Vážený pane předsedo, Excelence, dámy a pánové,

je mi ctí být opět v tomto sále a vystoupit jménem České republiky na 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Obnova důvěry, zvládání transformace“ je příhodným tématem letošního zasedání. Odráží jak rozsah změn, kterými náš svět prochází, tak potřebu tyto změny odpovědně zvládat.

Po druhé světové válce byl vybudován multilaterální systém založený na pravidlech a globální spolupráci, který pokrýval otázky bezpečnosti, lidských práv, ale i hospodářského rozvoje. Po desetiletí se v rámci tohoto z velké části předvídatelného systému odehrávaly postupné změny v rozložení globální moci.

Moc byla vždy rozložena nerovnoměrně, dnes jsme však svědky zásadních změn, které poválečný systém proměňují. Úkolem mezinárodního společenství není těmto změnám vzdorovat, ale řešit je mírovou cestou.

Měli bychom se inspirovat zakladateli Organizace spojených národů a naším společným cílem by mělo být předcházet válkám a ničení. Musíme budovat předvídatelný mezinárodní řád, který se dokáže přizpůsobovat změnám a zároveň zajistí spravedlnost a stabilitu. Právě proto potřebujeme fóra, jako je toto – místa, kde má přednost dialog a kde může fungovat diplomacie.

Potřebujeme pravidla. Ne proto, že by všechny státy byly stejně mocné, ale právě proto, že tomu tak není. Pravidla mají smysl pouze tehdy, pokud zavazují všechny, zejména ty, kteří jsou natolik mocní, že by je mohli zpochybňovat nebo porušovat.Když přestanou platit pravidla, uvolněné místo zaplní síla. Svět ovládaný soupeřením velmocí je světem méně stabilním a méně schopným čelit nejpalčivějším výzvám naší doby. Je to svět, v němž jediná jiskra může zažehnout požár.

Namísto toho bychom měli trvat na tom, že větší moc znamená také větší odpovědnost. Odpovědnost při používání síly. Odpovědnost vedoucí ke zdrženlivosti. Ale také odpovědnost využívat svůj vliv k tomu, aby použití síly vůbec nebylo nutné. To platí především pro stálé členy Rady bezpečnosti OSN.

Čína má dostatek moci i vlivu k předcházení konfliktům, snižování napětí a ukončování válek. Tomu by měla odpovídat i její odpovědnost. To platí i pro využití jejího vlivu ve prospěch ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Tuto agresi zahájilo a nadále vede Rusko, další stálý člen Rady bezpečnosti OSN. Činí tak zcela v rozporu s Chartou OSN a základními principy mezinárodního práva. Ruská agrese způsobuje ukrajinskému obyvatelstvu obrovské utrpení. Civilisté i civilní infrastruktura jsou nadále bezohledně vystavováni útokům.

Riziko každým dnem roste. Agresivita Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy. Bezprostřednost této hrozby názorně ilustroval nedávný ruský pokus o dronový útok na letišti Lipsko/Halle v Německu, pouhých 150 kilometrů od českých hranic. Důsledky agrese ale sahají daleko za hranice Evropy. Ruská válka narušila globální potravinovou bezpečnost, zemědělskou výrobu, export i dodavatelské řetězce. Její dopady pociťujeme i v Česku, ještě citelnější jsou však v některých částech Afriky a jinde ve světě, zejména v zemích závislých na stabilních a cenově dostupných dodávkách potravin.

Je nezbytné, aby Rusko stále více pociťovalo náklady své agrese. Zároveň musíme podporovat seriózní diplomatické úsilí. Diplomacie je nejdůležitější nikoli mezi přáteli, ale mezi protivníky. Právě zde zůstává Organizace spojených národů nenahraditelná. Představuje fórum pro dialog, i když se dohoda zdá být velmi vzdálená.

Stejné principy, na kterých byla OSN založena, jsou zásadní i pro Ukrajinu. Jsou klíčové pro oblast Jihočínského moře i v celém prostoru Tchajwanského průlivu. Záleží na nich na Blízkém východě, v Súdánu i v Demokratické republice Kongo. Současný vývoj v Jemenu a Saúdské Arábii ukazuje, co se stane, když pravidla a právo ustoupí síle a nátlaku – a jaké důsledky pro celý svět může mít regionální konflikt během jediného okamžiku.

Dámy a pánové,

blížící se konec mandátu generálního tajemníka Antónia Guterrese je příležitostí ocenit jeho úsilí o reformu a modernizaci Organizace spojených národů. Příští generální tajemník či generální tajemnice bude stát před zásadním úkolem: uzpůsobit OSN světu, v němž sílí geopolitické soupeření a roste fragmentace. Česká republika očekává, že bude pokračovat v naplňování agendy UN80 a reformní návrhy promění v konkrétní výsledky.

