Vrána k vráně sedá, a tak mezi mými přáteli převládají podnikatelé, obchodníci, technici – zkrátka produktivní lidé ze soukromé sféry. I sešli jsme se mezi svátky s kamarády z mládí a našimi lepšími polovičkami. Probrali jsme děti, zavzpomínali na studentské časy a samozřejmě přišla řeč i na politiku. Nic nového, o politice se bavíme pokaždé a nikdy nejsme zcela spokojení; jenže za těch dvacet i více let, co jsme v byznysu, jsem mezi svými přáteli ještě nezažil takovou míru frustrace a pesimismu. Jde přitom o lidi, za které dám ruku do ohně, žádné hochštaplery či krátiče daní.

Nejautentičtější bude, když se pokusím volně citovat, co zaznělo během naší diskuse:

„V devadesátých letech to zdaleka nebylo ideální, ale úředníci se většinou snažili chovat jako servis. Když člověk udělal chybu, řekli mu kde a pomohli s nápravou. Dneska hledají, kde by tě nachytali a mohli napařit pokutu.“

„Chtěl jsem po finančáku vyjádření ohledně EET kvůli platbám kartou ze zahraničí. Poslali mi úryvek zákona. Odpověděl jsem, že to mám taky, ale rád bych znal jejich výklad. Oni odpověděli, že mi nedají závazné stanovisko, ale podnikatel je zodpovědný za zavedení.“

„Množství kontrol a byrokracie už je neúnosné. A pokuty nejsou za to, že bys někomu uškodil nebo podváděl. Pokuty jsou za administrativní přestupky. A těch předpisů je tolik, že malá firma to nemá šanci zvládnout.“

„My musíme, stát může. To prostředí nejistoty a závislosti na vůli úředníka je ubíjející.“

„Stát vůbec nechápe, že jej živí soukromá sféra. Místo podpory těch, kdo něco vytvoří a ještě třeba někoho dalšího zaměstnají, s námi jednají jako s kriminálníky.“

„Všude kolem vidím, jak to drobní podnikatelé balí. Kdo měl zaměstnance, je sám, kdo byl sám, je na pracáku a dělá načerno.“

„Zmizela důvěra, zmizel předpoklad, že podnikatel jedná v dobré víře a může udělat chybu.“

„Nevidím cestu ven. Množství lidí závislých na přerozdělování už je větší než produktivní sféra. Asi máme všichni dělat pro stát nebo pro megaholdingy. Nezávislý občan, který se sám uživí a od státu chce jenom nechat na pokoji, je škodná.“

„Těžko říct, jestli je větší sviňárna EET nebo dotace. Je to jako být na vodítku a ještě soutěžit s nadopovanými soupeři.“

„Nebojíme se konkurence, bojíme se státu. Stát nás chce zlikvidovat.“

Ve zkratce: jedeme plnou parou směrem k autokratickému korporativistickému státu a drobný podnikatel je třídní nepřítel. Stát nás ještě nechává žít, otázkou je, jak dlouho.

Existuje cesta ven? Stále doufám, že ano, byť aktuálně jde spíše o víru než o racionální úvahu. Ale naděje umírá poslední. Jak praví klasik: slabý ten, kdo ztratil v sebe víru, malý ten, kdo má jen malý cíl. Podařilo se položit komunistický režim. Podařilo se zastavit Paroubka. A tak chci věřit, že stále je šance zvrátit trend k nové éře nesvobody.

Přeji tedy nám všem, aby svoboda v naší zemi přestala uvadat a opět rozkvetla. Aby iniciativní a nezávislí lidé byli podporováni, ne kriminalizováni. Aby se stát choval jako servis, ne jako dráb.