V článku otištěném v MfD dne 21. července, jenž se objevil 7. srpna i na NP (Schengen a Evropa konečně bez bariér), pan premiér Topolánek zhodnotil význam našeho nadcházejících přistoupení k Schengenské dohodě a podtrhl roli své vlády při završení celé nejednoduché procedury, jež tomu předcházela. Při této příležitosti našim občanům sdělil i následující radostnou zprávu:

Od příštího roku nebudou Češi při cestách po EU potřebovat pasy ani občanské průka-zy a budou moci jezdit "Evropou volnou cestou". Na letištích budou procházet vchodem s nápisem Schengen, nikoli vstupem s cedulí "ostatní". Je to událost srovnatelná snad jen se střiháním drátů po sametové revoluci. Jde o potvrzení naší příslušnosti k Evropě. A i když fakticky do ní patříme stále, tak v politice jsou důležité symboly. Když dobudeme "pevnost Schengen", bude to znamenat konečné uznání naší rovnoprávnosti v rámci EU.

Velice mi záleží na tom, aby lidé pochopili, co pro nás vstup do Schengenu znamená. Až dodnes jsou, co se týká volného pohybu osob, dvě Evropské unie. Jedna, schengenská, která zrušila vnitřní hranice, a "ta druhá", do které zatím patříme my. Znamená to, že ačkoli jsme členem společenství, na hranicích s ostatními členy EU stále udržujeme celníky a závo-ry. To má příští rok skončit. Půjde o významný krok v našem integračním úsilí.

Protože některé z výše citovaných výroků pana premiéra by mohly být špatně pochopeny a protože mu skutečně velice záleží na tom, aby lidé pochopili, co pro nás vstup do Schenge-nu znamená, chtěl bych čtenáře ujistit, že pan premiér

1. nechtěl říci, že od příštího roku nebudeme "při cestách po EU potřebovat pasy ani občanské průkazy", ale naopak chtěl naše občany upozornit na to, že je budou po-třebovat i nadále,

2. výrokem, že po vstupu do Schengenu budou na letištích států EU "procházet vcho-dem s nápisem Schengen, nikoli vstupem s cedulí "ostatní"", chtěl zdůraznit, že vcho-dem s nápisem Schengen budou procházet i po vstupu do Schengenské zóny,

3. slovy " na hranicích s ostatními členy EU stále udržujeme celníky" samozřejmě nemyslel celníky, ti tam byli jen do 1. května roku 2004, ale pa-sovou kontrolu,

4. a že jeho tvrzení, že připojení k Schengenu je událost "srovnatelná snad jen se stři-háním drátů po sametové revoluci", se do článku dostalo politováníhodným omylem.

Pro zájemce o podrobnější vysvětlení jednotlivých bodů dodávám:

ad 1.) Z 27 států EU se Schengenská dohoda nevztahuje na Velkou Británii a Ir-sko. Tyto země se podílejí na některých opatřeních Schengenské dohody v oblasti bez-pečnostní politiky, ale nikoliv pokud jde o hraniční kontroly. Bez pasu či občanského průkazu nového typu nás tedy do Británie a Irska stejně jako dosud nepustí. Podobně v případě Bulharska a Rumunska, které sice Schengenskou dohodu podepsaly, ale se samot-ným přístupem se počítá až v roce 2011. Ale i při cestách do ostatních zemí EU budeme ob-vykle pas či OP potřebovat. Například vždy, když budeme cestovat letecky. Při letech mezi státy Schengenské dohody jsou sice pasové kontroly zrušeny, ale bez pasu či OP nás žád-ná letecká společnost nezaregistruje, a tedy nikam nepoletíme. Tato praxe není součástí samotné Schengenské dohody, ale je projevem společné snahy států EU (i jiných) zajistit bez-pečnost letů. Ale i ti z nás, kteří se do EU vydají autem, vlakem, na koni či pěšky, budou pas či OP potřebovat, pokud se budou chtít ve státech Schegenského prostoru ubytovat. Článek 45 Schengenské dohody totiž zúčastněným státům ukládá přijmout opatření k tomu, aby provozovatele jakýchkoliv ubytovacích zařízeních vyžadovali od svých hostů vyplnění registračních formulářů a prokázání své totožnosti předložením "identikačních dokumentů". Tento pojem v EU znamená buď cestovní pas, nebo národní identifikační průkaz, u nás tedy OP.

ad 2.) Schengenská dohoda vyžaduje, aby odbavení cestujících linek mezi státy Schen-genského prostoru probíhalo fyzicky zcela odděleně od odbaveni cestujících ostatních linek. Přitom je ovšem úplně jedno, zda například z Paříže do Berlína cestuje Francouz, Čech či Eskymák, na všechny osoby, které se na CDG s letenkou dostaví, se vztahují stejná pravidla. Přistoupení k Schengenu tedy na proceduře odbavení naších občanů na letiš-tích nacházejících se v zemích dnešního Schengenu oproti dnešnímu stavu naprosto nic nezmění. Jediné, co se změní, je, že naši občané, ale i ostatní osoby, které vylétají z Prahy, se budou na ruzyňském letišti prokazovat pasem či OP jen jednou (při registraci), zatímco do konce roku dvakrát.

ad 3.) Toto upřesnění je jistě zbytečné, neboť všichni, i pan premiér, samozřejmě vědí, že EU je také celní unie. Zrušení celnic je spojeno s přistoupením k EU, a nemá tedy nic společného s přistoupením k Schengenské dohodě. Do EU jsme vstoupili 1. května 2004 a od tohoto dne proto na našich hranicích se státy EU celnice nejsou.

ad 4.) Pan premiér si již dnes připravuje projev k 10. výročí přijetí České republiky do NATO a zmíněné přirovnání patří samozřejmě tam.

Za svou osobu pak dodávám, že největší (a prakticky jediný podstatný) rozdíl poznají po našem vstupu do Schengenu houbaři a sběratelé borůvek v pohraničních oblastech. Ti totiž budou moci při svých výpravách překračovat naši hranici naprosto, ale naprosto kdekoliv, třeba přeplavat u Znojma Dyji. Ale pozor: musí u sebe mít pas či OP.

Na závěr bych chtěl všechny čtenáře ujistit, že práce předsedy vlády naší republiky je, obzvláště v době prázdnin a v kombinaci s rolí novopečeného otce, velmi náročná. Nikdo není dokonalý a drobných formulačních nepřesností se občas dopustí každý. Věřím, že nyní je všem jasné, co chtěl pan premiér ve svém článku skutečně říci.

dobrovolný mluvčí předsedy vlády ČR