Jak se k obraně staví Finsko a jak již 23 let členská země NATO Česko

Finsko zveřejnilo (nejen z dnešního pohledu velmi prozíravě) v polovině února zprávu, že v USA nakoupí 64 nejmodernějších bojových letadel 4. generace F-35 za 9,4 miliardy dolarů.

Supermoderní americké stíhací letouny po roce 2027 postupně nahradí stárnoucí flotilu 60 strojů F/A-18 Hornet, které Finsko nakoupilo počátkem 90. let.

Připomeňme si, že Finsko má 5,6 milionu obyvatel na ploše asi 3x větší než ČR, ale má také 1340 km dlouhou hranici s Ruskem. Nyní po ruské agresi proti Ukrajině vyjádřilo Finsko a také sousední Švédsko přání vstoupit do NATO. Tato zbrojní akvizice jistě vedení Severoatlantické aliance v čele s USA přesvědčuje, že Finové to myslí se svou obranou smrtelně vážně. Zvláště když jim už teď (zase) Rusko vyhrožuje odvetou za možné uzavření aliančních smluv.

Česko, jež bude 12. března slavit 23. výročí svého přijetí do NATO, má už 16 let v pronájmu 14 stíhaček JAS-39 Gripen, ale původně mělo jít o koupi 24 strojů. Tendr na nové stroje v roce 1997 zahájila vláda premiéra V. Klause (ODS). Vláda premiéra M. Zemana (ČSSD) v roce 2022 jako vítěze schválila nákup 24 gripenů za 60 miliard Kč. Následná vláda V. Špidly (ČSSD) tendr zrušila a v roce 2003 Špidlova vláda rozhodla, že se pronajme 14 strojů JAS-39 Gripen na 10 let za 20 miliard korun. V roce 2014 byl pronájem prodloužen do roku 2027.

Úřady USA začaly zbrojní koncern BAE Systems/SAAB před 15 lety vyšetřovat z podezření z korupce. Koncern se v USA vykoupil miliardovou pokutou. České orgány korupci v kontextu této zbrojní zakázky neodhalily a případ v roce 2014 odložily, i když česká i zahraniční media informovala o požadavku úplatků pro „rozhodovací lidi“ v celkové výši 3 miliardy korun.

Snad se za současné kritické válečné situace poučíme, když zatím nejsme s to efektivně v Armádě ČR proinvestovat slíbená 2 % HDP. Letadla budeme také muset za zastarávající gripeny koupit nová. Mohli bychom se inspirovat třeba u Finů? (Nejen při takové akvizice, ale obecně ze známého antikorupčního postoje všech skandinávských zemí?) Jak se potvrzuje z bojových operací nad zmučenou Ukrajinou, ovládnutí vzdušného prostoru je klíčovým předpokladem pro úspěšný boj a obranu.

Finská letecká zbrojní akvizice v přepočtu za zhruba 200 miliard korun se přibližně rovná tabulkové ceně jednoho nového jaderného bloku, který vláda plánuje nechat postavit v Dukovanech a poté asi tři další jaderné reaktory tamtéž a v Temelíně. Otázka ale nestojí, zda letadla, nebo nové jaderné zdroje. Potřebujeme obojí. Investice do zajištění vojenské a energetické bezpečnosti jsou extrémně důležité, jak nás rozpoutáním agresívní útočně války proti svobodnému evropskému státu Ukrajině naléhavě přesvědčil ruský diktátor Vladimir Putin.

Česká republika, která dnes může mírnit svůj strach z války díky svému členství v NATO, musí konečně svým odpovědným dílem přispět ke společné obraně západní svobody a demokracie. To samozřejmě ukrojí prostředky z koláče současného i budoucího blahobytu. Právě v nadcházejících těžkých dobách musí česká vláda a celá administrativa spravovat a investovat finance z kapes daňových poplatníků co nejodpovědněji a zcela transparentně.