Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

těším se na holčičí návrhy zákonů.

Zejména krasavice Demetrashvili, pirátského objevu.

Český právní řád potřebuje prý méně spěchu . . . atd.

Řekl bych, jestli tato republika něco potřebuje, tak je to právní řád.

Zákonů máme požehnaně a bude jich ještě více a také nám hezky roste státní dluh spolu se státem a samosprávou. I počet migrantů, ceny nemovitostí a ceny vůbec. Nemluvě o nárůstu platu těch, co platí stát, dokonce některým i automaticky. Nádherný to pohled, vše roste. Jenom ty dějiny, ty dobře ví, že pak přijde pořádný pád.

Poslanec neuměl/všeuměl? Se vší úctou: je to tu jak u blbých na dvorku. Nechám teď stranou právní a politické kauzy jako Blažek, bitcoin, dozimetr, kampeličky, čapí hnízdo, jejichž řešení, kromě jen dalšího řešení, nikam nevede.

Je třeba si přiznat právo a správa státních institucí jsou v naprostém chaosu. To ale nikdo ze státních činitelů veřejně nepřizná, ani ti, kdo tak naznačují. Situaci by museli řešit a toho se tu nikdo neodváží.

Měli jsme volby. Volby dopadly jasně. Ne jak se někdy stává že občané nedají nikomu přednost. Tudíž není sebemenší důvod, aby tu řádně zvolená vláda již nevládla. Parlament, kterému se vláda zodpovídá, může pak zjistit, že vláda trpí nedostatky a bude požadovat, aby je vláda vysvětlila k jeho satisfakci, nebo vláda padne.

Na co si teď část českých ústavních činitelů s pomocí pana prezidenta hraje? Pan prezident jmenuje předsedu vlády, on ale nechce?! Český chaos mu bohužel dává právo jmenovat předsedou vlády třeba i vrátného nějakého úřadu. Prezident nechce ani to, a sabotuje výsledek voleb! Ústavu a volby nemáme proto, aby se vědělo kdo bude pískat fotbal Sparta Slávie, nebo kdo s kým bude hrát kuželky, ale kdo povede tuto republiku!

Tudíž oddalovat vznik vlády s odkazem na Ústavu, i když já ji osobně považuji za paskvil byť podřízený tzv. ústavnímu pořádku, je naprostá nehoráznost, popírání demokracie a práva. Touto sabotáží možná celý státní chaos teď kulminuje.

byť podřízený - mělo být: navíc podřízený

Stát i společnost jsou obětí poslaneckého kutilství. Amatérských zásahů ve prospěch zákulisních lobistů. Zákony, jejich obsah a znění se mění tak rychle, že destabilizují sekonomiku i společnost. Ve skutečnosti by měl každý zákon projít celým legislativním procesem. Pokud tomu tak není nebo pro časovou tíseň tomu být nemůže, pak by měla zákon schvalovat kvalifikovaná většina, to znamená 101 poslanců.

občanská společnost Vaklafa Hejvla.

Tedy - ještě aby takový samotný poslanec dokázal takový návrh zákona v plné jeho délce komplexnosti, i návaznosti na ostatní zákony sám sepsat. O čemž se dá jistě pochybovat.

Takže spíše než návrh nového zákona, drobnou změnu stávajícího zákona, pokud možno ještě formou přílepku k jinému, právě projednávanému . Ano, toto se stává. a v parlamentu by si to měli víc hlídat.

Jednou myslím, že zrovna zde na NP, psal nějaký právník článek, ve kterém uváděl zákony, které si navzájem odporují nebo jsou stejné jako už schválené.

Když oni ti naši zákonodárci jsou poněkud líní. Místo toho, aby ve zbírce zákonů hledali, zda tam už nějaký řešící stejnou nebo podobnou problematiku neřeší. Tím by byl náš právní řád jednodušší, přehlednější a jasnější. Proč máme například zvláštní zákon v boji proti sprejerům, který byl ve spěchu přijímán? Způsobil sprejer někomu škodu? Bezesporu způsobil, protože poškodil cizí majetek a je lhostejné, byl-li památkově chráněn. Tam stačilo přidat kratičkou větičku a trest za poškození památky by byl vyšší. Navíc několik zákonů (nejenn týkajících se trestního práva) umožňuje různý výklad a proto by měl být náž právní řád projít očistou. Tam bych právo zrušit jeden zákon ponechal i na jednotlivci. A ještě jedno: uplacení jednoho zákonodárce ještě zdaleka neznamená přijetí nového zákona.

Není až tak důležité kdo je navrhovatelem. Důležité je zda je zákon nakonec schválen a v jaké podobě. Ve schvalovacím procesu se na něm může vyřádit všech 200 poslanců.

A ještě senátoři. A také tak, po tom vyřádění se, zákony vypadají.

Cesta poslaneckého návrhu zákona k projednání je dlouhá a nejistá.Vložení návrhu do eklepu Sněmovny ještě neznamená, že se návrh bude skutečně projednávat. Nemusí vůbec k jeho projednání dojít. Ale když se dostane na pořad, projde přes výbory, a když to přežije, teprve jde do pléna Sněmovny. Je skutečně nutné omezovat poslaneckou iniciativu?

Někde bylo, ze jedině europarlament a parlament KLDR nema pravomoc navrhovat zákony.

Být ve stejné skupině není moc chytré.

Dodávám, že v té skupině předkladatelů by muselo být aspoň 12 žen a jeden trans živočich