Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

V článku mi dost chybí úvaha zda by se bývalo mohlo podařit odvrátit druhou světovou válku, kdyby tehdy Mnichov dopadl jinak. Analogie s dneškem je podle mě jasná.

Analogie Mnichove s dneškem neexistuje.

Ad Čína. Prý mají přísloví "Když se dva tygři perou, jeden je zabit a druhý těžce zraněn. Uvidíme, jak se tomuto třetímu tygrovi do budoucna povede.

Bude. Vše k tomu spěje. Otázka času.

Voličom Pavla: Když politici už neusilují o mír, znamená to, že chystají válku, o které již rozhodli... Heinz Guderian.

Je dost těch, kteří dělají hodně proto, aby nakonec byla

Bude

Proč bychom měli "my" vyhánět Rusy z Ukrajiny? Nás po tom nic není, to je jejich dvorek.

Vintře.

NIKDO po nás nechce, abychom vyháněli Rusy z Ukrajiny - to je jen vaše bujná fantazie.

A s tím "jejich" dvorkem:

21. srpna 1968 si Rusové (+ další 4 do počtu - abyste mě nechytal za slovo) ten "jejich" dvorek nějak popletli s NAŠÍM dvorkem.

V Luhansku a Doněcku jako oblastech bylo etnických Rusů menšina, pod 40 %.

Již druhá věta článku svědčí o tom, že autor neví, o čem píše: "Vpád Ruska odsoudila většina civilizovaného světa, ale ne všechny země."

Co je to ten civilizovaný svět a co je to tá většina? Mám takový blbý pocit, že tím civilizovaným světem autor myslí svět západní, a ti ostatní jsou zkrátka necivilizovaní barbaři. Je to vidění světa očima antického Říma. Nakonec západní civilizace je pokračováním Římské říše.

A co je to ta většina? Je to Evropa (samozřejmě bez Ruska) + anglosaský svět (včetně N.Zélandu a Austrália) + Japonsko + Jižní Korea. Toť vše. Část světa, která čítá něco přes jednu miliardu obyvatel. A co zbylých 7 miliard lidí? Aha, to jsou ti necivilizovaní barbaři. Jen v Indii a Číně žijí 3 miliardy lidí - 3x více než v tom "civilizovaném" světě.

Ani na počet zemí to nesedí. Když to přeženu, v Evropě je to 50 států + USA + Kanada + Austrálie + Nový Zéland + Japonsko + Jižní Korea. Dejme tomu 60 států. Tedy max. 30 % všech zemí, co na Zemi jsou.

Na prohru Ruska v této válce bych moc nesázel. Uvedu několik čísel z NAŠICH novin: v září prý Ukrajina měla 700 000 vojáků, Rusové na Ukrajině kolem 200 tisíc. Rusové poté mobilizovali 300 000 záložníků, z nich víc než 200 000 ještě nebylo nasazeno, protože se pořád cvičí (zdroj: ukrajinský generál). Z Polska, Česka, Slovinska a dalších zemí Ukrajina dostala několik stovek tanků ruského původu - jen z Polska to bylo 200 kusů. Z USA to byly tisíce Javelinů a další tisíce Stingrů. Dále to byly desítky a desítky houfnic a desítky miliardy dolarů. Plus to nejdůležitější, o čem se u nás prakticky nemluví - ukrajinská armáda má on-line podporu zemí NATO při vyhledávaní a zaměřování ruských cílů pomocí družic.

Vzpomínejme, jaké "zázračné" zbraně měli zvrátit vývoj války na Ukrajině: javeliny, pak stovky tanků ruského původu, pak HIMARSy, pak Patrioty, A teď to mají být tanky západního původu.

Pokud jde o dodávky západních zbraní na Ukrajinu, Rusové zatím nevytáhli své eso z rukávu. Z nějakého důvodu ty zbraně neničí během jejich transportu ze západní části Uk

... ze západní části Ukrajinu na východ. Přitom by to pro ně nebyl problém. Z Běloruska je to coby kamenem dohodil. Poškodit silnici nebo železnici, a když konvoj zastaví, pak celý konvoj. Jak to dělali Amíci během první války v Iráku.

Pohádky o tom, že Rusové bojují jako za Stalina, že se valí na ukrajinské obránce v takovém množství, že je nestíhají střílet, jsou jen pohádky. Pokud by bojovali tímhle stylem, kolik vojáků z těch původních 200 tisíc by ruské armádě teď zůstalo?

Západní tanky toho taky moc nezmění. Je jich málo, ale hlavně se teď bojuje převážně na dálku - pomocí děl a houfnic, které mají podstatně delší dostřel (5 až 10 x) než tanky. Ukrajinci v současnosti jsou schopni vystřelit na Rusy max. několik tisíc střel za den, Rusové opačným směrem 20 000 až 60 000 tisíc za den. Plus k tomu mají kamikadze drony a GPS naváděné rakety. A určitě něco v záloze... K těm ukrajinským houfnicím: mají málo těch moderních, západních. A navíc - jako západní technika obecně - jsou sice high-tech, ale také velice háklivé na správné zacházení a údržbu. To Rusové mají jinou filosofii - high-tech důležité není, důležitá je jednoduchost a masovost výroby, nenáročnost na údržbu a - výdrž .

Obě strany boje u Soledaru pojmenovaly jako "mjasorubka" - tedy mlýnek na maso. Rusové aplikují teď taktiku jako z druhé světové: na dobývaná území včetně měst střílejí tolik střel, že z těch měst jsou jen ruiny. A území mimo obydlených oblastí vypadají jako měsíční krajina - jeden kráter vedle druhého. Jaká asi může být životnost ukrajinských vojáků v takových podmínkách? Spoléhat na to, že Rusům dojde munice, je bláhové. Mají dostatek surovin i lidí na výrobu tolik munice, kolik potřebují. Již před nějakými půl rokem Putin nařídil postupný přechod ruské ekonomiky do válečného režimu. Což jinými slovy znamená, že absolutní přednost má výroba munice a zbraní. Na straně druhé Ukrajina není teď schopna svými vlastními silami žádnou válečnou techniku vyrobit a ani opravit. Elektřiny je málo a továrny na zbraně Ruso

Bohužel rozumné řešení neexistuje. Řada lidí nechápe, proč se na Ukrajině válčí, nebo spíš nechce pochopit, o co Rusům jde. V roce 1991 se Sovětský Svaz dobrovolně sám rozpustil a byla možnost vytvořit nový svět založený na spolupráci. USA však tuto cestu odmítly a nastoupily konfrontační protiruský kurz. Od roku 1997 je hlavním cílem ruské zahraniční politiky bránit se této konfrontační politice a šíření amerického vojenského vlivu ve východní Evropě. Hlavním bojištěm je po 25 let Ukrajina, USA se snaží do této země politicky a vojensky proniknout zejména prostřednictvím NATO, Rusko se snaží tomuto pronikání zabránit. Rusku se však rostoucí americké vojenské spolupráci zabránit nepodařilo a tak se rozhodlo na Ukrajině k zoufalému vojenskému zásahu.

Proniknutí na Ukrajinu je hlavním politickým cílem USA posledních 30 let a pro Rusko zase zabránění tomuto růstu vlivu. Obě země spolu takto válčí zejména kvůli rozšiřování NATO přes 25 let. Těžko se dá čekat, že by jedna strana tento boj na život a na smrt vzdala.

Vždycky existuje rozumné řešení. Jen bohužel nejsou vždycky na patřičných místech rozumní lidé.