Poté, co Jan Lipavský vystoupil ze strany, podal demisi a premiér mu ji s díky vrátil, se do poslanecké sněmovny vrátila „lepší opozice“. Bude údajně „tvrdá, ale konstruktivní“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský zůstává ve vládě. Premiér Petr Fiala to oznámil po jednání s ministrem, který mu v úterý přinesl demisi. Fiala setrvání Lipavského ve vládě konzultoval také s ostatními šéfy koaličních stran, změna ministra zahraničí by podle něj nebyla v současné době dobrým krokem. Lipavský demisi Fialovi přinesl, po společném rozhovoru se ale podle premiéra rozhodl, že ji vezme zpět. „Jsme v mezinárodní situaci, která není vůbec jednoduchá. Za těchto okolností mi připadá kontinuita naprosto důležitá,“ řekl Fiala na tiskové konferenci po jednání.

Naplnila se tak „zjednodušená“ varianta demise Jana Lipavského. Demisi „podal“ a pak si ji zase od premiéra „vzal“. Prezident tak byl „vyšachován“ a vše si vyřídil premiér Petr Fiala „konstruktivně“ sám. Ano, ve světě se toho děje tolik, že z toho mrazí. Osoba Lipavského však má na světové události vliv marginální. Faktem je, že česká diplomacie zablokovala rezoluci EU, která údajně omezovala Izrael v právu na sebeobranu. Na válku na Blízkém východě to však nebude mít žádný vliv. I kdyby ta rezoluce prošla, byla by pouhým plácnutím do vody. Izrael se dostal opět do stavu zásadního ohrožení své existence. Opět jako mnohokrát v historii se pokouší zasadit svým nepřátelům údery, které by měly zamezit dalšímu ohrožování území Izraele. Lze zabít „chytrými“ a účinnými zbraněmi vedení teroristů, nastoupí ale noví. Válka má na izraelskou ekonomiku ohromný dopad. Zásadně byl postižen turistický průmysl, desítky tisíc lidí jsou mimo své domovy. Na arabské straně je sice vliv války ještě mnohem větší včetně počtu uprchlíků a obětí z míst bojů, ale základní kontury arabsko-izraelského konfliktu zůstávají i po bezmála osmdesáti letech od vyhlášení státu Izrael beze změny. Izrael opět čelí zásadním hrozbám pro svou existenci, má zatím armádu, která je schopná ničit nepřítele, ale stav horkého konfliktu nemůže trvat dlouho, protože by vedl k další společenské krizi v samotném Izraeli. Lipavský, potažmo Česko, hraje v tomto konfliktu pouze malou roli.

Piráti si svým odchodem z vlády, který si jasnou většinou na doporučení Ivana Bartoše schválili, dali nový cíl. Na tiskové konferenci, kterou jsme mohli sledovat v Událostech na ČT1, si do pozadí vyvěsili transparent LEPŠÍ OPOZICE. Budou se podle svých poslanců soustředit na prosazování své politiky z opozičních lavic. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová vložila své postavení do rukou sněmovny. Ta jí tedy nejspíše hlasy zbývajících koaličních stran odvolá. ANO navrhuje, aby byla tato pozice zrušena a žádný náhradník se za Richterovou nevolil. Dopadne to tedy asi podobně jako s ministrem pro legislativu, jehož post zastával nominant pirátů. I tento post bude podle přání zbývajících vládních stran zrušen.

Nedá mi to, abych o sloganu „lepší opozice“ nepsal podobně jako o pirátském vládním angažmá. Při nástupu do vlády jsme mohli slyšet zásadní prohlášení o tom, co všechno piráti budou prosazovat a prosadí. Ještě před vyhazovem Bartoše z vlády ale rozpočet na rok 2025, oznámený koncem srpna, jasně škrtal právě v pirátských resortech. Už to byl „signál“ k tomu, že si ostatní vládní strany řeší problémy s rozpočtem na úkor pirátů. Volební propadák pirátů pak pouze podobně jako rozvodněné řeky zvedl stavidla „řešení“ vládní sestavy a na piráty tam už místa nebylo.

Uvidíme tedy, jak moc bude politika pirátů „lepší“ v opozici jak ve vládě. Vzhledem k počtu poslanců a jejich celkové váze ve sněmovně si ale sotva mohou dělat iluze o účinnosti své politiky. Piráti jsou ale v takovém rozpoložení, že budou mít vlastně jediný úkol. Nové vedení se bude muset pokusit zachránit piráty ve sněmovně po volbách 2025. A zbývající vládní strany se v tomto období pokusí zachránit před porážkou ve volbách 2025. To nejsou příliš radostné, natož nadějné vyhlídky. I když ,jak známo, naděje umírá poslední.