Neviditelný pes

NÁZOR: Prezident není automat na podpisy

17.1.2023

Jednou z věcí, která aktuálně hýbe veřejným prostorem, mimo nadcházejících prezidentských voleb, je legitimní otázka, zda Miloš Zeman porušil či neporušil ústavu tím, že odmítl jmenovat pana Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí.

Včera mi k tomu říkal soused z naší ulice – právník na penzi : sousede , pakliže si dáme jedna a jedna dohromady a zamyslíme se hlouběji nad názory některých ústavních právníků a politiků, tak dojdeme k závěru, že vlastně žádného přímo voleného prezidenta nepotřebujeme. Stačí nějaký automat na podpisy, respektive by pravděpodobně stačilo, kdyby premiér příště odnesl svůj návrh na jmenování ministra na CzechPoint , aby mu tam ověřili podpis.....ne?

Autor tohoto komentáře sice záležitost nevidí tak ostře, nicméně má rovněž výhrady k častým autoritativním soudům, že prezident musí nového ministra jmenovat – stůj co stůj, a to ihned.

Začteme-li se pozorněji do ústavy, tak se v v našem základním právním předpise dozvíme, že předseda vlády ministra navrhuje (!). Z čehož interpretačně mimo jiné plyne, že prezident návrh může přijmout, nebo nepřijmout. Slovo návrh má přece v českém jazyce dlouhodobý ustálený význam, že je to něco, co můžete přijmout, avšak nemusíte. Ostatně jak by se tvářili například koaliční poslanci, kdyby za nimi přišla jejich dcera s tím, že musela přijmout návrh (!) od chlapce na noční výlet za hranice každodennosti? Tati, přece jsi jasně říkal v televizi, že když je návrh, tak se musí přijmout…a nelze ho odmítnout, a když to platí pro prezidenta, o to více to platí pro nás běžné občany.

A navíc česká ústava nestanoví a nikdy nestanovila prezidentovi žádné lhůty pro jmenování ministra, do kdy si musí premiérův návrh „rozmyslet“. Jistě část ústavních právníků tvrdí, že kde není lhůta, tak se má konat bez zbytečného odkladu, ale to je spíše v rovině doktrinálního doporučení. Ostatně jak by se tvářil profesor ústavního práva, kdyby na něj takový přísný algoritmus, uplatňovala třeba manželka (anebo registrovaný partner, abychom byli politicky korektní) – pakliže jsem nestanovila žádnou lhůtu, do kdy máš posekat trávník, tak se tím samozřejmě rozumí, že to má být hotovo ihned. Vždyť to tak učíš i ty chudáky studenty na fakultě. Co za tom, proboha, zase nechápeš?

Jak již kdysi trefně psal filozof Václav Bělohradský, informace jsou zvířátka, která žijí v kontextech. A nadcházející (další) přímá volba prezidenta dává problému další nikoliv nedůležitý rozměr. Zmíněná, z pohledu ústavního práva nesourodá a vlastně i nešťastná, přímá volba, nepřímo posiluje celkový význam prezidenta a zde mj. povzbuzuje jeho právo nebýt tím pomyslným „Czechpointem“ ověřujícím jen podpis premiéra.

Ruku na srdce vážení, dnes již většinou bývalí ústavodárci, jestliže jste v roce 2012 zbrkle měnili naši normu norem, mysleli jste i na tuto věc?

Ergo kladívko, kdo říká, že prezident republiky je v české kotlině automatem na podpisy a současně pléduje za přímou volbu, tak jeho druhým jménem by měla být – „nekonzistentnost.“

Autor je právník a VŠ pedagog (modifikovaně vyšlo v LN, 11.1.2023)



zpět na článek