Mistrovský výkon v suverenním populismu a ekonomickém analfabetismu předvedl v diskusi o přijetí eura na CNN Prima News poslanec Matěj Ondřej Havel. Zdárně mu sekundoval jeho sněmovní kolega Zdeněk Hřib.

Zvláště Havel přejal velmi nepovedený útok premiéra Babiše proti ČNB. Argumentoval částkami, které by Česko po přijetí eura ušetřilo na úrocích za státní dluh z důvodu nižší základní úrokové sazby na euro ve srovnání se sazbou koruny. Podobně Hřib zdůrazňoval, že kvůli vyšší sazbě na korunu jsou dražší například hypotéky.

Argument o úrocích jsme mohli považovat za projev ruského primitivismu, když se podobně vyjádřil ruský poslanec proti vysokým úrokům ruské centrální banky. Bohužel, europionýři v Česku s vystupováním starého finančnického fachmana bez ohledu na své vzdělání používají stejné argumenty (Havel vystudoval učitelství a sbormistrovství chrámové hudby, Hřib je lékař).

Levnými hypotékami k hyperinflaci?
Právě proto, aby se při vysoké peněžní zásobě v ekonomice a inflačních tlacích inflace neposílila např. větší dostupností hypoték, je nutné použít primárně vyšší úrokové sazby. Ty nejsou výsledkem rozmaru centrálních bank. Naopak - jimi je nutné reagovat na inflační vývoj, aby se cenový růst minimalizoval. Evropská centrální banka nebere ve svém rozhodování ohledy na malé ekonomiky. O tom by mohly vyprávět pobaltstké státy, které měly inflaci výrazně vyšší než Česko. A to navzdory více než dvojnásobné míře nezaměstnanosti. ECB na ně nebrala zřetel, když sazbu držela na nule i při jejich inflaci, přesahující 20 %. To je překvapení, pane Hřibe, když jste argumentoval, že inflace „tady“ byla rozhodně vyšší, než v zemích eurozóny, „když se podiváte na ten průměr,“ že? V Česku při přijetí eura ale nebude „průměrná inflace,“ kterou na Západ od nás stahovala silná Francie. Bude tady česká inflace, generovaná právě těmi levnějšími úvěry, a tedy rychlejším růstem peněžní zásoby a pravděpodobně i vládních dluhů.

I ne-ekonoma by mělo selským rozumem napadnout, že kdyby úroková míra ovlivňovala jen dostupnost úvěrů, tak by asi všechny centrální banky světa nastavily nulovou úrokovou míru. To by byl ráj na Zemi!

Hřib také mistroval oponentku, poslankyni Murovou, v otázce maďarské finanční krize. Prý to nepochopila, protože tamní problém souvisel s tím, že si Maďaři brali levné úvěry v cizích měnách, ale příjmy měli ve forintech. Kdežto my bychom měli euro jako svou měnu. Opět geniální řešení - budeme-li mít příjmy v eurech, maďarský scénář nám nehrozí! Jenže to je právě to Pobaltí. Nemělo odpovídající měnovou politiku, inflace přesáhla 20 %, a sazby na euro byly nulové. Sazba nižší, než odpovídá potřebám konkrétní ekonomiky, vede k devastaci úspor.

Vláda by téma eura měla brát vážně
Bohužel, zástupci vládní koalice, poslanci Koten a Murová, předvedli na dané téma naprosto katastrofální výkon. Koalice by si měla uvědomit vážnost tématu a do diskusí posílat ty, kteří jsou schopni na téma přijetí eura racionálně argumentovat.

Nezbývá než doufat, že osudovou volbu o měně našeho státu budou co nejméně ovlivňovat vystudovaní sbormistří chrámové hudby se sebevědomím větším, než věže svatovítské katedrály.

Autor je ekonom