Mejdan počátku století skončil řádnou kocovinou a všichni teď přitakávají, jak se budeme muset víc věnovat obraně. No pokud to ukončí to zelené šílenství, protože dvě priority nezvládneme, tak proč ne. Většina lidí ale předpokládá, že to bude jen o penězích a to je velký omyl.

Peníze se vždycky nějak seženou. Někde se vezmou a ušetří nebo se prostě natisknou a zaplatí to všichni. Bude to bolet, lidé budou brblat, možná někoho nezvolí a to je tak všechno. Hlavní problém je ale v lidech. Ty drahé účinné zbraně musí někdo obsluhovat, ve skaldech by nám nebyly nic platné. Naše profesionální armáda s nějakými 30 000 lidí, byť dobře vycvičená a zocelená zahraničními misemi, by nás dlouho nebránila. Máte pocit, že se ji podaří aspoň zdvojnásobit, když za celý loňský rok přibyly tak dvě stovky nových vojáků? Ti, kdož mají rádi zbraně a vojenské strategie už v ní jsou a nikdo další není, jen cca 5 tisíc v aktivních zálohách. Dojde-li na válku, pak to bude u nás o statisících vojáků a kde je vzít?

Mluvit o obnovení povinné vojenské prezenční služby je krajně nepopulární a přiznejme si, že moc lidí by bránit náš stát ani nechtělo. Měli jsme statečné legionáře, pak ještě v době Mnichova byli lidé připraveni bránit svůj stát, bojovali v zahraničních armádách a tím to skončilo. V době Varšavské smlouvy jsme měli být obětováni v prvním sledu útoku na západ. Kdo mohl, snažil se o modrou knížku. Vztah náš Čechů k vlastnímu státu je od té doby takový zvláštní a ambivalentní. Rádi se dělíme na „my“ a „oni“. A bránit by měli především „oni“. Náčelník generálního štábu už opatrně naznačuje nezbytnost změny.

Opravdu efektivními evropskými armádami byl nacistický Wehrmacht a Rudá armáda. Američané to tlačili především technikou a převahou. Němci měli vycvičené fyzicky zdatné muže, kteří drželi pospolu a věřili své myšlence. Rusové bránili svoji vlast, útočili v nekonečných šicích a navíc je zezadu tlačila vojenská policie NKVD. Bylo jich prostě mnógo.

Dovede si představit naše dnešní mladé muže generace Z, často sněhové vločky, jak jsou v rozbahněných nebo mrazivých zákopech? Už pouhé krátkodobé přežívání tam, stravování, hygiena by jim dala zabrat. Chybí jim fyzická zdatnost. Měli by problémy s podchlazením, omrzlinami nebo kožními infekcemi. A k tomu nepřítel, častá dělostřelba, skrývat se před drony a opětovat palbu. Jak by zvládli tělesné bolesti, zranění, neustálý stres a špínu? Zákopová válka je nejen fyzicky vyčerpávající, ale i psychicky devastující. Neúprosný stres, neustálý strach ze smrti, blízkost smrti, ztráty přátel a zranění by pro mnohé mladé muže představovaly obrovskou zátěž. Mnozí mladí muži by neměli dostatečný vojenský výcvik, což by je činilo zranitelnými vůči nebezpečím na frontové linii. Ten problém nemáme jen my, ale celá západní Evropa. Je to daň a průvodní zjev blahobytu. Východní národy jsou tomu mnohem lépe přizpůsobeny.

Moderní sofistikované zbraně nám nebudou nic platné, když je nebude mít kdo obsluhovat. Navíc jsou tak složité, že výcvik bude náročný a dlouhý. Takže bez povinné služby to asi nepůjde. Kde by ale branci během výcviku bydleli, když jsme kasárna zrušili? Není to moc radostná perspektiva. Ale nemá jen negativa. Povinná vojenská služba by pomohla mladým lidem získat základní dovednosti pro zvládání krizových situací. Taková příprava by mohla být užitečná nejen v případě války, ale i při zvládání přírodních katastrof, pandemických krizí, nebo jiných velkých krizových událostí, které vyžadují koordinovanou reakci státních a občanských sil. Udělá z nich chlapy, jak se říkávalo a zlepší jejich fyzickou kondici. Do jaké míry by se to týkalo i žen v dnešní feminizované společnosti? Nebo by zase zaujaly místa mužů v továrnách, jako tomu bylo v předešlých velkých válkách? No, v Dánsku, kde povinnou služby mužů už mají, diskutují v rámci rovnoprávnosti i o ženách. Obsluhu moderních zbraní může vojna připravit i na dobrá civilní povolání, zejména v oblasti IT a elektroniky.

Co nás může zachránit? Že se politici aspoň trošku umoudří a současná situace se změní v politickou krizi, jaké jsme už zažili. Kubánská krize vznikla, když se Sověti snažili dostat rakety do blízkosti USA na Kubu, což se Američanům pochopitelně nelíbilo. Vyhrotilo se to, hrozila konfrontace, ale nakonec ustoupily obě strany. Chruščov stáhl rakety z Kuby a Kennedy v tichosti z Turecka.

Tak doufejme, že se to zase usadí a strany začnou spolu jednat.