování EU nyní vidím jako zásadnější a mnohem palčivější problém k aktuální veřejné diskusi, než změnu volebního systému.

2. Stejně tak nyní horujeme za služební zákon, aniž máme jasno, co je uvnitř (nehledě na ten zákon, který je, či byl již několikrát těsně před přijetím), co přinese úředníkům, co politice, co občanům a jak řešit případné a v Česku jistě očekávané krize a nečekané dopady. Opět bychom měli nejdříve zákon veřejně diskutovat. Media v tomto ohledu neplní svoji funkci, protože je naopak třeba v dnešním systému zastupitelské demokracie přiznat politikům právo o tomto zákonu rozhodnout. Nicméně občan by měl mít zase právo vědět, co zákon přinese.

A. Bocek 8.11.2013 9:47

Tři vlastnost Českého národa.

1. Neúcta k zákonům psaným i nepsaným.

2. Nižší pracovitost než u Germánů , vyšší než u Slováků.

3. Víra v omnipotenci státu.

Pro tyto tři vlasrtnosti je demokracie v Čechách velmi těžko ustavitelná.

M. Kosejk 8.11.2013 8:55

--

Většinový volební systém nemusí znamenat jen přímou volbu zastupitelů. Ale bohužel pan Kohout evidentně myslí toto. I při jeho inteligenci mu nedocházejí důsledky.

A pokud bych měl definovat nejpodstatnější problémy ČR, tak to budou: Přílišné požadavky občanů na politiku, dětinské představy společnosti o demokracie (čím více lidových hlasovní, tím prý lépe) a neschopnost mediálního světa objektivně a komplexně informovat o dění na domácí scéně i ve světě. Tyto přehnané požadavky občanů na politiku a frivolní povrchnost a populismus novinářů jen způsobují vyhrocenou averzi k standardní politice, která lehce může být živnou půdou pro antidemokratické subjekty.

Dále: Zásadním problémem je nesoulad mezi kvalifikací dnešních absolventů škol a mezi požadavky pracovního trhu. A za to fakt nemůžou politici - to lidi jsou idioti - a dále posílají svoje hranty na studia oborů bez uplatnění na trhu práce.

Š. Hašek 8.11.2013 22:13

Re: --

Souhlas!

Pitvání se ve volebním systému je opět odvádění pozornosti od řešení problémů společnosti.

Nemáme problém s volebním systémem. Je to jinde. Lid požadující modré z nebe a politik, který se potom bojí říci, že na to nejsou peníze. To  je přímo vražedná kombinace.

V. Němec 8.11.2013 7:28

státní služba

A zákon o státní službě? Za 1. republiky bylo státních zaměstnanců poskrovnu. Když už se jím někdo stal, měl zajištěný postup,  penzi...  Šlo privilegovanou pozici. Dnes je stát největším zaměstnavatelem a zaměstnává kde koho - i ty, kteří v soukromém sektoru neuspějí (proč si asi státní firmy najímají soukromé právníky?). A typické je, že ti nejhloupější se nejvíc derou nahoru.

A nokonec: "I zde však platí, že je nespočet způsobů, jak nějakou věc udělat špatně, a jen málo, často dokonce jen jeden, jak ji udělat dobře." - možná i žádný. Zásadní problém ovšem je, že nevíme, co je "dobře".

V. Němec 8.11.2013 7:25

opravdu?

Zajímalo by mne, proč by mělo platit: "Principem je, že většinový systém redukuje politickou parlamentní scénu,

resp. podstatně komplikuje menším politickým stranám, aby na celostátní

úrovni realizovaly svůj program – přesto, že jejich voličská podpora je

nezanedbatelná."

Podle mého názoru většinový systém volí osobnosti (známé z regionální politiky) a výrazně méně strany (neznámé kandidáty) jako celek. Měl by tedy umožnit volbu jasně profilovaných (a prověřených) lidí nehledě na politickou příslušnost. Tedy komplikuje život velkým i malým stranám stejně.

