Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský se v pořadu Partie na CNN Prima News vyjádřil tak, že se „nebojí říct, že třetí světová válka už začala“. Opakuje tak tvrzení Volodymyra Zelenského, který to řekl před pár týdny také.

Ruský vládce Vladimir Putin už rozpoutal třetí světovou válku a je nezbytné jej zastavit, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britské stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí rozpoutání otevřené války Ruska proti Ukrajině. Zelenskyj ujišťoval, že jeho země konflikt neprohrává, a rezolutně se ohrazoval proti případným ústupkům Putinovi. (ČTK 23.2.2026)

Současnou světovou situaci se již nebojím nazývat třetí světovou válkou. Osa zla Írán, Rusko a Severní Korea nás tímto směrem posouvá a celá společnost se podle toho musí chovat. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl někdejší ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Současný šéf resortu Petr Macinka (Motoristé) jeho tvrzení mírnil s tím, že zatím sledujeme pouze lokální konflikty, které ovšem dopadají na řadu zemí.

Jan Lipavský, který se uchází o členství v ODS a kterého, jak Lipavský tvrdí, ODS „testuje“, tak jen opakuje zprávy, které osobně považuji za zprávy nanejvýš poplašné a neodpovídající tomu, co se ve světě fakticky děje.

Troufnu si hned na začátek říci, že kvůli Ukrajině, Íránu a ani Tchaj-wanu žádná světová válka nevypukne. Ti, kdo hovoří s tak „jasnou vizí“ o tom, že již ve třetí světové válce jsme, nechápou, o co by ve skutečné světové válce šlo. V sázce by byl doslova a do písmene osud Země jako takové. Snaha porazit Rusko, USA nebo Čínu „na kolena“ by totiž nutně vedla podle řady válečných modelů k použití jaderných zbraní, zejména, pokud by jakákoliv jaderná mocnost cítila či byla ve stavu, kdy by jí hrozila totální porážka.

Ano, léta po roce 1989, kdy se rozpadl SSSR a s ním celý „tábor míru a socialismu“, se sice lokální konflikty vyskytovaly, byly ale krátké a Západ v nich dominoval – první i druhá válka v Zálivu nebo likvidace Jugoslávie, resp. Srbska, toho byly příkladem. Ruská agrese proti Ukrajině již naproti tomu trvá čtyři roky a Blízký východ je ve stavu války také několik let. Tyto konflikty jsou sice strašné svými dopady na životy lidí ve válkou zmítaných oblastech, ale to již bohužel svět zažíval i v časech studené války mezi SSSR a USA po konci II. světové války.

Dnešní situace je tak návratem do dob velkých válečných konfliktů válek ve Vietnamu či před tím v Koreji. Děje se tak v době internetu, a tak vidíme všechno vlastně hned, zatímco během válek v Koreji či ve Vietnamu jsme byli v tehdejším Československu odkázáni na cenzurované zprávy bolševiky ovládanými médii Rudého práva.

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se však zásadním způsobem změnila zahraniční politika Bílého domu. Začalo to celní válkou proti celému světu, paradoxně mimo Rusko. Trumpova politika tvrdě zasáhla Venezuelu, která se stala zcela závislou na tom, co jí Trump povolí. Trump na oplátku nechal u moci vládnoucí vrstvu, pouze unesl prezidenta a „náhradnice“ plní Trumpova přání na slovo. Kuba je ve stavu kolapsu a zřejmě i tady Trump nechá u moci ty, co tam vládnou, pouze se Kuba opět vrátí pod dominanci USA.

Válka proti Íránu je z větší části produktem izraelské politiky likvidace režimu, který vyhrožuje likvidací státu Izrael. Trump se rozhodl íránský režim spoluprací s armádou židovského státu zásadně oslabit. Zatím ale pozorujeme reakci trhu s ropou, která vystřelila do nových výšek a může mít zásadní dopad na ekonomiku Západu, pokud by válka trvala delší dobu. Írán ale není Venezuela nebo Kuba, je od USA daleko a íránský režim může odolávat relativně dlouho. V Íránu žádná opozice proti režimu není trpěna a režim ajatolláhů neváhá likvidovat své domácí odpůrce ve velkém, jak ukázalo potlačení demonstrací na počátku letošního roku.

Ruská agrese proti Ukrajině a válka na Blízkém východě jsou svým rozsahem sice velké lokální konflikty, ale nedomnívám se, že by Rusko, USA či Čína chtěly tyto lokální konflikty propojit v jeden velký střet, který by vedl ke konfrontaci mezi armádami USA, Ruska a Číny. USA například v reakci na rostoucí ceny ropy na světových burzách umožnily Rusku dodávat ropu do Indie. Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Domnívám se, že USA, Rusko i Čína skutečně neusilují o konflikt mezi svými armádami a dávají to i najevo. Hovořit v této složité mezinárodní situaci o 3. světové válce tak, že již vypukla a probíhá, proto považuji za zcela chybnou interpretaci světové politiky. Právě obavy z možného vypuknutí skutečně velké války s Ruskem stojí v pozadí toho, že NATO na Ukrajině nezasáhlo během uplynulých čtyř let a nezasáhne ani v budoucnosti. Podobně Rusko zcela jistě nepomůže Íránu.

Světoví politici by podle mého soudu měli mnohem více času věnovat praktické politice respektování zájmů a potřeb l udržení míru. Místo záchrany klimatu by se však měli věnovat záchraně lidských životů. Místo budování obrazu nepřítele by se měli více věnovat spolupráci. Jsou jistě na světě i režimy velmi zločinné, ale zkušenost ukazuje, že rakety a izolace často nestačí na jejich porážku. Někdy se dokonce rozpadnou samy, jak ukázal rozpad SSSR a jeho satelitů.