KNIHA: Edvard Beneš – drama mezi Hitlerem a Stalinem
Edvard Beneš je poměrně rozporuplnou osobností, která vzbuzuje dost emocí i dnes, po mnoha desetiletích od doby, kdy byl československým presidentem a diplomatem ve středu meziválečného, druhoválečného a poválečného dění v Evropě. Antoine Mares ve své knize Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem nabízí nadhled francouzského historika, který zná velmi dobře dějiny Československa a střední Evropy. Tento Benešův životopis je podrobný a věnuje se zejména a skoro výhradně jeho politické a diplomatické kariéře. Nečekejte pikantnosti ze soukromí, tomu se kniha věnuje jen velmi málo a předpokládám, že to není ani tak tím, že by se mu autor chtěl vyhýbat, ale prostě proto, že na Benešově soukromí toho není zdaleka tolik zajímavého jako na jeho profesní dráze.
Hned na začátek recenze musím zdůraznit jeden důležitý fakt – Maresova kniha je velmi náročným čtivem určeným pro vážné zájemce o historii. Vyžaduje buď téměř perfektní znalosti z období první poloviny minulého století, nebo neustále „odskakování si“ do encyklopedií a dalších historických knih a zdrojů. V textu jsou zmiňovány stovky diplomatů a politiků, mnoho důležitých událostí a četba vyžaduje soustředění. Pokud se jí ale čtenář náležitě věnuje, dostane se opravdu hluboko, a to nejen do hlubin Benešova pracovního života, ale politického dění vůbec.
Pro mě nejde ani tak o životopis, jako spíš o skvělou historickou práci dopodrobna rozebírající Benešovy politické aktivity, názory a postoje. Na knize je znát, že ji autor prostě musel vypilovat k dokonalosti. Rozebírá známé i méně známé Benešovy zásahy do historie Československa a celé Evropy. A co je důležité, kromě závěrečného krátkého zhodnocení Benešova „odkazu“ autorem, čtenáři nic nepodstouvá, nic neodsuzuje, prostě jenom konstatuje a popisuje.
Autor má velkou výhodu v tom, že může pouze psát o tom, co se dělo, a nemusí to vlastně nijak komentovat. Tedy sám za sebe, samozřejmě, jinak neskrývá žádné pohledy na Beneše od jeho současníků. Pohled na Beneše francouzskýma očima je (aspoň se mi to zdá) nestranný a nezaujatý, věcně popisující vznik Československa, první republiku, druhou republiku, válku a Benešův exil, nástup komunismu a Benešův odchod do ústraní a smrt. Časovou posloupnost je v textu někdy poměrně složité sledovat, ale zdá se mi, že nic podstatného nechybí. Seznámíme se s Benešovými studenskými roky, s jeho rodinou, manželkou, spolupracovníky i oponenty. Jak už jsem psal, převládá politika, a možná proto není kniha tak čtivá, jak by mohl někdo očekávat. Má ale jiné výhody, čtenářům dá obrovské množství informací a souvislostí, představí jim méně známé osobnosti politiky a diplomacie a velmi komplexně je seznámí nejen s Benešem, ale hlavně s evropskou politikou.
Beneš není vykleslen jako člověk, ale jako politik a diplomat. Jako pacifista, vyjednavač, intelektuál a hlavně nešťastník, jejž osud zavál na místa a okamžiky, kdy se rozhodovalo o naší budoucnosti. Autorova nezaujatost je velkým plusem knihy, stejně jako precizní faktografie a množství neznámých informací podaných bez zvláštních emocí, což mimochodem k Benešovi zdá se velmi dobře sedí. Tahle kniha by určitě neměla chybět na poličce příznivce historie minulého století a předpokládám, že se do ní budou její majitelé často dívat. Už jenom kvůli obsáhlému jmennému rejstříku, který může pomoci při hledání souvislostí k politikům a diplomatům, více či méně známým z dění první poloviny minulého století. A myslím si, že s odstupem jednoho či více let se ke knize budu rád vracet.
Díky za poskytnutí knihy k recenzi patří eshopu Megaknihy.cz.
Převzato z Historieblog.cz se souhlasem autora.