Z. Žíkovecký 8.11.2013 10:58

Re: opravdu?

Většinový systém je škodlivý z mnoha důvodů. Za prvé je nespravedlivý a deformuje volební výsledky - i ten hybridní systém, kterým volíme do parlamentu (přestože v ústavě je uzákoněn poměrný), způsobil, že velké strany si rozdělily o 25 křesel více, než kolik odpovídá obdrženým hlasům - přičemž skutečný efekt je bezpochyby ještě mnohem větší, protože podstatná část voličů si je tohoto přerozdělování vědoma a dá tedy svůj hlas raději rovnou menšímu zlu, než aby dopustila, že se o ta přerozdělená křesla ono menší zlo podělí s větším.

Ovšem ještě horší je to, že rozhodování se přesouvá ze státních voleb (které snad můžeme považovat za nezmanipulované, protože každá strana může nominovat své zástupce do volebních komisí) na vnitrostranické primárky, kde jednak rozhodují pouze členové strany, kterých je u nás oproti všem voličům zanedbatelné množství a druhak tam není taková kontrola proti zfalšování. Jistě, nic nám nebrání abychom všichni do těch politických stran vstoupili a pokusili se tam udělat pořádek, ale proč by někdo vstupoval do strany, s jejímž programem nesouhlasí, zvláště když vidí, jakou reputaci mají lidé, kteří takhle takhle zevnitř bojovali proti minulému režimu? Jednodušším řešením je prostě zrušit 5%-ni klausuli (a 7%-ní "zemanuli", vyplývající z rozdělení na 14 obvodů) a nechat jednotlivé frakce současných stran transparentně se ucházet o přízeň voličů ve volbách. Podívejte se třeba na socdem; nebylo by lepší, aby Haškovci a Sobotkovci kandidovali samostatně a místo zákulisních pletich mezi nimi rozhodly hlasy voličů?  

Další závada je v tom, že většinový systém je pouze dvouhodnotový.  Z celého spojitého  spektra umožňuje zvolit pouze dvě diskrétní hodnoty. A nejen to; závažnou závadou je už fakt, že je pouze

jednodimensionální, přestože existují strany, které do pravolevého

spektra nezapadají, například křesťanské a ekologistické. I při pouze dvouhodnotovém kvantování těchto tří dimensí je potřeba nejméně osm stran.

J. Vyhnalík 8.11.2013 21:30

Re: opravdu?

Napřed je třeba si odpovědět na základní otázku. K čemu má volební systém sloužit?

Primárně jde o nástroj, jak vybrat vládu schopnou vést zemi a zároveň takovou vládu obměnit, nebo zcela vyměnit, pokud s ní občané nejsou spokojeni.

V tomto smyslu je většinový systém jednoznačně efektivnější. Poměrný volební systém má smysl tam, kde je společnost vnitřně výrazně rozdělená (národnostně, nábožensky, sociálně) a poměrný volební systém brání dominanci většiny. V homogenní společnosti, jako je naše, je nejen zbytečnou přítěží, ale působí výslovně protisystémově. Na levici i na pravici generuje dvojice stran, které spolu soutěží o stejné voliče. Místo očekávané povolební spolupráce v koalici tak dochází k "bratrovražednému" boji a výsledkem jsou znechucení voliči. Není proto divu, že stále větší ohlas získávají protestní strany, které kritizují zmatky a jako hlavní téma volí korupci. Ovšem skutečně vládnout nechtějí a nedokáží.

Není pravda, že většinový systém nedává menším stranám a novým názorům šanci. Pokud některé z důležitých témat zavedené strany opomíjejí, snadno se vynoří strana, která jim začne ubírat voliče a pokud velké strany toto téma včas neuchopí, mohou je tito nováčci snadno vystřídat. Viz třeba UKIP ve Velké Británii.

Z. Žíkovecký 11.11.2013 15:52

Re: opravdu?

