Když něco je a strhne se kolem toho povyk, snažím se představit si, jaké by to bylo jinak. Opravdu jsem nevylučoval, že prezident Petr Pavel zaujme pozici muž s koženou brašnou nesmí projít (citace z filmu Pelíšky, v němž dva statečná esenbáci sestřelí z motorky muže s brašnou a pošťáka navíc). Že to prezident Babišovi nedá. Bude mu jedno, co se stane, protože už nechce kandidovat do druhého období funkce na Hradě.

Jako tolikrát jsem se mýlil. Andrej Babiš na videu natočeném mobilem bez asistence domácího zvířectva ohlásil národu své zásadní rozhodnutí a v řádu minut měl jmenování v kapse.

Po krátkém zaraženém tichu se strhla vřava. Dnes už je jasné, že jde o podvod a v proponovaném slepém fondu jsou zadní vrátka a střet zájmu nezmizí, protože, fond nefond, Babiš bude Agrofert podporovat dál.

To je reakce typická pro soudobou politiku tribun. Na fotbal se nechodí sledovat výkony hráčů, ale chodí se tam fandit správné straně. Tam dole na hřišti ať se děje co se děje, jedni i druzí jsou na tom více méně nastejno. Babiš za dobu své vlády nasekal dluhy, Fiala za své vlády nasekal ještě větší dluhy. Tribuny ale vědí, že ty Babišovy dluhy jsou špatné a Fialovy dluhy dobré (jedna tribuna), nebo naopak, Babiš to dělal dobře a Fiala předvedl nejhorší vládu všech dob (druhá tribuna).

Možná jsou nějací pozorovatelé, kteří na tribuně nesedí a pokukují přes plot a vidí patláckou holomajznu jedněch břídilů proti druhým, ale na nich nesejde. Mají slabý hlas . Tribuny řvou.

Podívejme se na výstup Andrej Babiš a Petr Pavel, jak jsem naznačil úvodem, tedy alternativně.

Andrej Babiš si navlékl kvádro, zahnal kohouta Silvera do kurníku, postavil se před mobil na stativu, po vzoru Antonína Novotného zaujal postoj urukvajec s rukama na poklopci a odřízl se od čtvrt bilionu až do smrti smrťoucí.
Natáčení skončí, Babiš usedá na židli, utírá pot s čela, ale je v půlce utírání, když zazvoní šifrovaný mobil.
Kapesník ještě padá k zemi, kdy už už Babiš drží přístroj.
„Dobrý výkon,‟ uslyší prezidenta. „Na mě ale takové triky neplatí. Střet zájmu trvá. I slepý fond má zadní vrátka a hlavně, zájem o rozkvět Agrofertu potrvá, protože ho nakonec zdědí děti.‟

Jo, tak to by byl řev tribun, jako kdyby Říp znovu začal soptit. Vítězství hodnotové politiky, triumf demokracie, upevnění vlády práva. To je hlas jedné tribuny.
Odnaproti by znělo: Pohrdání parlamentními volbami jako základu demokratického systému, spiknutí elit, účelové nastavení zákonných norem.

Mohlo se to stát? Je jasné, že vše bylo dohodnuté už celé dny dopředu, ale přece… Možná se jednou v pamětech Petra Pavla dočteme, jak jím cloumalo pokušení, když sahal po telefonu…

Poučení z toho všeho? Ve vypjatých chvílích je demokracie křehká. A hlavně, je dobře, když tribuny řvou, ale ne tak, že by se rozvalily.

Psáno pro Poslední slovo Lidových novin