Prezident s ODS hledá všechny možné důvody proto, aby nemusel pověřit předsedu ČSSD sestavením vlády. Argumentuje se různě, např. tím, že předseda ČSSD vlastně již svůj pokus vyčerpal, když začal na vlastní pěst jednat s tou nebo onou stranou. Komičnost tohoto argumentu nemá smysl snad ani dokazovat, ale pro připomenutí ortodoxním pravičákům: podle ústavy se jednoduše takové pokusy nepočítají. Podobně jako ve fotbale se nepočítají góly vstřelené při rozcvičování.

Další důvod, proč ČSSD nemá nárok na pokus sestavit vládu, jsou neúspěchy ČSSD v nedávných komunálních a senátních volbách. Přitom opět se jedná o nesmyslnou úvahu zavánějící i malým darebáctvím, které nenápadně podsouvá voličovi myšlenku, že komunální a senátní volby mají dost společného se sestavováním vlády a že by proto v budoucnu bylo dobré, kdyby se při všech volbách choval volič de facto stejně, tj. volil by vždy stejnou stranu. Do sněmovny jsem posledně volil ČSSD, do senátu nevolím vůbec, asi ze zcela stejných důvodů jako většina občanů této země, a v posledních komunálních volbách u nás v Brně - Bystrci jsem volil Stranu zelených. Další strany mě na komunální úrovni přesvědčivě neoslovily. Snad příště. A také uvidím, co greenhorni.

Další argument prezidenta a ODS spočívá v tom, že vlastně bohatě stačí, když strany projeví dobrou vůli, odpovědnost a vzájemné porozumění a sestaví tzv. duhovou koalici, která si dá do vínku za úkol dovést zemi k předčasným volbám do sněmovny. Je sice zřejmé, že duhová koalice je jenom jiný název pro velkou koalici ČSSD a ODS, v níž figurují malé strany jako statisté, nemluvě už vůbec o tom, že ČSSD a ODS se před volbami voličům svatosvatě několikrát zavázaly, že nic takového, co má podobu velké koalice, nevytvoří, ale daleko podstatnější je, že ČSSD tím, že odmíla duhovou koalici, jedná zcela v souladu se svým předvolebním slibem, což jako její volič také i očekávám a požaduji, kdežto ODS po prvním neúspěšném pokusu začala jednat zcela účelově, bez ohledu na ústavu, o předčasných volbách. Pochopitelně za její nekoncepční účelovost a nedůslednost nese odpovědnost Jiří Paroubek. Jak také jinak. Přičemž úsměvné je, že ČSSD nic proti předčasným volbám nemá, jenom jasně říká, že jediným důkazem smysluplnosti předčasných voleb je vyčerpání třech ústavních pokusů o sestavení vlády. A nechce nic jiného než svůj pokus, když zatím ODS vládu sestavit nedokázala a ČSSD byla v posledních volbách do sněmovny druhá. Je to nemorální? Ale prý k čemu je takový pokus dobrý, když prezident a ODS vědí již předem, že se to ČSSD beztak na 99 procent nepovede a kdyby snad i ano, tak to bude jenom vláda založená na přeběhlících.

Prezident s ODS prostě vědí vše již předem, a proto jednají odpovědně. Paradoxů v jejich uvažování by bylo možné uvést více, ale nemá to valného smyslu. Bylo by to jenom opakováním toho, co volič zajímající se o politiku již dobře zná. Přičemž politické divadlo, jehož jsme svědky, je vcelku zbytečné. Stačilo, aby ODS měla odvahu a neměla fóbii z případného dalšího vládnutí ČSSD, prezident aby postupoval svižně, a již jsme mohli mít tři ústavní pokusy za sebou. Tedy možná, protože marná sláva, 99 není 100 procent.

V Brně 5. listopadu 2006