V proběhlé volební kampani bylo nejrůznějšími politickými subjekty projevováno zděšení nad rozhodnutím summitu NATO v Haagu vynakládat 5 % HDP na obranu a nad údajnou nemožností tyto prostředky ve státním rozpočtu vynaložit. Je však potřeba rozlišovat desetiletý výhled 3,5 % přímo na obranu a 1,5 % na ostatní kritickou infrastrukturu, kdy již v letošním státním rozpočtu lze 1,3 % do této kategorie započítat.

K rozhodnutí států NATO je potřeba vzít v úvahu také plno dalších skutečností. Až do summitu v Haagu dávala americká delegace v centrále NATO v Bruselu evropským státům na vědomí cosi jako „krizi důvěry“. Faktem je, že deset zemí NATO dosud neplní ani v roce 2015 doporučená 2 % HDP a ani Česko až do letoška své závazky neplnilo. Američané také oprávněně kritizují, že za nákup plynu a ropy z Ruska zaplatily evropské státy během války Rusku několikanásobně více peněz, než daly na podporu Ukrajiny. Přitom USA financují cca 75 % provozu NATO a na obranný výzkum dávají dvanáctkrát více než evropští členové NATO.

V Evropě, resp. na Ukrajině přitom probíhá regulární válka a posloucháme-li agresivní výhrůžky bývalého prezidenta a premiéra Ruska Dmitrije Medveděva, musíme si připustit, že ten člověk je buď blázen, nebo Rusko chce své bývalé satelity v Evropě, na které si historicky dělá nárok, opravdu vojensky napadnout. Podle vojenských expertů bude ještě minimálně deset let Evropa závislá na obraně z USA, zejména v protiraketové a protivzdušné, v logistice či jaderném odstrašení.

Proto po nástupu prezidenta Trumpa při náznacích americké administrativy, že by z důvodu dlouhodobého neplnění závazků ze strany evropských členů NATO, mohly USA „Evropu opouštět“, zavládlo v Evropě zděšení (budíček).

Spojené státy řeší problém hlavně s Čínou a na celém Středním východě, problémy, které se nás také velmi týkají, ale EU pomáhá pouze „morálními postoji“ a návrhy na diplomatická řešení, což je jistě potřebné, ale Spojeným státům to nijak fakticky nepomáhá. Naopak, jak vypadá silná a celosvětově respektovaná armáda ukázal zásah americké armády proti vývoji jaderných zbraní v Íránu.

Při uvážení všech těchto skutečností je 3,5 plus 1,5 % logickou dohodou, ale i snahou o uklidnění prezidenta USA Donalda Trumpa, že se všichni budeme snažit nebýt černými pasažéry. Budeme se snažit! Může se také stát, v což osobně doufám, že se mezinárodní situace a vztahy s Ruskem uklidní, a některý z dalších summitů NATO tyto cíle upraví.

Važme si našeho členství v NATO, ale zároveň nezapomínejme, že stejně důležitá vždy bude výstavba vlastní obranyschopnosti státu. Přiznejme si, že v současné době je naše armáda silně podfinancovaná a výrazným personálním nedostatkem. Postupné navyšování našich obranných výdajů v rámci realizace přijatého aliančního závazku vytváří k výraznému posílení našich obranných schopností dobré předpoklady.