Je dobře a je to v jistém smyslu šťastná souhra, že v jubilejních listopadových dnech vrcholí jednání o vládě. Předcházely je řádné volby. Proběhly v klidu s výsledkem přesvědčivým. Pokud tedy volby vnímáme jako svátek demokracie, radujme se, že budou završeny v ovzduší oslav pádu nedemokratického režimu, aleluja!

Jednání, pravda, mají v sobě prvek napětí. Uchazeč o post premiérministra dostane od prezidenta patent, až splní podmínku, přičemž uchazeč slibuje že ji splní těsně před tím nebo potom, kdy podmínku splní. Hle, prostor pro fantazii a pusťme ji ze řetězu v radostné atmosféře 17. listopadu.

Jak zaručit, že ani jedna, ani druhá strana necukne? Je na to několik metod. Z roku 1180 se v anglickém Yorku uzavřel dodnes uchovaný indeturovaný kontrakt. Jde o listinu, která je rozříznuta nebo roztržena zubatým řezem. Proto se tomuto aktu říká indentace. Premiérský patent by tedy mohl být takto rozpůlen a platil by až po opětovném spojení – poté, co by podmínky byly spojeny. Jednu polovinu by měl v držbě prezident republiky, druhou uchazeč o premiérský post.

Jiný návod podává Puzův inspirativní román Kmotr. Když jednání mezi rodinami – dejme tomu – Corleonů a Barziniů – dosáhlo neúnosné delikátnosti, nastoupili členové jiné rodiny jako rukojmí. Sloužili jako záruka korektního jednání, protože ani jedna, ani druhá strana neriskovala zuřivou odvetu. Představujeme si tedy, že by dejme tomu Jiří Pehe mohl sloužit jako rukojmí a setrval by po kritickou dobu v cukrárně v Průhonicích pod dohledem nejtvrdších zabijáků Agrofertu, kdežto Jana Zwyrtek Hamplová by konala stejnou moderační službu ve Vikárce pod dohledem tvrdých hochů z Hradní stráže.

Představujeme si, jaký jásot by nastal, až by hradní podmínka byla splněna, indeturovaný kontrakt spojen svými zuby (za dohledu předsedy Ústavního soudu), samozřejmě v přímém přenosu ČT 24. Jeden štáb by sledoval spojení, druhý a třetí pak sledoval propuštění obou rukojmích. Jiří Pehe vychází z cukrárny ulepený od kremrolí, krok Zwyrtek Hamplové poněkud vratký, ale výraz blažený: svátek demokracie završen a není oběti, již bychom nechtěli podstoupit, zvláště pak ve dnech, kdy si připomínáme vítězství nad despocií.

Toto je jasné a bezproblémové, přinejmenším pokud jde o technickou stránku věci. Nejasná je povaha řešení konfliktu zájmu. Takový je přece prezidentův požadavek. Ten musí být také realizován jako identurovaná listina. Zubatě rozdělena, půlku drží jedna, půlku druhá strana. Možností je mnoho. Za ideální bych pokládal vstup Andreje Babiše do řádové služby. Vzhledem k jeho blízkému vztahu k Jezulátku, nejlogičtější by byl vstup ke karmelitánům. Co jiného by lépe přesvědčilo prezidenta republiky, než závazek poslušnosti, chudoby a čistoty nastávajícího ministerského předsedy!

Poslední slovo Lidových novin, 17.11.25