Rozmohl se nám tady takový nešvar: Andrej Babiš hejbe letišti. Z ničeho nic totiž oznámil, že letiště Karlovy Vary, a k tomu ještě letiště Ostrava – Mošnov, převezme Armáda ČR. Jako zdůvodnění se přemílají věci jako strategická infrastruktura, vhodnost (a jakási certifikace) pro využití letadly NATO a podobně, atakdále… což je přece v současné geopoliticky zblázněné době logické a jasné. Ale s trochou povědomosti o českých letištích a o českém letectví obecně, se to až tak logické a jasné nezdá. Pokusím se vysvětlit proč.

Nejdříve letiště Karlovy Vary – Olšová Vrata. Jeho historie sahá do dvacátých let dvacátého století, nikdy nemělo nic společného s armádou a jeho účel byl vždy jasný: spojovat zdejší lázně se světem. Teoreticky to zní skvěle, ale realita je už dosti dlouho poněkud jiná a docela smutná. Pomineme-li pár období nepříliš frekventovaných pravidelných letů z a do Ruska a jeho okolí, kde se karlovarské lázně těší oblibě, a za nimiž se už zavřela voda, reálný provoz tvoří chartery v počtu nízkých stovek letů ročně přepravující velmi nízké desítky tisíc cestujících za rok. Kdo má trochu představu, co znamená provoz mezinárodního letiště s provozem podle přístrojů, tzv. IFR, je mu jasné, že to nemůže finančně vycházet. A taky to nevychází, dlouhodobě. V této souvislosti nemá smysl hovořit o provozu zdejšího aeroklubu a leteckých škol, ten letiště do zisku nedostane. A už vůbec nedávají smysl před nějakou dobou prezentované plány na prodloužení a snad i rozšíření vzletové a přistávací dráhy. Ta sice není úplně nejdelší, 2150 metrů, přičemž ano, za určitý standard lze považovat 2500 metrů, a ani příliš široká, 30 metrů oproti „standardu“ 45 metrů, ale cokoliv v této věci znamená obrovskou investici. Proč do něčeho takového chce jít letiště, které je roky ve ztrátě, nechápu. Příběhu, že to významně zvýší provoz, nevěří snad ani vedení letiště.

Tímto se dostáváme k dalšímu úhlu pohledu na letiště Karlovy Vary, a to je úhel geografický. Zaprvé, dálnice D6 roste a přibližuje se ke Karlovým Varům. Pro město jistě výborná zpráva, pro letiště méně. Z Varů na letiště Praha – Ruzyně je to něco málo přes 100 km, a D6 se spojuje s pražským okruhem pár kilometrů od ruzyňského letiště, takže případný cestovatel nemusí bojovat s pražskými zácpami. Tento fakt ve spojení s tím, že letiště Karlovy Vary obsluhuje „krajskou metropoli“ zvící ani ne 50 000 obyvatel, potažmo pidikraj s necelými 300 000 obyvateli, je pro atraktivitu letiště v očích velkých dopravců smrtícím koktejlem. Zadruhé, a teď poněkud v menším územním rozsahu, bod a: letiště se nachází v nadmořské výšce 600 metrů nad mořem na přechodu Slavkovského lesa a Doupovských hor. Co to znamená pro místní počasí, zejména výskyt a výšku oblačnosti nad zemí, asi netřeba vysvětlovat. I když je letiště vybaveno zařízením ILS kategorie I, počasí dokáže s dostupností letiště pěkně zamávat. Tím se dostáváme k bodu b a k dalšímu v českém leteckém prostředí známému fenoménu, který se jmenuje Vítkův vrch. Je to kopec ležící zhruba 400 metrů od prahu dráhy 11, na jeho vrcholu se nachází hotel a restaurace, ze kterého je hezký výhled na letiště, ale bohužel taky stožár, jehož špička převyšuje letiště o 80 metrů. To má ne příliš blahodárný vliv na meteorologická minima pro přístrojové přiblížení na dráhu 29 a v podstatě zničující vliv na totéž pro dráhu 11. Případné prodloužení dráhy s tím nic neudělá. Nemluvě o tom, že asi 6 kilometrů před prahem dráhy 29 je kopec převyšující letiště rovnou o 180 metrů. Pokud by se měla dráha prodlužovat, tak to lze jedině východně, což znamená, že práh dráhy 29 se ještě přiblíží tomuto kopci s efektem na meteorologická minima obdobným výše popsanému.

