20.9.2019 | Svátek má Oleg


POLEMIKA: Ad Zneužité nemocnice a pacienti

1.7.2008

Pan profesor napsal stať z nemocničního lůžka a mne to přimělo k replice. Bezmála dvě desetiletí patří k politikům, kteří si zaslouží mou úctu a namnoze obdiv. Mimo jiné i proto, že myšlenky vyjadřuje přesně. Mám za příčinu mezilidských neporozumění i to, že obsah slov je různě chápán. A mám tedy snad oprávněně za to, že i nyní dobře vybíral slova k vyjádření myšlenek, které mu na nemocničním lůžku přišly na mysl. Odpusťte mi prosím troufalost, s níž se k nim vyjádřím. Dobře vím, že nejsem natolik zdatný v ekonomii, abych s ním o ní vedl polemiku. Hospodaření je mým každodenním zájmem, organisací a řízením zdravotní péče se zabývám více vež dvacet let. Krom toho mám za koníčka filosofii, kterou ovšem také nikterak excelentně nevládnu, tolik času mi na ni nezbývá, zajímá mne antika, a tak jsem jen pročetl dílo Kapitalismus a svoboda, aniž bych je nastudoval. Toto představení nechť je ku pomoci pochopit, co protestu pacienta na nemocničním lůžku opáčím.

Nikdo zajisté nepochybuje, že změna je nezbytná. Nic na světě není beze změny, žádný čas není shodný s jiným a tak ani žádný prostor a žádné věci v něm. Nejde o to, že se vládě, které byl předsedou, něco nepodařilo. Nemyslím si, že by to bylo dáno časem a mám za marné přít se, jak dlouho a jak rozhodující vliv měla ODS v moci výkonné a zákonodárné a zda měla nebo neměla ustupovat přívlastkům. Zdravotníkům může být docela jedno, že vláda znala cestu, když se na ni nevydala. Nota bene, když nebyla ani politická vůle, jak tu při volební kampani sdělil nynější ministr zdravotnictví, čímž onu znalost zpochybnil. Pan profesor píše o potřebě změny systému financování zdravotnictví. Což ale lze reformovat financování bez reformy systému zdravotní péče, která je s ním neoddělitelně spojena?

Pan profesor má za to, že oposice reformy se stává neracionální, nezodpovědnou věcí. To kvůli jazyku, stylu a formulaci letáku, který se k němu, soudím že nepatřičně, dostal (za letáky byl ministrem zdravotnictví ostrakisován profesor Klener). Já si nemyslím, že forma by měla převážit obsah. Sám bych ona slovíčka z pomyslného slovníku padesátých let přešel mlčením, a to i při vědomí, že i sama forma může být obsahem. Pan profesor se ptá „Co tím autoři letáku sledují? Co chtějí vyvolat? Chtějí za každou cenu naši zemi destabilizovat? Chtějí pak využít této destabilizace k nastolení nedemokratického režimu?“ Pane profesore, při vší úctě, toto snad vážně nemyslíte. Vždyť i toto je slovník nehezké minulosti, byť let sedmdesátých.

Vlády ČSSD neudělaly prakticky nic systémově. No, ministryně Emmerová nechala vypracovat koncepci zdravotní péče. Měla na to ústav. Nevím, kolik to stálo - zdá se mi ale, že stát marně utratil peníze občanů. Vlády ČSSD zatížily systém i dalšími marnostmi, kopie receptů, knížky papírové a další dílčí opatření na způsob leštění klik hořícího domu. Takže souhlasím, ale současně se ptám: Co v době oposiční činila ODS? Jakou připravila reformu pro dobu, až bude vládní stranou? Co z té přípravy je ve vládním programu? Dva roky přešly od voleb a kde je reforma? Jen pár už zpochybněných poplatků coby marný pokus zavést přímou účast spotřebitele péče na její úhradě? A to ani nemluvě o tom, že ministerstvo zdravotnictví zoufale rozporně intepretuje ustanovení zákona týkající se poplatků. Tak jaká to byla příprava po celých těch osm let oposiční existence ODS?

