Dramatická změna, jak jí ohlašují některé titulky, je daleko od reality. Koalice SPOLU podle předpokladů prohrála a její porážka je milosrdnější, než se nakonec předpokládalo.

Výsledek voleb do poslanecké sněmovny nebyl ani překvapivý, ani nečekaný. Hnutí ANO vyhrálo jednoznačně a získalo ve sněmovně 80 křesel. Koalice SPOLU nakonec získala o něco více, než jí přisuzovaly i ty nejoptimističtější předvolební odhady a bude mít 52 křesel. Další strany a hnutí pak dopadly víceméně podle dlouhodobých prognóz. Jedinou výjimkou byl neúspěch hnutí STAČILO! K tomu se ještě vyjádřím níže.

Sledoval jsem sčítání hlasů a když po sečtení několika setin procenta hlasů se jako výsledek ukázalo asi 40 % pro hnutí ANO a asi 19 % pro SPOLU, bylo zřejmé, že ani Praha volební výsledek nezmění tak výrazně, aby hnutí ANO prohrálo. Nakonec se dokonce poněkud „překvapivě“ ukázalo, že koalice SPOLU získala sice méně hlasů než v roce 2021, ale rozhodně to nebyl propad nijak zásadní. Voliči tak koalici SPOLU zůstali (ubylo jich jenom o asi 4 %), ale pokud se srovnají výsledky SPOLU a PirSTAN z roku 2021 ( 43,7% ),) a SPOLU, STAN a ČPS 2025 (43,6 %), došlo „pouze“ k úbytku hlasů pro SPOLU výměnou za hlasy pro STAN a Piráty. Znovu tak lze pouze konstatovat, že voliči vládních stran vládě zůstali věrní a letošní porážka vládních stran je způsobena „jenom“ tím, že si voliči dali tentokrát pozor a neriskovali. Odpůrci vlády tentokrát vsadili na jistotu a místo volby levice (v roce 2021 to byli komunisté a sociální demokracie samostatně a letos STAČILO!) jich asi polovina přešla k hnutí ANO. Tím se stalo to, že ANO posílilo právě o tyto hlasy a částečně o hlasy směřující v roce 2021 k SPD. Propadlo tak díky hlasům pro STAČILO! pouze asi 400000 hlasů a ne milion, jako v roce 2021.

První zásadní závěr je tedy ten, že současné vládní strany získaly vlastně procenticky stejný podíl hlasů jako v roce 2021, ale díky propadnutí asi milionu hlasů pro strany, které nepřekročily kvorum 5 % v roce 2021, za tento podíl hlasů získaly 108 mandátů. V roce 2025 pak za vlastně totožný procentický výsledek získaly tyto strany jenom 92 mandátů. A, řečeno jasně a srozumitelně, vláda SPOLU a STAN (a Pirátů do jejich odchodu z vlády) nikdy nedisponovala nadpoloviční většinou hlasů voličů a získala nadpoloviční většinu v poslanecké sněmovně díky tomu, že se do sněmovny nedostala v roce 2021 levice.

Když se na obrazovce ČT24 objevil v sobotu večer premiér Petr Fiala společně s Markem Výborným a Markétou Pekarovou Adamovou, sál jejich příznivců propukl v jásot jako kdyby SPOLU vyhrálo volby. Ve skutečnosti to byl jásot lidí, kteří zřejmě nevěřili ani tomu, že se SPOLU dostane přes 20 % a byli tak „příjemně“ překvapeni. Fiala prohlásil, že mu výsledek voleb neumožní sestavit vládu 101 demokratických stran a dodal, že vládu budou sestavovat populisté a extremisté. A právě toto hodnocení jasně ukazuje, kde byly Fialovy mantinely.

Druhý zásadní závěr výsledků voleb je ten, že nadpoloviční většina voličů se neřídila tezí o tom, že hlasuje pro „populisty a extremisty“. Když bychom toto tvrzení vzali skutečně vážně, nebylo by možné vlastně žádnou srozumitelnou politiku provádět. SPD může samozřejmě v předvolební kampani hlásat, že je proti EU a bude požadovat referendum o vystoupení z této organizace. Je-li toto „extremismus“, museli bychom jako extremisty označit konzervativce ve Velké Británii, kteří referendum prosadili a pak „zírali“, když voliči o odchodu Velké Británie z EU skutečně rozhodli. Rovněž tak odmítnutí ETS2 není žádný extremismus, ale důsledek jednoduché kalkulace, o kolik by se zvýšily ceny paliv a energie obecně, pokud bychom chtěli za emise kysličníku uhličitého od domácností skutečně takové peníze, které dnes stojí emisní povolenky.

Citové vydírání je podle mého názoru to nejhorší, co někteří politici koalice SPOLU stále provádějí. Senátorka Miroslava Němcová (ODS) se ostře pustila do předsedy SPD Tomia Okamury. Odkázala se na spekulace o tom, že by se Okamura mohl stát předsedou dolní komory Parlamentu. „Štítila bych se ho dotknout,“ nebrala si servítky. Okamura v reakci pro CNN Prima NEWS uvedl, jestli se „náhodou nezbláznila“. Zmínil, že se v minulosti stala kmotrou jeho knihy.

Rétorika ala Němcová jen ukazuje na to, co se v ODS stalo. I díky tomu řada známých členů ODS (Jan Zahradil a Boris Šťastný například) přešla k Motoristům sobě, aby se zbavili nálepky „rozbíječů“ ODS tak, jak je titulovala nejen Němcová, ale i současná ministryně spravedlnosti. A osud stran koalice SPOLU je samozřejmě ve hře. ODS díky koalici SPOLU zachránila lidovce a topkaře od vypadnutí ze sněmovny a zejména lidovci na kandidátkách SPOLU „přeskákali“ členy ODS na kandidátkách. Rozčilení členů ODS v Jihočeském kraji je tak pochopitelné, ale pláčem ve špatném divadle. Program SPOLU byl totiž všechno jiné než jasný a srozumitelný. Nejlepší shoda v různých předvolebních kalkulačkách se stranami koalice SPOLU byla totiž tehdy, když dotyčný odpovídal nikoliv jasně pro nebo proti, ale když zatrhával „spíše pro nebo spíše proti“. Pak mu vyšla shoda se SPOLU ke sto procentům.

Třetí zásadní závěr z voleb pro českou pravici je ten, že je nejvyšší čas opustit politiku krásných řečí spisovnou češtinou a začít znovu usilovat o voliče jasnými stanovisky ke všem současným problémům domácí i zahraniční politiky. A zdaleka nejde „jen“ o válku na Ukrajině či na Blízkém východě. Hodně voličů čeká na to, zda se česká pravice pokusí jasným způsobem definovat názor na současné vedení EU, které politikou „Zeleného údělu“ vede EU do ekonomické bezvýznamnosti. Jen tak si lze vysvětlit souhlas EU s politikou nulových cel pro zboží z USA a souhlas s celními poplatky na zboží z EU v USA a vysvětlovat to jako vytvoření „standardních“ podmínek.

Volby jsou za námi a jsem přesvědčen, že to stačilo.