MÉDIA: Jirkovo kolotočářsko-vekslácká kultura
Není tajemstvím, že předseda ČSSD se cítí ponížen nedávným výrokem Miroslava Kalouska o „zbytnělém egu z kolotočářsko-veksláckého prostředí“. Padl před několika dny v přímém televizním přenosu rozjitřené a emocionální poslanecké rozpravy o úsporném rozpočtu. Jiří Paroubek ho vztáhl, bůhvíproč, pouze na sebe - a řada sociálních demokratů později s gustem popisovala poslancům jiných stran jeho následné hysterické výlevy a přísahání pomsty.
I jenom letmé ověření informací z článků na serveru Aktuálně.cz, které byly těmi „veřejnými zdroji“, by přitom mělo ihned velet k opatrnosti. Ministrem financí, který byl již v roce 2004 informován o evidentně protiprávním úředním postupu Finančního úřadu proti společnosti Orgapol, a nese proto plnou zodpovědnost za sedmdesátimilionový spor o náhradu škody, byl sociální demokrat Bohuslav Sobotka. Měl by být za to kárán, ale není. Byl ministrem i o rok později, kdy společnost podala podle všeho velmi oprávněnou žalobu o náhradu škody proti státu, zastoupenému právě ministerstvem financí. Jiří Paroubek byl v té době premiérem. Miroslav Kalousek se ovšem stal ministrem financí teprve 9. ledna 2007, tedy téměř o dva roky později. Za to, že příkazem odmítnout všechny návrhy na smír ve všech probíhajících sporech o náhradu škody vyloučil jednou provždy možnost zákulisních dohod firem s ministerskými úředníky, by měl být chválen, ne peskován. Všechny spory se státem tak musejí rozhodovat soudy anebo arbitráže – tedy tělesa, která, alespoň teoreticky, bývá mnohem obtížnější ovlivnit. Kalousek tím dopředu vyloučil z možnosti ovlivnit kauzu Orgapol i sám sebe. Tohle pánům Paroubkovi a Zaorálkovi, stejně jako, bohužel, i redakci Aktuálně.cz, nedošlo.
Stejně nedomrlé je i další obvinění z údajně podivného úvěru slovinské banky společnosti Setuza, který je prý „důkazem“ údajného propojení a napomáhání "bossům podsvětí". Aktuálně.cz se ovšem zapomnělo zmínit, že v té době byl vedle těchto „mafiánů“ více než třetinovým vlastníkem Setuzy stát, tedy Česká republika, a že do úvěrů měla co mluvit i ministerstva zemědělství a dopravy. Ona slovinská banka také nebyla zdaleka jediným peněžním ústavem, ochotným zaúvěrovat možná pochybný podnik, který se ovšem měl stát monopolním zpracovatelem řepky na povinné přidávání rostlinných olejů do paliva pro všechna motorová vozidla v zemi.
Nepochopitelně odfláknutou kampaň, kterou vede Aktuálně.cz proti TOP 09 a Miroslavu Kalouskovi, seslalo zhrzenému Jiřímu Paroubkovi samotné nebe – a v pravý čas. Kdyby byl trpělivější, mohl na tom sbírat politické body. Jenomže v této kritické chvíli promluvila kultura onoho kolotočářsko-veksláckého prostředí, ze které skutečně pochází, kterou neumí překročit a která už navždy zůstane jeho omezením. Osobní msta byla nadřazena prospěchu strany – o zájmech země či její politické kultury ani nemluvě. Smutné statování doktora Zaorálka u takto nepodařeného špílce bylo i pod jeho úroveň, notně pošramocenou už nedávným nepodařeným vystoupením u Ústavního soudu.
Nejvíce na pováženou však je, že se do takovéto špinavosti zapletla nakonec svým souhrnným blogem i redakce Aktuálně.cz. Jako přizvaní blogeři neseme zodpovědnost nejenom za svoje názory, ale i za všechna fakta, ze kterých vycházíme při jejich formulaci. Máme nárok na omyl v názoru či v interpretaci faktů. Redakce zpravodajského média má ovšem, na rozdíl od svých hostů, absolutní zodpovědnost za nezamlčení všech dostupných faktů, jejich přesnost a souvislosti. Zamlčet klíčová fakta a stanoviska si redakce prostě nesmí dovolit.
Očekávám proto, že se redakce čtenářům Aktuálně.cz za toto pochybení omluví. Kolotočářsko-vekslácké kultuře dialogu je třeba se bránit, ne ji podporovat.
Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze
(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)
