Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jakákoliv slova, pronesená politikem typu Zdechovský, nemohou zakrýt jeho příslušnost ke straně, která od svého vzniku sleduje jedinou cestu. Přisát se ke komukoliv, zpoza rohu vykřikovat nesmysly, doufat v udržení se u koryta. Tak ochotně vystřídají komunisty, ODS, Socialisty. Bez zábran. Pan karikatura na morální maják patrně nemůže zapomenout Okamurovi to, že mu nedal peníze na jeho podvodné, šmejdské podnikání.

Proč jen tenhle pán pokaždé vyvolá záchvat nevolnosti...

Pane Zdechovský,

nejvíce na ruku nepřátelským mocnostem (tzn. i Číně) jde totálně debi.ní politika Evropské uniev čele s Green dealem, povinným převáděním všeho na elektřinu při současném vypínání stabilních zdrojů, nebránění imigraci lidí z nekompatibilních společenství, násilné protlačování LGBT+ agendy, zavádění cenzury a mnoho dalších aktů podkopávajících společenské a ekonomické základy.

Jeden se v zoufalství ptá, zda je to opravdu souhrn pitomostí protlačovaný zastydlými západními socialisty nebo geniální sabotáž.

Ještě by bylo dobré se zeptat, co soudruh Zdechovský v tom evropském parlamentu PROTI TOMU udělal. Já bych asi věděl.

Od USA časů Benjamina Franklina se situace v současné České republice liší tím, že my máme jistoty už tři: daně, smrt a Marek Benda v Parlamentu

autorem, tímhle Ukrajinu nepodpoříte, ťukat do klávesnice ničemu nepomůže. navrhuji posílat alespoň část neskutečně vysokého platu na Ukrajinu, popř.se zapojit do bojů. teprve pak vám vaše slova uvěřím. jinak je to čisté pokrytectví.

Asi polovina občanů si myslí, že každá koruna pro Ukrajinu dobrá, protože zastaví Rusko v pokusu o obsazení (jak Zdechovský vnímá sféru vlivu). A zhruba stejně velká skupina si myslí, že je to vyhazování peněz do záchodů, ne nutně zlatých, protože Rusko stejně dostane co chce.

To není zrádcovství, ani stání na straně agresora. Ale chápu, že práci v opozici si pan Z. představuje právě takto. Neustále napadat lidi, kteří si nemyslí to samé.

Je to kariéristický osel. Měl by si raději pořídit slušný oblek, aby nám nedělal svým vzhledem ostudu v EP, když už je jinak úplně hloupý

To máme zástupce v Evropském parlamentu, co? Ani kousek zdravého úsudku nemá tento pan Zdechovský! Včera jsme s manželem podepsali petici na podporu Tomia Okamury, který skutečně nestojí na straně agresora, jakkoliv často to budou hlupáci omilat.

Tak samozřejmě že vy i vyjádření SPD jednoznačně podporuje ruského agresora.

Byl o tom na NP pěkný článek. Korupce na Ukrajině je a mělo by se o ní mluvit, což ale neznamená že jde o nějakou vojenskou juntu, kde Rusko dělá pořádek a pomáhá demokracii a ukrajinskému lidu.

Co se týká jiných názoru Okamury na Leyenovou, Grétu tam měl pravdu.

Novoroční příspěvek Okamury tak má i pravdivé části ale je velmi neprofesionální a nemůže oslovit rozumné většinové voliče.

Vás samozřejmě ano, ale těch 5% bláznů nemůže vytvořit voličský potenciál pro vládní stranu.

Nepriateľovi napomáha každý politik, čo nejakým spôsobom podporuje Green Deal. A odporný, vyžrato mastný a mäsitý oportunista Zdechovský patrí do tejto kategórie napomáhačov.

A migračný pakt, aj ten podporuje napomáhač nepriateľov Zdechovský. Na ten som zabudol. Ako asi na mnoho ďaľších napomáhačských aktivít Zdechovského.

