Se zájmem jsem v pondělí 26. ledna na veřejnoprávním kanálu ČT1 sledoval pořad Reportéři ČT, který se tentokrát zaměřil na minulost současného ministra kultury Oty Klempíře, někdejšího textaře a frontmana skupiny J.A.R. Výsledkem byla reportáž, jež měla zjevnou ambici zesměšnit a morálně dehonestovat hlavního aktéra.

Otázka však zní: oprávněně?
Divák se měl dobrat závěru, že jde o „zlého člověka“ a „estébáka“. Jenže to, co z reportáže fakticky vyplynulo, je podstatně střízlivější – Klempíř před rokem 1989 poskytoval informace výhradně o drogových deliktech, nikoli o politických aktivitách či názorech kohokoli. Drogy byly trestné tehdy a jsou trestné i dnes. A bez ohledu na módní rozlišování mezi „měkkými“ a „tvrdými“ drogami zůstává faktem, že stát i v současnosti využívá informátory Policie ČR právě v této oblasti. Čekal jsem tedy něco zásadnějšího. A hlavně političtějšího.

Oznamování překupníků a distributorů lehkých drog sotva lze považovat za morální skandál. Pokud vám někdo vykrade auto, nebo – řečeno bez příkras – prodává drogy vašim dětem či vnoučatům, a třetí osoba oznámí pachatele policii, považujeme to dnes za společensky žádoucí jednání, nikoli za kolaboraci se zlem. Proč by měl platit jiný metr jen proto, že se to odehrávalo v předlistopadové době?

Dryáčnická reportáž

Reportáž se navíc opakovaně pouští do spekulací o motivech spolupráce Oty Klempíře se Státní bezpečností, přestože z dochovaného agenturního svazku poměrně jasně plyne, že ke kontaktu došlo v důsledku nátlaku a vydírání. Tajná policie jej měla „v hrsti“ kvůli drobné krádeži, kterou spáchal jeho kamarád, jenž si u něj uložil kradené věci z trafiky. Těžko v tom hledat chladnou kalkulaci či kariérní strategii.

Zcela bizarně pak vyznívá tvrzení, že si Klempíř prostřednictvím StB budoval kariéru. Jak bylo tvrzeno v dryáčnické reportáži „expertem“. V inkriminované době pracoval Oto Klempíř vulgo Klempa jako pomocný dělník v pekárně. Představa, že by si tímto způsobem cíleně připravoval budoucí dráhu veřejně známé osobnosti, je přinejmenším úsměvná.

Konečně nelze pominout, že ke kvalitě a vyváženosti reportáže se kriticky vyjádřil i respektovaný historik Petr Blažek, který ji označil za tendenční a odborně slabou. K tomuto hodnocení se autor tohoto komentáře přiklání. Ministr Klempíř – podobně jako prezident Petr Pavel – svou minulost dávno „odpracoval“. Pokusy o její mediální resuscitaci v podobě morálního lynče vypovídají spíše o stavu části veřejnoprávní žurnalistiky než o charakteru kritizovaného.

Autor je VŠ pedagog, právník a bloger (Legendární Med(ium)věd). Psáno pro Lidové noviny.