Podle klesající čtenosti lze české deníky seřadit takto (v závorce čtenost a hlavní vlastník): Blesk (asi 900 000, Křetínský), MF Dnes (asi 550 000, Babiš), Deník (asi 500 000), Metro (asi 400 000, Babiš), Právo (asi 250 000, Porybný), Lidovky (asi 200 000, Babiš), Aha! (asi 200 000, Křetínský), Hospodářské noviny (asi 150 000, Bakala), viz zde. Bývalí komunisté (Babiš, Porybný) tak mají vliv na 45 % a obchodníci se zájmy v Číně (Křetínský) na 35 % čtenářů. Postoj tisku k epidemii koróny podle toho vypadá (internet 20. října).
Největší deník, Blesk, oslavuje v hlavním článku Čínu za údajně perfektně zvládnutou epidemii. Fakt, že virus unikl z čínských laboratoří, je poeticky a něžně zahalen ve výrazu „kolébka koronaviru“ – tak je Čína v novinách označena. Článek chválí čínský přístup včetně údajně masového testování a ignoruje do očí bijící zfalšování všech poskytnutých údajů. Čína v lednu tohoto roku přiznala, že epidemie se šíří po celé zemi, včetně velkých měst Pekingu a Šanghaji, ale brzy odvedla pozornost pouze k městu Wu-chan, jakoby jinde nemoc nebyla. Ohledně testování, Čína byla snad jedinou zemí na světě, která až do konce června neposkytla žádné údaje o počtu testovaných. Zatímco evropské země vykazují mezi 2000 až 47 000 kladně testovaných a mezi 20 a 1200 zemřelých na milion obyvatel, „kolébka covidu“ a vlast pojídačů netopýrů uvádí 60 nemocných a 3 zemřelé na milion – trochu málo. Přestože epidemie v Číně začala, naeditovala si čínská vláda údaje tak, že je Čína v počtu případů na million obyvatel téměř poslední – na 203. místě na světě .
Kromě politických aspektů, i údaje týkající se nemoci a viru uváděné v novinách jsou většinou nesmyslné. Blesk vážně odkazuje na předpovědi biologa Jaroslava Flegra (nositele posměšné Ig Ceny za nesmyslné objevy), který předvídá mrazáky na mrtvoly po ulicích. Nositele Ig Ceny citují i v MF Dnes; tam Flegr navrhuje omezit svobodu vyjadřování a vycházení a zcela zakázat určité názory na epidemii. Ovšem i deník jménem Deník (nepatřící bývalým komunistům a asi nespojený s čínským byznysem) popisuje jako hlavní problém největšího čínského města Šanghaje ne virus, ale přemnožené kočky; pokročilé mobilní aplikace usnadní jejich adopci a jiné humánní metody (člověk by nevěřil, že jde o stejnou zemi, kde rozebírají politické vězně na orgány pro transplantace).
Žijeme v šílené době a ta by vyžadovala jiné politiky a jiná média. Ale kdyby mezi politiky a médii nepřevažovaly hloupost a oportunismus, nebyla by doba šílená.