Nasedněme teď na virtuální vnitrostátní let, a přenesme se na opačný konec republiky. Přistáváme na letišti Ostrava – Mošnov. Toto letiště má na rozdíl od Varů jasné vojenské kořeny. Vzniklo v padesátých letech jako čistě vojenské letiště. Nevím, která verze legendy, kterou jsem mnohokrát slýchal od místních aviatiků, je správná, ale jedna zcela určitě, a to že se s Mošnovem počítalo buď jako s válečnou základnou anebo jako se záložní letištěm pro sovětské strategické bombardéry, čehož dědictvím je zdejší dráha dlouhá přes tři a půl kilometru, přesně 3511 metrů a široká 63 metrů. Postupem času byl na letišti povolen smíšený provoz a na začátku tisíciletí armáda letiště opustila zcela. Letiště přešlo pod Českou správu letišť (ČSL), stejně jako zbývající civilní letiště sloužící dopravě, tj. Praha – Ruzyně, Karlovy Vary a Brno – Tuřany. Významným pro mimopražská letiště se stal rok 2004, kdy speciálním zákonem přešlo vlastnictví regionálních letišť na kraje, přičemž s výjimkou letiště Brno – Tuřany si kraje zřídily společnosti, které se staly provozovateli těchto letišť. Určitým „pozůstatkem“ někdejší České správy letišť, která všechna tato letiště před rokem 2004 provozovala, je dnešní Letiště Praha a.s. Tehdy to vše bylo interpretováno často tak, že se regionální letiště zbavila dusivé nadvlády pragocentrické ČSL. Ne že by ČSL regionální letiště zrovna hýčkala, ale s odstupem času se jeví být reálnou spíše opačná verze, a to ta, že se ČSL zbavila koule u nohy a mohla se soustředit na rozvoj letiště ruzyňského. Že to nedopadlo úplně podle očekávání a měl v tom více než podstatnou roli stát a jeho osvícený způsob řízení Českých Aerolinií, je jiný příběh.

Pro mošnovské letiště tím ale začala ta pravá jízda. Kolem moravskoslezského krajského úřadu začali kroužit různí letečtí odborníci a hlasatelé skvělých vizí, někteří z nich z praxí z tehdy před nedávnem smutně skončivší firmy Air Ostrava, která proslula zajímavými akcemi typu vyhlášením konkurenční války ČSA, provozováním neuvěřitelného množství typů letadel anebo alespoň plánováním jejich provozování, anebo třeba veleúspěšným projektem leteckého transportu vzduchu do slovinské Lublaně… Tito odborníci nejdříve opanovali vedení krajské firmy provozující letiště, a poté začali realizovat své vize. Starého psa novým kouskům nenaučíš, takže záhy přikročili k resuscitaci Air Ostravy, tentokrát pod názvem CCA – Central Connect Airlines. Válku ČSA už nevyhlašovali, naopak se tehdy již celkem chřadnoucím ČSA pověsili na krk a jali se pro ně provozovat jako codeshare linky jako Ostrava – Praha nebo Brno – Praha, což ale nedopadlo úplně přesvědčivě – ČSA si provoz po určité době raději převzaly samy. Dále v rámci péče o boom letecké dopravy na ostravsku založili druhou aerolinku pod názvem pro změnu CCA, což tentokrát ale znamenalo Central Charter Airlines, která se jala provozovat chartery do letovisek pro cestovní kanceláře. V českém leteckém světě se z důvodu přehlednosti ujalo neformální rozlišovací označení CCA oproti CCA: červení ptáci (connetc…) vs. modří ptáci (charter…) s odvoláním na barvy loga příslušné airline. Reprezentanti tohoto společenstva ve vedení letiště se mezitím nechávali slyšet, že Mošnov bude „business letiště“ a že tu „baťůžkáře“ co lítají s Ryanairem a potažmo tedy Ryanair a jiné low-costy nechtějí ani vidět, anebo že významnou výhodou jimi zbudovaného (a samozřejmě z krajského rozpočtu zaplaceného) nového terminálu, oproti nejen dle mého názoru podstatně pohlednějšímu terminálu brněnskému, je fakt, že jej lze bez dalších problému v případě potřeby rozšiřovat!!! Další položkou bylo vybudování „údržbového centra“ – rovněž mošnovské oblíbené slovní spojení, tedy hangáru a firmy na údržbu velkých letadel Boeing 737 a Airbus 320 family. Vrcholem snažení, opět samozřejmě na krajské peníze, bylo dovybavení letiště na provoz ILS CAT II/III. Něco takového stojí opět obrovské peníze. Je třeba vybavit dráhu osvětlenou „centrlajnou“, kompletně přebudovat přibližovací světelnou řadu, přičemž pravidelná údržba a kalibrace toho všeho taky stojí víc, než když skromně zůstanete u ILS CAT I. Pro vysvětlení, čím vyšší kategorie ILS přiblížení, tím nižší meteorologická minima pro přiblížení na přistání. Něco takového má opodstatnění u letiště se silným provozem, kde je tento provoz často narušen nepříznivým počasím. Zajímala by mě statistika, kolik letů muselo divertovat někam mimo Mošnov kvůli počasí, když Mošnov CAT II/III neměl, resp. o kolik se zvedla pravidelnost po tomto upgradu. Pokud vůbec někdo toto řešil a snažil se to bilancovat proti nákladům na zřízení a provoz CAT II/III.