Tunelování, ekonomika, ekonomie, právo, management. Hlavní pojmy diskusí o zdravotnictví. Nejde o medicínu – ta je jakoby vzata do vazby, protože otravuje ekonomy, právníky, manažery a politky. A pan profesor jí přidá, že skrze české zdravotnictví má nikým neukojitelné schopnosti nasát do sebe jakékoli množství finančních prostředků - od státu i od pacientů. Příkrý to odsudek - vždyť sám píše, že jde o reformu financování, kdežto reformu systému zdravotní péče pomíjí mlčením. A není to medicína, ale je to stát, který zákonem určuje povinnost poskytnout péči lege artis, aniž by tušil, kolik to stojí.

Systém zdravotní péče a jejího financování vznikal jak dort kočičky a pejska ve známé pohádce. Poslanci sjezdili světa kraj od Singapuru po Kanadu a odevšad dovezli to nejlepší a pomíchali dohromady. Není k požití, ale místo aby se vyhodil, stále se dochucuje v dojemném přesvědčení, že oregano udělá z bramboráku pizzu. Ministr a část vlády konečně učinili pokus o zásadní změnu a hle – hned první jejïch kroky jsou jimi samými negovány. Proč tedy vyčítat cizí oposici cosi iracionálního, když sama koalice je chvíli hot a hned zas čehý. Co jakýs leták destabilisuje, když ani není znát stabilní plnění programu samotné koaliční vlády? Co vyčítat zdravotníkům, kteří chtějí uhájit, co zatím aspoň trochu funguje, když jim nikdo srozumitelně nepředložil projekt něčeho lepšího a namísto seriosní diskuse (která měla proběhnout, už když ODS byla v oposici) užívá ministerstvo zdravotnictví přehlíživých, ba i posměšných vyjádření vůči lékařskému stavu. Proč se pak divit nedůvěře zdravotníků a jejich snaze uchovat jistotu i při vědomí, že je bezprecedentní formou diktátu poskytovat péči lege artis za státem (byť i nepřímo) stanovenou cenu. A navíc, když ze samospráv, na které byla převedena většina nemocnic, přicházejí informace rozporné jak samy o sobě, tak těm, které poskytuje stát.

Stávající systém zdravotní péče a jejího financování má dvě zásadní chyby. Jednak chybí definice postavení jednotlivých účastníků systému, jednak je nestabilní skrze věčné obměny a z ekonomického hlediska sám sebe vyčerpává, neboť přímo či nepřímo žádá výkony a neplatí za připravenost poskytnout péči – když konečně ani definice zdravotní péče není k mání. Kolikrát byl už za hříšné peníze zkoušen systém Drg. umožňující sledovat i jisté prvky kvality péče. Ministerstvem a snad i částí vlády zamýšlená reforma nabízí určité řešení těchto věcí. Ale náhle je tu stop a z reformy půlka, stejně klamná jak poloviční pravda. Kdo za to může? Leták? Oposice? Pohodlná výmluva.

Nakonec něco ke zneužití. Medicína není otázkou budov, ale především lékařů, a péče zdravotní je prvořadě věcí zdravotníků a pacientů. Nemám za to, že jsou to nesvéprávní lidé, aby se dali zneužívat. Stávka je jistým markerem nespokojenosti, jejíž síla odpovídá účasti. Já nemám tuto tzv. generální stávku za obsahově oprávněnou a je mi velice líto, že nějaký pan Schlanger má ze zákona právo zastupovat mne, protože nejsem členem žádných odborů. I to mi, žel, dává demokracie. Myslím si ale, že bezmála dvacet let žijící svoboda by neměla být pohřbena odsouzením těch, kteří ji užívají. Uměním těch, kteří stojí demokracii v čele, aby předepisovali, co je správné, užitečné a spojené se zákony, není přece jakákoli forma popírání práv a svobod, ale vzbuzení takové důvěry občanů, která potřebu stávky nevyvolá. Pak ani ty nejtriviálnější výroky útočných kandidátů nic nezmohou. Úloha osobností v dějinách lidstva není až tak silná, aby ze spokojených občanů učinila pošetilé masy lnoucí k hulvátům.

Psáno pro server ZDN.cz



Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.