Pane Zdechovský, pánové poslanci Rajch a Okamura neporušili poslanecký slib, ale naopak jej naplňují víc než kdokoli jiný v této sněmovně za poslední desítky let. Totiž starají se o Českou republiku, jako řádní hospodáři a také o České občany. A to je hlavní poslání poslanců. Vyhazování peněz, z kterých se významná část rozkrade u nás a na Ukrajině není v zájmu České republiky, jistě však je zájmem obchodníků, zbrojařů a různých protizákonných "iniciativ". Nikdo vám nebrání svůj osobní majetek investovat do ztracené války, to je Vaše rozhodnutí. Ale není v zájmu České republiky zničit své veřejné finance k zbohatnutí pár ukrajinských oligarchů zkorumpovaného režimu od nějž se distancují i USA. Prostým Ukrajincům další krmení korupce ukrajinské byrokracie nepomůže.

Vyzbrojováním Ukrajiny šetříme naše životy a je to levnější než vyzbrojovat vlastní armádu (kterou samozřejmě i tak musíme vyzbrojovat především).

Pokud má být Rusko přesvědčeno o mírových jednáních, zdá se, že se to nepodaří bez zbrojní podpory Ukrajiny.

Je do jisté míry pravdivé že překováme, li zbraně v pluhy budeme jimi otročit.

P.S.: Normální zdravý člověk nemůže brát Rajchla a protiukrajinské výpady Okamury (především dřív měl v jiných věcech i pravdu) vážně. A nějak není jasné jak slouží zájmům ČR.

Jako nechat Rusku Ukrajinu a myslet si že tím to skončí? Nevím. Historie ani ruská realita nic takového nenaznačuje.

Snaha zbavit jiný stát mezinárodního vlivu, izolovat jej a systematicky jej vytlačit z rozhodovacích struktur je obecnou formou agrese, i když neprobíhá vojensky. V mezinárodních vztazích není rozhodující pouze to, kdo vystřelí první, ale kdo koho zbaví schopnosti ovlivňovat své okolí. Poraženým státem proto není nutně ten, kdo kapituloval na bojišti, ale ten, kdo přišel o svůj vliv. Vojenská porážka je jen jednou z forem porážky; politická, ekonomická a institucionální marginalizace mají stejný strategický účinek.

Z tohoto hlediska nelze popřít, že proces omezování vlivu Ruska probíhá nepřetržitě od konce studené války. Ukrajina se nejméně dvacet let otevřeně snaží všemi dostupnými prostředky geopoliticky se vyvázat z ruského prostoru a přispět k oslabení Ruska, přičemž Západ tento směr dlouhodobě podporuje. To je strukturální popis reality: z ruské perspektivy jde o souvislý proces směřující k jeho porážce v nevojenské rovině. Tato skutečnost n vysvětluje, proč Rusko vnímá konflikt existenčně.

Stejnou logiku je třeba aplikovat na pojem dohody. Jakákoliv skutečná dohoda mezi dvěma subjekty musí znamenat, že obě strany mají možnost ji porušit. Možnost porušení není defektem dohody, ale jejím předpokladem, protože bez ní neexistuje odpovědnost ani autonomie. Pokud je dohoda nastavena tak, že jedna strana ji nemůže porušit ani teoreticky, pak se nejedná o dohodu, ale o diktát druhé strany. Návrhy bezpečnostních garancí a poválečných uspořádání, které mají za cíl úplnou neutralizaci ruského vlivu a znemožnění jakékoli budoucí revize, proto z ruského hlediska nepředstavují kompromis, ale formu kapitulace a formální uznání porážky. Je racionální, nikoli iracionální, že na takové podmínky Rusko nemůže přistoupit.

Z toho plyne i závěr pro domácí debatu. Kritika zahraniční politiky České republiky, která tuto eskalační logiku přejímá, není projevem loajality k Rusku, ale projevem realistického uvažování o moci, zájmech a rizicích. Česká republika nemá kapacitu výsledek velmocenského střetu rozhodnout, ale nese jeho náklady a důsledky. Odmítnutí politiky, jejímž implicitním cílem je porážka jaderné mocnosti bez reálné schopnosti tento cíl prosadit, není zradou ani „stáním na straně agresora“. Je to legitimní politický postoj založený na pochopení toho, že jazyk morálních nálepek nemůže nahradit strategickou racionalitu.

zadne argumenty, jen arogantne formulovane hrani na city. Cely clanek me pripomina reci pavlacove drbny.