Kateřina Lhotská18. září 2026Diskuse(1)Sdílet

Václav Klaus ODS založil, Mirek Topolánek a Petr Nečas ji poškodili, Petr Fiala zničil a Martin Kupka jí dává jednu ránu za druhou. Zdá se, že s ODS je to už tak špatné, že nemůže být hůř. Jenomže hůře může být vždycky...

Když Václav Klaus ODS před zhruba 35 lety zakládal, vtiskl jí ryzí pravicově konzervativní charakter a Česko pod jejím vedením prošlo úspěšně nelehkým obdobím ekonomické a společenské transformace 90. let. Pak už to s ní ovšem šlo jenom z kopce. První velkou trhlinou na její pověsti byla vládní spolupráce se stranou Zelených za předsednictví Mirka Topolánka. Jeho kabinet pak vešel do historie především tím, že byl první (a zatím i poslední), kterému parlament vyslovil během jeho funkčního období nedůvěru. A to dokonce za našeho předsednictví EU. Přesto to nakonec ODS paradoxně příliš nepoškodilo, protože se o rok později podařilo dalšímu předsedovi Petru Nečasovi dosáhnout takového volebního úspěchu, že mohl sestavit vládu s rekordní parlamentní podporou 118 poslanců. Tento svůj mandát však promrhala, což vyvrcholilo v roce 2013 zásahem Policie na Úřadu vlády.

Následoval pád vlády, rezignace Petra Nečase na funkci šéfa ODS, a především katastrofální výsledek v následných předčasných parlamentních volbách, kde dosáhla na ostudných 7,72 %. Za tohoto nelichotivého stavu se ujal jejího vedení Petr Fiala. Za jeho předsednictví pak ODS postupně opustila i ty zbytky pravicovosti a konzervatismu, které jí ještě zůstávaly a jako nosný politický program zvolila primitivní „antibabiš“. Ten byl ostatně také nejvýraznějším tmelícím prvkem koalice SPOLU, kterou ODS vytvořila spolu s progresivistickou TOP 09 a ideově oportunistickou KDU-ČSL. Sice se jí podařilo vyhrát parlamentní volby v roce 2021 a zástupci ODS tak opět vstoupili do Strakovky hlavním vchodem, ale za cenu takových programových kompromisů, že se stala v podstatě nerozpoznatelná od TOP 09. Jediné, co mohlo za této situace ODS zachránit, byla porážka v loňských parlamentních volbách. Byla to totiž šance, že následně padne „Fialovské“ vedení strany, a to nové jí vrátí její původní pravicový charakter. Což se však podařilo jenom z poloviny. Koalice SPOLU sice vyšla z voleb poražená a následně se rozpadla, ovšem ODS tuto šanci na svůj restart nevyužila.

Do svého čela si totiž zvolila Martina Kupku, tedy jednoho ze „spoluviníků“ svého úpadku. Navíc politika, který má v sobě asi tolik schopnosti „strhávat davy“ jako hudební dyslektik skládat opery. Za jeho předsednictví se ODS prezentuje třeba tím, že jako kandidátku na primátorku města Brna nasadila paní Kamilu Zlatuškovou, která se chce ve své funkci inspirovat prvním muslimským starostou New Yorku socialistou a vyznavačem marxismu Zohranem Mamdanin. A nejspíš jako důkaz toho, že se ODS vrací ke kořenům, pak nominovala na kandidátku v Praze-Petrovicích „bábu pod kořenem“. A tak není divu, že ODS přestala být nejsilnější opoziční stranou a v průzkumech voličských preferencí se dívá na záda hnutí STAN.

Takže je jenom logické, že se začínají objevovat úvahy, zda není to předsednictví pro Martina Kupku přeci jenom příliš velké sousto. Jenomže kdo by ho mohl nahradit? Co třeba taková Eva Decroix? Její předností je, že dokáže být na rozdíl od pana Kupky alespoň viditelná. Na druhou stranu to je ale zarytá progresivistka, které by to mnohem více slušelo třeba v TOP 09 nebo v hnutí STAN. Nabízí se tedy třeba exministr zahraničí Jan Lipavský, který nedávno oznámil svůj vstup do ODS. Tedy člověk, který proslul svojí výjimečnou schopností se přisát vždy k tomu, od koho mu mohou plynout nějaké prebendy. Ostatně jeho přerod z extrémně levicového Piráta na „salónního pravičáka“ s cílem udržet se v ministerském křesle máme ještě v živé paměti. ODS by však mohla vytáhnout i nějaké méně známé jméno, které by se tak mohlo stát oním „symbolem změny“. Například současného místopředsedu ODS Pavla Drobila. Jenomže jaká změna by to pod jeho vedením nejspíš byla? Pan Drobil je totiž jedním z vášnivých zastánců eura v Česku a od října 2023 je zmocněnec Svazu průmyslu a obchodu pro jeho zavedení. Prosadit takového člověka do čela ODS je zkrátka totéž, jako udělat vegetariána cechmistrem řezníků.

Je tu však ještě jedno jméno. V ODS by si mohli říct, že na tom strana nebyla za minulého vedení zase až tak špatně (vždyť byla ve vládě), takže se nabízí i varianta, že by se na předsednický post vrátil Petr Fiala. Jemu by to také nejspíš nevadilo. Podle některých jeho vyjádření se totiž zdá, že mu ještě nedošlo, že předsedou ODS už nějakou dobu není. Co by následovalo, není podle mne těžké odhadnout. Znovuzrození koalice SPOLU, ve které by se však ODS tentokrát už definitivně rozpustila.

Pro ODS zkrátka není až tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř…+

Psáno rp deník TO. Doplněno