Ve 2. čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,4 % na 51 966 Kč, reálně vzrostla o 4,3 %, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká. Reálná mzda vzrostla ve 2. čtvrtletí o 4,3 % a procentuální růst byl shodný s růstem za 1. pololetí letošního roku,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Meziročně se průměrná mzda nominálně zvýšila o 3150 korun měsíčně hrubého. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,3 %. Objem mezd se zvýšil o 7,1 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,7 procenta.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2026 po očištění od sezónních vlivů 1,6 %. Po zohlednění dodatečných údajů došlo ke zpřesnění průměrné mzdy za 1. čtvrtletí 2026 o necelá 2 % na 49 328 Kč. V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2025 zaznamenán v administrativních a podpůrných činnostech (16,6 %), ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení (9 %) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (8,7 %). K nejnižšímu růstu došlo v ostatních činnostech (0,2 %) a v těžbě a dobývání (2,2 %).

V 1. pololetí 2026 dosáhla průměrná mzda 50 650 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 971 Kč (6,2 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,8 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,3 procenta.

Váda 31. srpna schválila snížení státní podpory v nezaměstnanosti. „V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné. Vracíme proto sazbu na 65 procent a snižujeme také maximální strop podpory. Změny přinesou státnímu rozpočtu úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně,“ zdůvodni ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Pracovní trh není stabilizovaný. Statistické údaje nevypovídají nic o tom, v kterých regionech, v jakých profesích a pro které věkové skupiny „je práce dostatek“. Míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil podle ČSÚ ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) meziročně vzrostla o 0,3 procentního bodu a ve 2. čtvrtletí roku 2026 činila 3,1 procenta. Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let nejvyšší v regionech soudržnosti Moravskoslezsko (5,6 %) a Severozápad (5,2 %). Nejnižší hodnoty naopak vykazovaly regiony Střední Čechy (1,5 %), Praha (2,0 %) a Jihozápad (2,4 %). Míra nezaměstnanosti meziročně stoupla téměř ve všech oblastech; v regionu Střední Morava zůstala na stejné úrovni (2,9 %) a v regionu Jihovýchod klesla o 0,1 p. b. na 2,5 %.

Ministr Juchelka by měl věnovat pozornost i dalšímu údaji ČSÚ: „V rámci výběrového šetření jsou sledovány také údaje za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak metodická kritéria ILO pro nezaměstnané, ale vyjadřují touhu pracovat. Ve 2. čtvrtletí 2026 dosáhl počet ekonomicky neaktivních osob ochotných pracovat 79,3 tis., což je o 3,5 tis. méně než ve stejném období roku 2025.“ Takže lidé pracovat chtějí, ale jsou místa, kde na nabídku práce prostě nenarazí.

Jestliže celostátně statisticky míra nezaměstnanosti stoupla na 3,1 %, podíl nezaměstnaných osob ve věku 55+ tvoří přibližně čtvrtinu (22–25 %) všech evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. Věková skupina 50–59 let tvoří zhruba 20,5 % a skupina 60+ doplňuje dalších přibližně 12 % uchazečů. Uchazeči nad 55 let čelí nejvyššímu riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a na úřadu práce zůstávají v průměru nejdéle (často okolo 300 a více dní). I přes bariéry je míra zaměstnanosti lidí ve věku 50–64 let v ČR velmi vysoká a přesahuje 80 %. Růst zapojení starších ročníků do pracovního procesu souvisí i s postupným posouváním důchodového věku.

Problém je v tom, že pokud jste tak starej, už vám nikdo práci nenabídne ani s rekvalifikací.