Vážený pane předsedo,

jsem členem ODS od prvního roku vzniku strany, tedy 34 let.

Stav ve straně, která se pozvolna rozpouští v projektu SPOLU, je nejhorší za celou dobu její existence. ODS si prošla různými krizemi, za nejhorší byla považována ta v roce 2013. I v takovou chvíli však šlo hledět do budoucnosti, když pro nic jiného, tak bylo možné nalézt omluvu proto, že se tehdejší předseda strany stal obětí ambicí a tužeb svojí partnerky. A který chlap by tohle nedokázal vnitřně pochopit a s jistou dávkou lítosti obhajovat? Každý máme ve svém okolí podobný příklad.

V současnosti je však ODS pod vaším vedením v situaci, kdy se členové dozvídají o nominacích lidí, u nichž lze s úspěchem pochybovat o jejich osobní integritě, z médií. Absentují alespoň formální nominace na sněmech, absentuje alespoň formální hlasování. Tak jak tomu bylo předchozí desítky let. Ano, mluvím o umístění pana Lipavského na třetí místo pražské kandidátky v nadcházejících sněmovních volbách.

Mluvím o člověku, který se do politiky dostal s heslem „pusťte nás na ně“, který při první krizi zradil lidi, kteří ho dostali do křesla, aby se následně ucházel o přízeň TOP 09 a aby ve finále upravil svůj volební slogan „pusťte mě k sobě, milá ODS“.

V médiích jsem slyšel odůvodnění, že pan Lipavský sdílí naše hodnoty. Bohužel jsem se nikde nedočetl, které to jsou. Mohu jen vyvozovat, že to je hodnota názorové otočky, kterou vámi prosazovaná koalice SPOLU předvedla.

Tato koalice opustila sliby, které dala lidem, kteří ji dostali do křesel. Okamžitě po zvolení.

Ano, šlo by to omlouvat krizí způsobenou válkou na Ukrajině. Šlo by říci, „neměli jsme čas a energii na plnění slibů“, řešili jsme naši bezpečnost před rozpínavým Ruskem. Bohužel energie na prosazování přesného opaku slibů je dost, jak ukazuje například prosazovaní nové daně, kterou jste honosně schovali pod zvýšení koncesionářských poplatků.

Ve světle neplnění našich volebních slibů, respektive konání pravého opaku, se strategie, kterou představujete, tedy že „budeme mít zase štěstí“, jeví jako strategie zoufalá. Nic na tom nemění náhlé procitnutí v oblasti migrace po mnoha letech, kdy každý, kdo ji chtěl řešit, byl označován za xenofoba a populistu. Nic na tom nemění výkřiky „vyhrajeme“.

Pokud jste někdy opravdu sportoval tak, jak jste naznačil, když jste říkal, že jste dal pět gólů za zápas, tak jistě znáte pojem kolektivního ducha. V posledních letech jste z premiérského křesla střelil několik „vlastňáků“, a tak vás vyzývám k zamyšlení, zda není chvíle odejít na střídačku i se svým realizačním týmem.

Věřím, že taková úvaha je pro vás těžká, vlastně nepředstavitelná, ale zvažte, zda by pro tým, který vás vynesl nahoru, nebyl takový krok spíše přínosem. Jako místostarosta jsem dnes víc pod palbou otázek, které se týkají výkonu ODS na vládní úrovni než věcí, které by se z logiky věci měly týkat chodu naší obce. Nominace pana Lipavského jen počet těchto otázek odpálila do galaktických výšin.

Proto jsem se rozhodl na funkci místostarosty rezignovat. Je pro mě prakticky nemožné v této situaci, na takto viditelném postu, obhajovat chování, které předvádíte. Stejně tak se nebudu ucházet o žádné stranické funkce v nadcházejících převolbách.

Druhým důvodem k mé rezignaci je, že vám chci ukázat, že to jde. Jde pustit funkci bez toho, aby se váš osobní svět zhroutil.