Úspěch reformy OSN nebude posuzován podle nových struktur či nového slovníku, ale podle toho, zda bude multilaterální systém schopen přinášet výsledky, hájit mezinárodní právo a zajistit, aby jeho pravidla měla skutečnou váhu. Právě na tom závisí budoucí legitimita Organizace spojených národů. Tento úkol je obzvláště naléhavý v oblasti míru a bezpečnosti. Mezinárodní společenství musí být schopno účinněji předcházet krizím, chránit civilní obyvatelstvo a bránit pravidla, k jejichž dodržování se zavázalo.

Česká republika je připravena přispět svým dílem. Dovolte mi proto zopakovat, že má země usiluje o nestálé členství v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů na období 2032–2033. Pokud budeme zvoleni, budeme se aktivně podílet na práci Rady bezpečnosti a poneseme svůj díl odpovědnosti.

Budeme i nadále pomáhat předcházet konfliktům a řešit je prostřednictvím politického dialogu, humanitární pomoci a praktické spolupráce. Budeme hájit ochranu civilního obyvatelstva a kritické infrastruktury. V případech závažného porušování mezinárodního práva budeme prosazovat vyvozování odpovědnosti.

Zůstaneme také silným zastáncem lidských práv a demokracie. Budeme podporovat nezávislé mechanismy ochrany lidských práv, svobodu pokojného shromažďování i svobodné a spravedlivé volby. A budeme usilovat o to, aby nové technologie naše společnosti posilovaly, nikoli oslabovaly.

Vážený pane předsedo,

je čas se zabývat mimořádným tempem rozvoje umělé inteligence. V posledních dnech získala tato debata na naléhavosti a závažnosti. Poselství Nezávislého mezinárodního vědeckého panelu OSN pro umělou inteligenci, výzkumníků předních společností v oblasti AI i nezávislých odborníků je stále zřetelnější: naše schopnost tuto technologii řídit zaostává za tempem jejího vývoje.

Umělá inteligence může být pro lidstvo velice přínosná. Bez účinných ochranných mechanismů však může také způsobit nesmírné škody. Musíme proto trvat na základním principu: člověk musí zůstat tím, kdo technologii ovládá, a nikoli tím, kdo technologii podléhá. Technologie by měla sloužit našim společným cílům a žádný systém by nikdy neměl fungovat mimo rámec lidské odpovědnosti.Nesmíme také připustit, aby budoucnost umělé inteligence určovalo nekontrolované soupeření, v němž tlak na to být první zastíní bezpečnost, dohled nebo odpovědnost.

Před více než osmdesáti lety projekt Manhattan ukázal, jak rychle může vědecký průlom proměnit rozložení sil – a jak obtížné je pro politiku a mezinárodní pravidla držet krok s takovým vývojem. Umělá inteligence představuje odlišnou technologii a jiná rizika. Poučení je však podobné: pokud technologický vývoj předchází nastavení pravidel dohledu a řízení, hrozí, že budeme řešit následky až ve chvíli, kdy bude příliš pozdě. Má-li umělá inteligence sloužit lidem, musí se rozvíjet v rámci mezinárodních pravidel. Žádný stát ani žádná firma se s touto výzvou nemůže vyrovnat samostatně.

Potřebujeme společné standardy, skutečný veřejný dohled a jasné mechanismy pro vyvozování odpovědnosti. Nevolíme mezi inovacemi a pravidly – ale mezi inovacemi řízenými pravidly a inovacemi řízenými logikou soupeření.

Dámy a pánové,

umělá inteligence není jedinou výzvou, kterou žádná země nedokáže zvládnout sama. Totéž platí pro změnu klimatu. I letošní rok nám znovu připomněl rostoucí dopad extrémního počasí, které ovlivňuje životy lidí po celém světě.

V mnoha oblastech světa mají klimatické změny dopady na domovy a živobytí lidí. Ohrožují poskytování zdravotní péče, potravinovou bezpečnost i dodávky pitné vody, zvyšují životní náklady a v některých případech přispívají k nestabilitě a konfliktům. Ti nejzranitelnější bývají často zasaženi nejvíce.

Česká republika nabízí podporu těm, kteří pomáhají obnovovat své domovy. Samotná pomoc při zvládání následků katastrof však nestačí. Potřebujeme koordinovanou globální akci – s cílem omezit další škody, ale také proto, abychom se přizpůsobili změnám, které již ovlivňují naše životy a které budou utvářet životy budoucích generací.

Vážený pane předsedo,

dovolte mi skončit poselstvím, které se za uplynulý rok nezměnilo. Většina výzev, kterým čelíme, má globální charakter. Žádný stát jim nemůže čelit sám, proto potřebujeme více dialogu, více spolupráce a více společného úsilí, a právě proto musíme zajistit funkční multilaterální spolupráci. Je to náš společný cíl.

Děkuji vám.

Petr Pavel, prezident republiky, OSN, New York 23. září 2026