16.1.2021 | Svátek má Ctirad


OSOBNOST: Prezident Petr Pithart...

5.1.2021

... který nikdy nebyl a nebude prezidentem

„Kdybych byl býval někdy zvolen prezidentem, bez dlouhého promýšlení bych se vypravil na dva okraje republiky: na ten geografický a na ten sociální...

Jsme už přes tisíc let fatálně ‚spádoví‘ do Prahy. Tak spádoví, jako jiné státy nejsou. Praha se jako hlavní město nehnula už přes tisíc let. Už ani o tom nevíme, že jsme těžce centralizovaná země. Praha je daleko nejbohatší místo ve státě, sebestředná, stahující elity a bohatství, nevědoucí, jak se žije lidem na okrajích, v pohraničí.

Vztah středu a periferie je už dávno v zorném poli sociologů jako problém, nikoli však politiků. Všechno chudé, zaostalé, nepříjemné odsouváme k hranicím s vědomím, že se ti lidé nedokážou ubránit. Odsunuli jsme i Němce, abychom na uprázdněné místo mohli odsouvat všechny ty nepříjemnosti, jako jsou němé děti bez nohou a páchnoucí elektrárny.“

Petr Pithart

Petr Pithart

To jsou slova Petra Pitharta, která mi sdělil před pár měsíci. A když jsem se ho ještě optal, jak by to chtěl změnit, když prezident má tak slabé pravomoci, dodal: „Silné ‚pravomoci‘ prezidenta jsou jinde, je to jeho osobní věrohodnost, jeho příklad, schopnost přesvědčovat. Jeho schopnost empatie a slovo v pravý čas a na pravém místě.“

Cituji ho proto, že o Petru Pithartovi se uvažovalo jako o prezidentovi několikrát a za nejvěrohodnější typ ho v roce 2001 považovali nejen někteří naši občané, ale i třeba francouzský Le Monde.

Petr Pithart vyrostl na Kladně jako syn komunistického funkcionáře, který byl za války vězněn a po válce byl deset let velvyslancem v Jugoslávii a ve Francii. Jeho syn byl umístěn jako rukojmí, aby rodiče nemohli emigrovat, do internátu. Do maturity prý skoro nic nepřečetl, hrál hlavně fotbal.

Až po jedenáctiletce, když přišel na práva a začal se motat kolem čtrnáctideníku Karlova univerzita, kde měl na starosti poezii, kterou tenkrát psal, dostal se do jiného prostředí. Do komunistické strany vstoupil ve třetím ročníku a nepřišlo mu to nijak divné, protože jeho otec za tuto stranu seděl tehdy na Kladně na radnici. Když mi o tom kdysi vyprávěl, řekl mi: „Byl jsem zaostalé dítě z prominentní rodiny, aniž jsem to tušil.“

V roce 1966 byl navržen do interdisciplinárního týmu Akademie věd, který si tehdy vydupal Zdeněk Mlynář, a tam se poprvé setkal se špičkovými nejen právníky, ale i sociology a historiky, mezi nimiž tehdy panovala úplně svobodná atmosféra. Zároveň se tam setkal se svými klíčovými tématy, kterými se zabývá dodnes, a to jsou: instituce, intelektuálové, ideologie a identita.

Koncem 60. let stačil ještě rok studovat ve Velké Británii, ale neemigroval, vystoupil z KSČ, nesměl přednášet a nakonec skončil v maringotce, kde měřil vodu a měl dost času na psaní. Tehdy taky podepsal Chartu 77. V maringotce se zrodila jeho nejznámější kniha Osmašedesátý. Z dalších jeho literárních děl připomenu alespoň Devětaosmdesátý a Obranu politiky.

Do politiky Petr Pithart vstoupil hned po listopadu 1989. Nejprve jako kooptovaný poslanec do federálního parlamentu a od února 1990 do července 1992 byl předsedou české vlády.

V té době se staly dvě zásadní události: Podařilo se mu privatizovat do rukou Volkswagenu českou automobilku Škoda, dodnes nejdůležitější český podnik, a když se ho pokusili uplatit, okamžitě to ohlásil na policii, ale bohužel soudní proces se táhl čtyři roky. Obžalovaný nakonec vyvázl jen s podmínkou, přestože úmysl uplatit premiéra byl prokázaný.

Tuto událost Pithart označuje za začátek do současnosti zde vládnoucího marasmu. Od roku 1998 je členem KDU-ČSL. Třikrát stál na zlomu tisíciletí v čele Senátu – dvakrát jako předseda a jednou jako místopředseda – a zároveň přednášel na Právnické fakultě Karlovy univerzity, to ostatně činí dodnes.

Několikrát se spekulovalo o jeho kandidatuře na prezidenta: poprvé, jak už jsem zmínil, na počátku století a podruhé před volbami v roce 2018. Tehdy ale již nekandidoval, a to přesto, že i já se musím přiznat, že z našeho ročníku 1941 mně vždy přišel jako nejvěrohodnější postava, která by mohla po Václavu Havlovi sedět na Hradě.

Petr Pithart je díky svým vlastnostem, vzdělání i schopnostem v očích mnohých nejvhodnějším kandidátem na prezidenta dodnes, i když nikdy na Hradě neseděl a sedět už nebude.

V sobotu 2. ledna 2021 se Petr Pithart dožil 80 let.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Kila půjdou dolů, sebevědomí nahoru. Zapojte se do Novoroční výzvy
Kila půjdou dolů, sebevědomí nahoru. Zapojte se do Novoroční výzvy

Shodit vánoční kila je přetěžký úkol, ale jde to. Dokonce i doma a tak, aby vás to bavilo. Stačí se zapojit do padesátidenní novoroční výzvy od...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.