PATRIOTI PRO EVROPU: Strana Likud jako pozorovatel
Ta zpráva se netěšila příliš velkému mediálnímu zájmu, přesto si pozornost zaslouží. Izraelská pravicová strana Likud byla přijata jako pozorovatel do europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu.
Stalo se tak na summitu Patriotů konaném v Madridu 7. a 8. února 2025.
Překvapení? Do jisté míry ano. Už proto, že Patrioti mají vyhraněně negativní názor na migraci, zatímco izraelský ministr obrany Katz, takto vysoký politik strany Likud, přišel s myšlenkou, že palestinské Araby, vystěhované dle Trumpova plánu z Pásma Gazy, by měly přijmou některé evropské státy, ty jednostranně propalestinské a tedy protiizraelské – jmenovitě Španělsko, Irsko a Norsko. Pikantní na tom je, že evropské partaje sdružené ve frakci Patriotů, rozhodně ne stoupenkyně politiky „AntiTrump“, vřele vítají jako pozorovatele izraelský Likud, jehož politici, v duchu Trumpovy vize o přesídlení Gazanů, vytvářejí potenciální migrační vlnu mířící na náš kontinent, proti čemuž zmíněné strany otevřeně bojují.
Europarlamentní angažmá Likudu ale obsahuje další problematický moment, jak ve své analýze, publikované 11. února v novinách The Jerusalem Post, vysvětluje Eldad Beck, jeden z předních odborníků mezi izraelskými autory na evropskou politiku. Tím problémem je FPÖ, rakouská Svobodná strana, vítěz loňských zářijových voleb, také člen frakce Patrioti pro Evropu. Proč jde o problém? Hovoříme o partaji s postnacistickými kořeny, její zakladatel Anton Reinhaller byl za války nacistickým funkcionářem a členem SS. To samo o sobě představuje pro Izrael i diasporní Židy jasnou „červenou čáru“. Současně ale platí, že FPÖ dnes není antiizraelská. Důkazem je facebooková reakce jejího šéfa Herberta Kickla na přizvání Likudu k frakci Patriotů. Píše o „velmi dobré zprávě z madridského kongresu Patriotů“, připomíná, že „Likud je největší pravicová strana v Izraeli, jejímž vůdcem je izraelský premiér Netanjahu“ a tvrdí, že „jde o další známku toho, že pohádka o mezinárodní izolaci FPÖ se hroutí“.
Eldad Beck s tezí o zhroucení pohádky o mezinárodní izolaci FPÖ sice souhlasí, nicméně dodává: „Pro FPÖ je spolupráce s izraelskou vládnoucí stranou skutečně velkým diplomatickým průlomem, neboť Izrael oficiálně stále bojkotuje tuto stranu, která byla založena v 50. letech bývalými nacisty a dodnes má značné potíže odpoutat se od nacistické minulosti a neonacistů uvnitř strany.“ Připomíná poznatek zástupců židovské komunity v Rakousku, podle nichž je FPÖ stranou „sklepních nacistů“ – na veřejnosti z taktických politických důvodů svoji ideologii skrývají, ale mezi sebou vyjadřují svobodně své skutečné myšlenky (princip „jinak mluví ve společnosti, jinak doma“ známe z éry komunismu – LS). Eldad Beck ale upozorňuje, že jde o zjednodušující hodnocení: „FPÖ není nacistická strana a většina jejích voličů nejsou neonacisté.“
To ovšem neznamená, že by strana netáhla jako kouli na noze nevyřešené problémy související s nacistickou minulostí. Autor analýzy v The Jerusalem Postu uvádí, že některé z kontroverzních postojů se vyjevily během nedávného vyjednávání o sestavení nové vlády mezi FPÖ a lidovci. S odkazem na rakouský týdeník Profil píše, že nedošlo ke shodě v těchto bodech: a) Pokračování v (pro)izraelské politice v rámci koncepce „Staatsräson“, tedy národního zájmu. (Stejnou koncepcí se řídí i německá politika: vzhledem k historické odpovědnosti Německa za holocaust je bezpečnost Izraele součástí německého „Staatsräson“, což se promítá do politických postojů Berlína ve vztahu k arabsko-izraelskému konfliktu – LS.) b) Závazek uznat Izrael jako židovský a demokratický stát, což by znamenalo, že se Rakousko vyhne podpoře iniciativ a rezolucí předložených mezinárodními organizacemi, které budou s tímto závazkem v rozporu. Eldad Beck k tomu uvádí: „FPÖ odmítla. Blokuje také myšlenku vybudovat Rakouské muzeum holocaustu a přizpůsobit vládní finanční pomoc místní židovské komunitě inflaci“ a s trpkostí konstatuje, že zatímco v Madridu se FPÖ jako součásti Patriotů dostalo díky Likudu požadovaného mezinárodního uznání, Izrael jako židovský a demokratický stát tato partaj uznat odmítla. Pro úplnost dodám, že 12. února 2025 se jednání o koaliční vládě mezi FPÖ a lidovci rozpadla.
Nevyužitá šance
Eldad Beck se v závěru své analýzy ptá, jestli je rozumná snaha Likudu o rozšíření izraelských kontaktů s Patrioty pro Evropu. Odpovídá kladně, protože jde o třetí největší politickou skupinu v Evropském parlamentu, který sám o sobě je většinově protiizraelský. Naproti tomu některé ze stran ve frakci Patriotů Izrael otevřeně podporují – například maďarský Fidesz, italská Liga, nizozemská Strana pro svobodu nebo španělský VOX (Babišovo ANO zmíněno nebylo – LS). Dokonce i francouzské Národní sdružení zaujalo od masakru ze 7. října 2025 jasnou proizraelskou pozici.“Postoje FPÖ však zůstávají velmi problematické. Dávat této straně zdarma mezinárodní legitimitu je nejen nemoudré, ale vysoce kontraproduktivní a v žádném případě neslouží zájmům Izraele. Likud mohl využít svých vynikajících vztahů s mnoha členy frakce Patriotů k ovlivnění postojů PFÖ v řadě otázek, které jsou pro Izrael důležité. Nyní už je příliš pozdě,“ uzavírá analytik. Zbývá jediné, s údivem pozvednout obočí.