V národním parku České Švýcarsko hasili další požár a mluvčí parku opakovaně zdůrazňoval, že se jedná o požár založený lidskou neopatrností. Kdyby to byl totiž „přírodní požár“, tak ten je podle Akademie věd v národních parcích „součástí dynamiky vývoje ekosystémů“ a vítaně přispívá k biodiverzitě. Když před lety varovali starostové okolních obcí, že suché dřevo může způsobit požár, vedení parku jim říkalo, ať se tolik nedívají na americké filmy. A když v červenci 2022 velký požár opravdu vypukl, první den park nevolal hasiče, protože požár je bezvadný pro biodiverzitu. A tak dnes progresivističtí vědci v NP České Švýcarsko „na popelišti“ velebí krásu a energii sukcese, zatímco před tím velebili význam umírajícího lesa, který požárem nechali zničit. Že je požár především zhouba pro biodiverzitu, protože hynou tisíce organismů v celém taxonomickém stromu bioty, si ochrana přírody nepřipouští.

Když v roce 1991 Pithartova vláda vyhlašovala NP Šumava, klíčovým důvodem byla potřeba zachovat nejrozsáhlejší komplex středoevropských lesů a Šumava bývala označována jako Zelená střecha Evropy. Tehdy nikoho ani ve snu nenapadlo, že by se proti kůrovci nezasahovalo. Ochrana přírody se však za dvacet let posunula natolik, že vedení NP Šumava nechalo záměrně uschnout žírem kůrovce tisíce hektarů lesů, miliony staletých stromů, a chlubí se tím, že se les někde samovolně obnovil. A kvůli zastavení kůrovce v okolí zničených lesů park kácí další zdravé stromy a prodává dřevo za stovky milionů korun ročně. Šumavské obce proti rozsáhlému ničení lesních komplexů dlouhodobě protestují, ale zatím nedokázaly překřičet ideologii levicového zeleného progresivismu ministerstva životního prostředí, vedeného ať již Brabcem (ANO) či Hladíkem (KDU-ČSL). Na Šumavě si výrobci suchého dřeva nepřipouští, že by zde také mohlo hořet. Zde se nenachází obce na kraji národního parku jako v NPČŠ, ale řada z nich je zcela v NPŠ obklopená suchými lesy s neprostupným terénem.

Další třecí plocha vzniká s příchodem (či vypuštěním) vlka. V NP Šumava se od roku 2021 počet vlků zvýšil z cca 27 na dnešních cca 43 kusů v šesti smečkách. Chovatele, kterým vlci dáví a trhají ovce, kozy a telata zvyšující se počet vlků nijak netěší. Vedení parku však jasně deklarovalo, že vlk je na Šumavě priorita ochrany přírody. A tak má vlk přednost před lidmi a před chovaným dobytkem.

V současné době všichni sledujeme spor mezi obcemi a státem ohledně výstavby větrných elektráren. Je vidět, jak současní představitelé resortu životního prostředí, Motoristé, nevědí, jak se s jejich výstavbou popasovat. Tzv. akcelerační zóny, kde se má výstavba větrníků urychlit, sice výrazně zmenšili oproti minulému vedení resortu, ale stejně způsobili „pozdvižení na vsi“. Akcelerační zóny se dotýkají opravdu menších sídel, tedy vsí. Propagátoři Green Dealu a moderní energetiky se diví, proč občané ty krásné třpytivé, do nebe se tyčící reprezentanty energetické budoucnosti, za svými domy nechtějí. Tak jako ve výše uvedených případech se prostě občanů nikdo neptá. Zelení ideologové přeci lépe vědí, co je pro občany nejlepší.

Výroba divočiny či zakládání nových pralesů, jak je ničení lesních komplexů obhajováno, stejně jako obří větrníky, jsou součástí celoevropského trendu, kdy se z blahobytu a rozmařilosti společnost upnula k utopickým projektům typu záchrany klimatu či planety. A to bez ohledu na následky, jako je vysychání krajiny v případě rozsáhlých odlesnění či úpadek ekonomiky z důvodu radikální dekarbonizace. Bohužel, tak jako všechny radikální levicové ideologie, ve výsledku vše vede ke snížení životní úrovně, k chudobě.

Jiřina Králíková,

starostka obce Strážný a předsedkyně Svazu obcí NP Šumava

Tomáš Jirsa,

starosta Hluboké nad Vltavou a senátor