Od 5.11.2025 máme nového předsedu dolní komory Parlamentu České republiky. Do křesla usedl kdosi, kdo byl ještě před několik málo lety v této funkci zcela nepředstavitelný.

Snad jen poustevník kdesi v šumavských hvozdech by se mohl ptát, kdo je to. Vzdor tvrzení pana Okamury, že jej Česká televize ignoruje, to byla právě veřejnoprávní média, která jej katapultovala do všech možných debat. Dnešní doba už resignovala na obsah veřejných debat, podstatou je síla hlasu, opakovaná tvrzení čehokoli, byť je to sebestupidnější, skákání do řeči a především bezbřehý populismus.

Jednoduchá sdělení, že ten, kdo není s námi, je proti nám, hledání nepřítele, proti němuž je třeba se neusrále vymezovat a který může za všechen ten deklarovaný marasmus. Není třeba dlouho pátrat v archivech, kde pan Okamura na dotaz redaktora sděluje, že „nebude odpovídat na zkorumpované dotazy“, jeho tvrzení, že za výskyt valtické horečky mohou u nás přišedší muslimové a mnoho dalších perel.

Pan Okamura byl ten, který v minulých 4 letech bezobsažným žvaněním doslova destruoval práci dolní sněmovny, která pak nemohla projednávat zákony, které občané potřebují ke své činnosti. Jeho rekordních 11 hodin nebude už překonáno, nejspíše proto, že se již nenajde jedinec, který by si pro podobný výkon nechal zavést močový katetr nebo to dělal do Pamprsek. Je to pan Okamura, který naši zem tahá pryč z EU a NATO, aniž by občanům sdělil následky, které by to přineslo. Je to pan Okamura, který se staví na stranu agresora v konfliktu na Ukrajině už jen tím, že by nechal bránící se armádu na holičkách. Je to pan Okamura, který chce vystěhovat u nás pracující Ukrajince, aniž by sdělil, jak si představuje například činnost ve stavebnictví či hotelových službách.

Ve svém prvním projevu hovořil o změně stylu práce sněmovny. Právě z jeho úst je to nehorázné chucpe už k výše uvedenému. Tragické na tom je, že jeho postoj, který je dobře znám, nevadil 107 poslancům jistě jen vládních stran (až na jednoho mizeru, po němž se jistě půjde). Že se mezi nimi nenajdou ti, kteří jeho žvanění nesnášejí.

Jelikož je pan Okamura šéfem SPD (Strany přímé demokracie), v níž horuje pro přímou odvolatenost politiků a rovněž chce referendum prakticky o všem, bylo by dobré zkusit jako první referendum o jeho předsednictví v dolní sněmovně Parlamentu ČR. Otázka by byla jednoduchá a přehledná. „Chceš, občane ČR, aby Tomio Okamura byl předsedou dolní směnovny?“ A dva lístky s odpovědí ano a ne.

Co myslíte, jak by takové hlasování dopadlo?

Autor si nepřeje diskusní blok