J. Joudová 17.1.2023 16:59

„Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“

Podle mého laického názoru to znamená:

Předsedu vlády jmenuje prezident republiky podle svého uvážení (normální člověk obvykle podle výsledku voleb). Ostatní členy vlády jmenuje a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů (jen) na návrh tohoto předsedy vlády, a nemůže si je tedy navrhnout a jmenovat sám. Nevyplývá z toho ale, že by premiérem navrženého člena vlády jmenovat musel. To by pak byla naprosto zbytečná šaškárna a ztráta času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.1.2023 14:49

Ruku na srdce vážení, dnes již většinou bývalí ústavodárci, jestliže jste v roce 2012 zbrkle měnili naši normu norem, mysleli jste i na tuto věc? - táže se autor v článku.

Otázka je návodná - obsahuje předpoklad, že zmínění ústavodárci vůbec mysleli.

Když si čtu text ústavy, mám dojem, že byla kdysi psána mj. i s úmyslem zajistit právníkům dlouhodobě práci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 17.1.2023 12:16

Kdyby měl Zeman při svých šprajcech námitky RELEVANTNÍ, bylo by možné je uznat nebo o nich jednat. Pokud ovšem je jejich motivem především snaha do systémy házet vidle, není o čem se bavit a nezbývá než počkat na konec mandátu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Műller 17.1.2023 11:51

No dobrá, ale na základě kterého článku Ústavy si Miloš Zeman (a činí tak i další) dovolil vykládat fakt, že byl zvolen občany přímou volbou, jako rozšíření pravomocí presidentské funkce?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 17.1.2023 10:45

V čem je neštěstí, že takové výklady by měly být už dávno povinnou součástí našich zákonů (co je psáno, to je dáno).

ZAtímco, jakýkoliv právnicky ́výklad podaný do médií, kdyby ho podávali ústavní znalci, nebo naopak jejich oponenti, nemá praktický smysl, ten neřeší vůbec nic. Ale díky za něj, vypadá rozumně.

Jenomže, ono je nutné si uvědomit jednu podstatnou věc, pokud k takovému rozporu dojde, - premiér navrhne (tu určitou) osobu na ministra, prezident včas nejmenuje - znamená to aktuálně jedno - krizi v jednání ústavních činitelů - a tato krize by se měla nějak řešit. Jejich jednání, diskuzí, dokonce a hlavně kompromisy (vládní politika je samozřejmě o schopnosti kompromisů)..

Ale dokud se nedohodnou, tak krize trvá, (a ministr není..

A oba (oba) si za to nesou zodpovědnost.

A proč píši oba? Pokud si Fiala myslí, že Zeman jedná neústavně a potřebuje toho ministra jmenovat, tak už mohl podat kompetenční žalobu aby to Zemanovi přikázal Ústavní soud...Udělal to Fiala? Neudělal. Udělá to? Neudělá, teď už jasně říká, že si s tím počká až na nového prezidenta..Vlastně se tím zesměšnuje a ztrácí autoritu sám, a nechává to za sebe házet mediální špínu na Zemana jiné. Taky politikaření, hodné demo premiéra...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Širůček 17.1.2023 10:37

Škoda, že autor nezná dva právníky na penzi, mohli bychom tu mít hnedle tři názory na funkci prezidenta ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Černý 17.1.2023 10:16

Kombinace slov Navrhuje / Jmenuje dělá z prezidenta víceméně automat na podpisy. Pokud tím neporuší nějaký zákon, pak jmenuje. Tady je jeho funkce ceremoniální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 17.1.2023 10:02

Zdá se, že ani právníci specializovaní na výklad ústavy se nemohou shodnout ve věci svého bádání.

Můj otec, JUDr. Jan Diblík, vzpomínal na úvodní přednášku JUDr Karla Engliše v letním semestru 1946, v níž mimo jiné oslavil českou řeč, jako dokonalý nástroj vědeckého bádání a poukazoval a dokládal tradici svobodné republiky.