Ve světle volebních výsledků, oscilujících dlouhodobě kolem volebního patu, můžeme naši společnost pokládat za homogenní jedině za předpokladu, že tento volební pat je společným cílem voličů, zabraňujícím aby kterákoli z partají mohla nekontrolovaně řádit bez ohledu na mínění ostatních. Rád bych sdílel takový optimistický názor, ale obávám se, že tohoto relativně příznivého výsledku je dosaženo spíše působením zákona velkých čísel, kdy se oběma stranám podaří nasštvat přibližně stejný počet voličů.    

---

Jestliže "místo očekávané povolební spolupráce v koalici tak dochází k bratrovražednému boji o voliče", tak jsou voliči takovými politiky znechuceni oprávněně a je jedině dobře, pokud volební systém tento stav odhaluje, místo aby to zametl pod koberec jako většinový systém, v němž boj o koryta probíhá v přítmí partajních sekretariátů.

---

Témat, které zavedené strany opomíjejí, by se našlo dost, ale přesto se o hlasy nemusí obávat, dokud se jim daří přesvědčit voliče, že pravolevá otázka je důležitější kterákoli jiná dimense společenského života. Když jedna polovina voličů musí především "zastavit Kalouska" a druhá "zastavit Zemana", tak ostatní otázky jdou stranou, protože ten průsšvih, který hrozí v důsledku jejich neřešení, není bezprostřední.

J. Vyhnalík 11.11.2013 16:16

Re: opravdu?

Nepochopil jste téměř nic a polemizujete se svými představami o tom, co bylo řečeno.

Psal jsem o národnostní a náboženské homogenitě a to je pravda. Naši zemi nedělí ani národnostní, ani náboženské rozdíly. Pokud jde o sociální rozvrstvení, jsme snad nejrovnostářštější zemí Evropy. Nikdy volební výsledek a povolební realita neuspokojí všechny a tak na pravici i na levici dochází ke štěpení.

Ten bratrovražedný boj je důsledkem volebního systému. Strana, která se v koalici snaží svého koaličního partnera respektovat a odmítá se proti němu vymezovat ztrácí příznivce a směřuje k zániku. Viz například ODS, která odmítala bojovat s TOP 09. Nejde o to, co politici chtějí, ale o to, jak funguje mediální matematika.

Ve většinovém systému jsou politici ještě více než v poměrném donuceni hledat konsensus v rámci své strany, automaticky se tak filtrují menšinové názory bez podpory. Pokud se ovšem objeví směr, který velké strany soustavně pomíjejí a přitom lidi skutečně pálí, pak velmi rychle vyroste nová strana a pokud její agendu ty velké strany nepřevezmou, může jim konkurovat. Viz třeba zelená hnutí, UKIP v Británii atd.

Problém je, že voliči jsou často povrchní a rozhodují se na základě aktuálních hrozeb a to jak skutečných, tak virtuálních. To je důsledek toho, že politiku ovládají média a místo myšlenek rozhoduje image. Dneska všichni nadávají na drahou elektřinu a nesmyslnou podporu OZE. Přitom Václav Klaus na tyto dopady "boje s CO2" upozorňoval už před 15 lety a sklízel za to posměch. Ještě před 8 lety, když byl zákon přijímán a Klaus ho vetoval, byl za to kritizován. A dnes všichni hledají viníka. Viníky jsou všichni, kteří nejsou schopni se dívat dál než pár měsíců do budoucnosti.

Z. Žíkovecký 11.11.2013 21:27

Re: opravdu?

Ani jsem nečekal, že bychom se mohli vzájemně pochopit; za tu dobu co sleduji politické diskuse jsem si nemohl nepovšimnout empirického faktu, že jakmile se jedná o politiku (případně o náboženství či jiné světové názory a "-ismy"), výměna názorů nepředstavuje dialog ale v dva neinteragující monology.

---

UKIP v Británii je skutečně dobrý příklad: přestože její podpora kolisá někde kolem 20%, nestačí to ani na jednoho člena parlamentu.