Jak to všechno dopadlo, je snadné zjistit. Za modrými i červenými ptáky se zavřela voda. Hangár stále stojí, ale prošel si mnoha peripetiemi typu tahanice mezi spoluvlastníky, nejasnosti okolo využití dotací z EU, konkurs, prodej. Snad jen tento produkt této mošnovské eskapády má našlápnuto ke světlé budoucnosti, a to jen proto, že se jeho majitelem stala lotyšská firma FL Technics, která patří k největším poskytovatelům údržby velkých proudových letadel a má provozovny v Evropě i mimo ni.

V současnosti z Mošnova létá pár linek Ryanairu, najednou byl i ten dobrý, a pokud mám správné informace, dělal celkem drahoty poté, co si ho předchozí manageři brali nehezky do huby, v létě obligátní prázdninové chartery a k tomu ještě Moravskoslezským krajem dotovaná linka LOT Polish Airlines do Varšavy. Co do počtu cestujících Mošnov stále významně zaostává za letištěm Brno – Tuřany, poměr je za rok 2025 cca 760 000 oproti 500 000 cestujících ve prospěch Brna.

Mezitím se na druhé straně ostravských humen dělo něco, co mělo, má, a bude mít na mošnovské letiště vpravdě devastující efekt. Pokud překonáte nějakých 120 kilometrů, z toho většinu po dálnici D1 a polské A1, ocitnete se na letišti Katowice – Pyrzowice. Měl jsem možnost sledovat jeho rozvoj během posledních zhruba 20 let. Z regionálního letiště se vyvinulo až neuvěřitelně. Svou základnu zde má jak Ryanair, tak Wizzair, přičemž obě aerolinky nabízejí lety do nepřeberného seznamu evropských destinací. LOT létá dva až tři lety denně do Varšavy, Lufthansa group nabízí spojení do Frankfurtu. Počtem odbavených cestujících ročně uteklo letiště Katowice Mošnovu ne o několik koňských délek, ale o několik dostihových závodišť. V rámci střední Evropy se se svými 7 300 000 cestujícími v roce 2025 spíše řadí do stejné kategorie jako Praha – Ruzyně. Toto již nikdy Ostrava – Mošnov nezvrátí ve svůj prospěch. Můžeme se ptát, kdo a co za to může, ale to není předmětem této úvahy.

Teď přejdeme k onomu novému nápadu na převod obou letišť pod armádu a zhodnoťme jej prakticky a pragmaticky. Obecně, Vzdušné síly Armády ČR, které provozují přibližně stovku letadel počínaje 14 Gripeny, přes L-159, transportní CASA-295 a L410, vrtulníky různých typů a určení, konče dvěma „vládními“ A319, mají k dispozici čtyři plně vybavená IFR letiště: Praha – Kbely, Pardubice, Čáslav a Náměšť nad Oslavou. K tomu ještě další tři v různém stádiu provozuschopnosti: Plzeň – Líně a Přerov, které vlastní a provozuje státní podnik LOM Praha sám vlastněný Ministerstvem obrany, a na nichž probíhají různé vojenské aktivity, a dále „bývalé“ letiště Bechyně, které je sice oficiálně sídlem ženistů, nicméně armáda se o jeho provozní plochy stará, a občas jej využívá pro provoz vrtulníků.