A tak se já, venkovský děda, musím ptát, co se stalo s českou řečí? Co jste s ní udělali, že už neslouží jako dokonalý nástroj?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 17.1.2023 9:34

S tou nekonzistentností s vámi naprosto souhlasím. Prezident je v pojetí ústavy ČR toliko reprezentativní, nikoli exekutivní funkcí (narozdíl od USA), takže mělo zůstat u nepřímé volby. A ano, otázka, zdali prezidenta vůbec potřebujeme, je zcela legitimní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 17.1.2023 9:33

Autor komentáře se snaží zase cosi zamlžit. Že není president automat na podpisy ví naprostá většina občanů, tím nás pan Kolman nemusí ohromovat. Právě Zeman asi bude autorem tohoto přiblblého bonmotu. President musí být automatem na dodržování Ústavy, na kterou veřejně přísahal a ne se veřejně chlubit, že právě jen On, "lepšočlověk", si může klidně dovolit být křivopřísežník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hoblík 17.1.2023 9:24

Prezident by měl být mimo jiné i reprezentativní typ a ne takový ušatý ukňouránek, ukřivděný celým světem, jako je Babiš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Machotka 17.1.2023 8:54

Máme u nás v práci takový proces. Jmenuje se to Hlasování architektů. Jeho smyslem je, aby se k důležitým návrhům, tj. investicím od určité finanční náročnosti či projektům, které by mohly mít výrazný dopad, vyjádřila nejrůznější oddělení. V praxi to však funguje tak, že většinu návrhů dostane architektura den před termínem schválení. Existují ovšem i návrhy, na nichž se příslušný architekt podílel. V obou případech je přidaná hodnota procesu Hlasování nulová. Už několikrát jsem navrhoval, abychom si představili, jak by vypadala firma, ve které by se tento proces neprováděl.

Autor článku posuzuje, zda prezident má nebo nemá mít pravomoc rozhodovat se, pod které návrhy se podepíše a pod které nikoliv. K tomu za sebe říkám, že existuje-li tato pravomoc, je na jejím držiteli, jak ji bude využívat. Výše uvedený příklad nazírá na problém spíše z perspektivy, v jakých případech bude/může mít tato pravomoc pozitivní přidanou hodnotu.

Možná by řešením bylo, aby naopak ve vybraných případech došlo k rozšíření pravomocí. Např. možnosti vstoupit i do zákonotvorného procesu, tj. aby prezident mohl svoje připomínky k zákonům, které by jej případně mohly přimět k vetu, sdělit už v rámci přípravy či schvalování.

Rovněž je možné retrospektivně změřit, jakou přidanou hodnotu realizace této pravomoci měla. Například, jsou-li vetované zákony téměř vždy schváleny přehlasováním veta parlamentem, může být přidaná hodnota dokonce negativní (vyšší náklady, zdržení).

Určitě budou i agendy, ve kterých by se prezident angažovat neměl vůbec. Jmenování ministrů vlády, která je plně v zodpovědnosti premiéra, by mohl být dobrý kandidát.

Před přijetím závěrů by asi bylo vhodné si nejprve takovouto analýzu přidané hodnoty učinit. Nějaká zlepšení by se nejspíš našla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 17.1.2023 8:27

Takzvaný duch ústavy straší pokaždé na jiné věži. Až prezident Pavel odmítne jmenovat profesora nebo ministra, budou se moci ústavní právníci v čele s televizním bavičem Kyselou přetrhnout, aby dokázali, že ho k tomu ústava opravňuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ošlejšek 17.1.2023 7:13

Přímá volba prezidenta je v pořádku, ústava také. Co ale není v pořádku, je neochota ústavních činitelů dohodnout se na spolupráci. Jinak názory právníků jsou stálé asi jako jarní počasí a ještě podléhající vyskedkům voleb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 17.1.2023 5:37

Vidím to podobně jako autor - spolutvůrci ústavy sice argumentují "duchem ústavy", podle kterého prezident podepsat musí (link za chvíli jistě doplní p. Novák), ale nemohu si pomoci, připadá mi, že to prostě jenom nedomysleli a teď už se to jen snaží dodatečně "okecat", že to tak nemysleli a lajnují tak hřiště v průběhu hry.

Za mne: Buď měli prezidenta z procesu zcela vyloučit (a nahradit Czechpointem) a nebo se nedivit, když se podívá do pravidel a pochopí je jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Nový 17.1.2023 0:06

Prezident musí podepsat, pokud je zvolen za nesprávnou stranu (tzn. proti pražské kavárně).

Pokud je zvolen za správnou stranu (tzn. v souladu se zájmy pražské kavárny), tak má plné právo a i povinnost nevhodného kandidáta odmítnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek