Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Byla by to dobrá zpráva, kdyby to nebyla lež

Pokud by "rudý" intrikánský demagog Barosso měl něco společného s mravním a myslitelským gigantem jako byl TGM, pochopil by, že EU zcela selhala ve svém hlavním poslání, tedy jako organizace chránící menší středoevropské národy před pangermánskou rozpínavostí. Pochopil by, že se změnila v "zelenou", progresivního vývoje neschopnou (pro-německou) teokracii a stejně jako TGM by vyhlásil "boj" EU.

Takže zase nové myšlenky.

On nám ten Barosso vychází vlastně z Masaryka.Alespoň podle pana Sígla.Ale tak se dá spojit všechno se vším a hlavně se dá dokázat,že Klaus mění názory a tím snížit jeho důvěryhodnost.Že by dopadla i ta sjednocená Evropa tak jako moje vlast,původně protektorát Čechy a Morava,později Československo,přes socialistické,federativní a pomlčkové,až současné jenom Česko.A tak nevím,je to integrace,nebo rozpad?Že by i tato skutečnost odpovídala Masarykovým ,více než stoletým ,představám?Pan Sígl mohl svůj článek shrnout do tří slov.Nemám rád Klause.Bylo by to poctivější.

Re: Takže zase nové myšlenky.

Pan Sígl mohl svůj článek shrnout do tří slov.Nemám rád Klause.Bylo by to poctivější.----No a hlavně by to bylo jasné a jednoznačné.Jak už jsem zde několikrát napsala, tito podsouvači a plivníci, vědí s úžasnou přesností jak a v čem a kdy a proč je Klaus tak špatný a to kdyby oni mohli, tak...... Ale ani jeden z nich, nikdy neřekl chci tohohle kandidáta,protože je čestný,hrdý na svou zem, skvělý organizátor,výborný politik , rovný člověk s čistou minulostí, stranicky nesvázaný a neposkvrněný, životem zmoudřelý, požívající úcty svého okolí a nejbližšího světa,reprezentujícího republiku, atd. Myslím něco jako Bobošíková, Fischer,Dienstbier,Paroubek,Fischerová,Svejnar,veselá Samková,Zeman,atd.A našeptávači neporadí, nepustí slůvko. A já zase tápu.

Pane Sígle,

víte, ono napsat nějaký šplecht, viz. váš článek, není problém.Nedělám to často, ale doporučím vám příspěvky paní Kaniokové, možná pochopíte, jak napsat fundovaný článek.Ale mám takový dojem, že tato dobře míněná rada se ve všem případě mine účinkem.

Re: Pane Sígle,

Mám takový dojem,že  si Sígl myslí totéž . A možná ještě něco o házení perel sviním.

Nehodlám.

Nehodlám zde rozebírat to co řekl Masaryk a co řekl Klaus.Jen je mi divné,že takovýto kritici,vědí zcela přesně (podle nich),co, kdy,jak kdosi kdesi řekl. A hlavně vědí naprosto přesně co a jak myslel.Nevím proč,se třeba autor tohoto článku, nezapojí do prezidentské předvolební kampaně a nekandiduje na funkci.Určitě by byl schopný nás vyvést z tohoto marasmu.Určitě by zlepšil obraz republiky.Určitě by zabránil dalšímu zadlužování.Určitě by zabránil přenášení pravomocí do Brusele.Zkrátka měli bychom se, jako na zámku.A takových chytrých lidí je zde mnoho.Jen mi je divné, že se nedokážou prosadit přes ty hlupáky.Tak volám,: Sígl, na hrad!

Re: Nehodlám.

Klidně, ale obávám se, že Leopoldov je na Slovensku a Slováci nám ho nevezmou :o)

V čem je rozpor?

Zase budu za Klausomilce, ale opravdu jsem na článek kliknul v domění, že zjistím nějaký zásadní myšlenkový rozpor a nedá mi to a bez jakékoliv ironie se ptám: V čem je rozpor? V nějakých projevech, na které se článek nepřímo odkazuje (a které samozřejmě neznám)? Protože v citovaných větách jej nějak nevidím i když se snažím.

Re: V čem je rozpor?

Pane Strakoši, nevím, proč byste ,měl být označen za klausomilce. Spíš by to chtělo položit otázku a proč jsme proti tomu nebyli radikálnější, včetně jeho ? Začít se proti tomu vehementně stavět tehdy, až každé řešení bude nadmíru obtížné a navíc si ani nedovedu představit, kdo ze současných politiků všech stran, by byl schopen se do něčeho pustit.Nemá právě na tomto stavu i kus viny Klaus?