Takže i když to vypadá při zdůvodňování potřeby dalších letišť s ohledem na bezpečnostní situaci v Evropě atd. atd. atd. na první pohled logicky, armáda má pro své potřeby i pro případnou podporu spojenců letišť dost. Nikdy se ani nemluvilo o tom, že by nějaká měla přibýt, poslední událostí v této souvislosti byla „poloaktivace“ Přerova a Líní. Takže se mi nezdá, že by najednou na Ministerstvu obrany a ve velení letectva změnili názor a zatoužili po nové akvizici.

Konkrétně k oněm dvěma letištím, které armádě zničehonic „přidělil“ premiér Babiš. Karlovy Vary: armáda s nimi nikdy neměla nic společného. Je spousta důvodů, proč toto letiště není ideální, a jak jsem vysvětloval výše, žádné prodlužování dráhy mu nepomůže. Mimochodem, jedno ne úplně ideální letiště už armáda má. Je to Náměšť nad Oslavou, ležící na větrné a deštivé Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 470 metrů, se svou legendární dráhou „dvakrát přes kopec“ a výškovým rozdílem mezi jejími konci dobrých 15 metrů. O tom, že byla k rozvoji mezi moravskými vojenskými letišti před mnoha lety vyvolena právě Náměšť, a ne Přerov ležící v nadmořské výšce 200 metrů na placaté Hané, rozhodli ne odborníci, ale tehdejší mocipáni mající pocit, že se musí odvděčit náměšťskému regionu.

Mošnov: armáda už sice před nějakým časem publikovala určité záměry ohledně „logistického centra“. Ale zaprvé nevím, co to přesně armádní logistické centrum je, asi sklad něčeho, a zadruhé nechápu, proč by měla armáda budovat tento sklad něčeho na civilním letišti, a ne na nějakém svém. Spíš se mi to jeví jako první, v porovnání se současným bombastickým záměrem na převzetí celého letiště, velmi nesmělý pokus pomoct vylepšit skomírající ekonomickou bilanci letiště armádními penězi.

Takže, za mě a omlouvám se tímto, že budu nepříjemně pragmatický a striktní. Logickým řešením pro Karlovy Vary je letiště v současné podobě prostě zrušit, letiště nemá budoucnost a další investované peníze jen padají do kanálu. Pokud by se našel někdo, kdo by byl ochoten v nějakém rozsahu udržet jeho provoz, jako třeba aeroklub ve spolupráci s leteckými školami, tak to udělat za cenu zrušení provozu podle přístrojů, zkrácení současné dráhy na řekněme 1200 metrů a velmi opatrně bych zvažoval ponechání osvětlení dráhy, resp. toho, co z ní zůstane v používání, pro provoz za vidu v noci (VFR noc).

A Mošnov s Katowicemi za zády? Pokorně se vrátit k ILS CAT I, zkrátit dráhu na nějakých 2500 metrů a zúžit na 45 metrů, tento pás opravit, a ne investovat šílené peníze do rekonstrukce stávající více než tříkilometrové dráhy. Kraj se stejně přiznal, že na to nemá peníze anebo přesněji nemůže si dovolit tyto peníze vzít jinde.

Takže podtrženo sečteno, mám jakýsi docela silný pocit, že opět vyhrává politika, nebo spíše politikaření. Že ne? Podívejme se na hlavy pomazané ve vedení příslušných samospráv: Karlovarskému kraji vládne fanklub pana Babiše s krycím názvem Hnutí ANO, podobně je tomu na karlovarské radnici. A podobně je tomu v Moravskoslezském kraji, jenom ostravská radnice to s primátorem za ODS trochu kazí… Takže milí voliči, my zme vám zariadili, že to letiště tady budetě mět a bude veliké převeliké.

A zaplatí to armádní rozpočet, a tím si vláda vylepší reputaci, a hlavně účetnictví po násobných mezinárodních kartáčích za neplnění závazku výdajů na obranu v úrovni 2% DPH. No dokonalé, není liž pravda? Akorát, že to budou prachy tak trochu oknem. A kde se vzaly? Vzpomeňte si na mě, až budete studovat svoji výplatní pásku anebo vyplňovat daňové přiznání.