Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Já si ani nejsem jistý, jestli teď nějaké strany máme. Máme tu uskupení, které především chce vládnout, ale nemá představu, kam chce s tímto státem směřovat, opoziční "hnutí" kolem jednoho šéfa, který se snaží lidem vsugerovat, že stát by měl být jeho firma, a pár drobných spolků, které se nedokážou dohodnout ani mezi sebou. Většina programů těchto "stran" říká: "Budeme dělat, co nám řekne EU a s pomocí jejich peněz a daní snad udržíme sociální smír do konce našeho volebního období - a po nás potopa." Případně - "my sice nevíme, co bychom měli dělat, ale jsme proti tomu, co se dělá teď".

ODS se již od jejího založení musela potýkat s (kupodivu) všemi politickými oponenty, z nichž se mnozí se prohlašovali (!) za bojovníky proti Husákovu režimu. Proti takto cílenému a vytrvalému tlaku politických oponentů i potenciálních spojenců, vnějším tlakům, nepřízni médií a netrpělivosti občanů s pomalým ekonomickým pokrokem nemohla tato strana dlouhodobě udržovat svoji členskou základu ani její ideovou linku. Nelze pochopit (např.) odpor značné části veřejnosti proti klidnému rozdělení ČSFR na dva samostatné státy. Podobně veřejnost nepochopila záludnost aktérů spacákové revoluce či malichernost mnohdy vykonstruovaných miniprovokací, namířených proti vyšším i řadovým členům strany. Nakonec jsme si vykoledovali duální systém dvojice nepolitických bloků, které se již nemusí ohlížet na mínění veřejnosti a prakticky nenesou za svá rozhodnutí žádnou odpovědnost. Ostatně, výsledky posledních voleb napovídají, že s bezvýchodnosti naší situace a neexistencí racionálních alternativ jsme se smířili.

Nemyslím, že fakt, že v tuto chvíli není nic, za co by se byli lidé ochotni spojit, je vina stran, ale to, že předstírají, že tomu tak stále je a vymýšlejí si ideologické vize jen proto, aby neztratily moc, z nich činí to, čím se staly.