"Chtělo by se proto zvolat: pane prezidente, přečtěte si znovu, co jste kdy proslovil o TGM.".... Proč?

Od sklonku 19. století se řada filosofů, politiků a intelektuálů pokoušela obracet k veřejnosti i polit. elitám jednotlivých evr. zemí se svými představami budoucnosti....K nejvýznamnějším průkopníkům těchto snů, z perspektivy prvé poloviny 20. století patřil i známý rak. myslitel R. C.-Kalerghi. Nebyl sám, mezi politiky a mysliteli, co patřili k sympatizantům, lze tehdy zařadit i TGM....M. pojem "Střední Evropa" užíval jen minimálně. Tvrzení, že se označení "Střední Evropa" programově vyhýbal z důvodu svého nesouhlasu s německou politikou a něm. pojetím Mitteleuropy, nebude zřejmě příliš vzdálené skutečnosti.

O osudy malých a nesamostatných národů v tomto pásu projevoval Masaryk trvalý zájem už od dob mládí. Vedle Čechů, Poláků a Slováků do tohoto pásu zařadil řadu národů, od Norů a Švédů až po balkánské Řeky, Albánce a Turky. Svoji vizi poválečné střední Evropy nastínil ve svém programovém spisu "Nová Evropa" v němž představil a vymezil základní podmínky vzniku budoucích federací.(mn.č.)

"Jestliže vzniknou federace menších států, budou to federace svobodně založené, vzniklé z opravdové potřeby národů"

Jen svobodný národ se podle Masaryka může rozhodnout, chce-li se stát členem federace či ne.... Za války v USA založil zvláštní organizaci sjednocující zájmy malých národů střední Evropy, "Demokratickou Unii Střední Evropy" jejímž předsedou byl zvolen.[1].... Richard C.-Kalergi ve svých pamětech vzpomíná, že mu Masaryk vyprávěl o svém neúspěšném projektu: vytvoření Spojených států východní Evropy o který usiloval spolu s Řekem Venizelosem a Rumunem Ionescem v průběhu pařížských mírových konferencí. Tento ambiciózní a (podle mého mínění) i nereálný plán měl zahrnovat státy od Finska po Řecko, ztroskotal však.

V nově rozdělené Evropě nebylo místo pro vytvoření takového státního útvaru. Dá se říci, že krachem Demokratické Unie a událostmi během mírové konference skončil i zájem Masaryka o problematiku "širokého pásu malých národů".  

Uvědomoval si, že politicky, kulturně a geograficky

se jednalo a jedná o rozsáhlý a naprosto rozdílný prostor a že jen stěží budou některé národy nalézající se v tomto prostoru schopné a ochotné uznat existenci společných zájmů....Na místo ideálů, které uváděl ve svých spisech, nastoupila v praxi racionální politika vycházejí z reálného zhodnocení současné politické situace. Rozmach do severní Evropy a na Balkán nahradilo daleko důležitější budování vzájemných vztahů k bezprostředním sousedním národům a státům.

V poválečných letech Masaryk opustil federalizační plány a začal, ve shodě s danou politickou situací, postupovat zcela pragmaticky. V letech 1919-23 se zásadně a odmítavě vyjádřil o jakýchkoliv federačních nebo konfederačních plánech v podunajském prostoru. Jasně řekl, že si Československo nepřeje žádné Rakousko-Uhersko v nové formě. V memorandu slovenskému politikovi Vavro Šrobárovi prohlašuje: "..Pro nás je dostačující odstranění překážek v obchodu a dopravě." V rozhovoru se zahraničními novináři jasně prohlásil, že máme příliš velkou radost z našeho státu, než abychom mysleli na obnovení starých svazků

Až počátkem třicátých let se znovu vrátil k ideji možného sjednocení střední Evropy. V rozhovoru s rakouským velvyslancem Markem pronesl, že by pro naše státy a celou střední Evropu bylo nejlepší, kdyby se Rakousko, Československo a Maďarsko znovu sjednotily a vytvořily svého druhu nové R-U

Troufám si tvrdit, že i Masaryk si plně uvědomoval chiméričnost podobných představ. Plány na vytvoření velkého soustátí v naší části evropského kontinentu u něho padly definitivně koncem války a pokud se již objevily náznaky možné revize jeho názorů, byly vždy podmíněné nějakým "kdyby" nebo "až". K myšlence sjednocené Evropy nebo podunajského prostoru se sice čas od času vracel v rozhovorech ze zahraničními novináři, avšak to se jednalo spíše o slova myslitele nežli o slova politika.  - http://jdem.cz/v8wb9" target="_blank" rel="nofollow">http://jdem.cz/v8wb9