Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ÚS může rozhodovat politicky - zákon nezákon a nic mu nehrozí. Jeho usnesení končí: není odvolání. A to se děje. Viz vydání předběžného opatření a současně přiznání, že výklad zákona bude učiněn později. Tedy ÚS ví, že možná sám porušuje zákon. Ale nic mu nehrozí.

ÚS - ostuda justice.

A kam byste se chtěl odvolávat? K nadústavnímu soudu (kdyby byl), k nebesům, ...?

Holt Balík se netrefil přesně jako ÚS. Asi to nebude náhoda. Jsou ze stejného těsta.

Že by "kolegialita v rámci oboru" ?

Taky se říká, že "lékaři společně pochovávají své mrtvé".

ani se mi nechce věřit, že Balík je bývalý soudce a právní historik-- no rozhodně bych jím nechtěl být souzen--s jeho názory. cituje neustále článek 63, ale pouze půlku z něj, tu, která se mu hodí. no potěš pánbůh za takového soudce. toť vše.

Právě proto mě jeho právní názor překvapil a napsal jsem tento článek.

Podle mě je autorova analogie dosti výstižná.

jinak výraz "hlava státu" je v parlamentní demokracii hodně nepřesný a zavádějící a evokuje nepatřičné představy. v době sepisování Ústavy byl zamýšlen ve smyslu reprezentace-- nikoliv ve smyslu rozhodování.

Dokonce, v Ústavě se ten termín "hlava státu" vůbec nevyskytuje.

Kdysi jsem o tom četl článek, od předsedy Senátu, který se - ze své funkce - zajímal, odkud se vlastně to pořadí ústavních činitelů bere. Ale bylo mu řečeno, že oficiálně nikde. Je to neformálně sestavený žebříček, slouží právě a jen pro ty ceremoniální účely.

Každý příměr vždy kulhá. V tomto případě by muselo jít o to, zda "prezident zastupuje vládu"...

Je v tom háček Takto pojaté by se to dalo formulovat tak, že prezident (obhájce) je Ústavou natrvalo přidělen vládě (klientovi) , aby jí zastupoval navenek, tedy v zahraničních jednáních. A vláda to nemůže odmítnout, právě proto, že to je z Ústavy.

Nicméně, spíše je správnější předpoklad, který tu zde pan Grundmann publikoval nedávno,

že došlo k nepřesnosti při sestavování Ústavy.

Že je tam sice natvrdo uvedeno že prezident "zastupuje stát navenek", ale už tam není explicitně uvedeno, že vláda může, ze své pravomoci činit totéž.

Ale tohle se bude opravovat, za současné, rozdělených politických sil, velice těžko

Může nás jen uklidnit, že v tom nejsme sami. Obdobím, kdy dvě delegace letěly na mezinárodní setkání dvěma letadly si už před námi prošli třeba Francouzi nebo Poláci.

Přes hádky si alespoň naši představitelé vyjasnili kompetence už doma a nebudou se přetlačovat u vstupu do sálu jako delegace výše zmíněných zemí.

K p ř í m ě r u . Dovoluji si kopírovat text z článku:

„Jestliže někdo zastupuje stát navenek, znamená to, že mu v tom nikdo nemůže bránit. Je to asi stejné, jako kdyby se řeklo, že advokát je obhájcem obžalovaného, ale o tom, jestli ho pustí do soudní budovy v době hlavního líčení s obžalovaným, rozhodne státní zástupce, který chrání veřejný zájem, aby byli potrestáni pachatelé různých trestných činů,“ nastínil příměr Balík.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-jihomo...

---

S. Balík mohl stopku pro obhájce vyjádřit ještě absurdněji - např. že ochranka soudu mu nedovolila vstup do budovy, protože si před bezpečnostním rámem odmítl sundat pásek z kalhot (situace nejen obhájcům známá). Ale domnívám se, že tam nějak chtěl napasovat státního činitele, aby to bylo absurdní zas jinak. Myslím si, že se nesnažil o co největší věrnost příměru k situaci vlády a prezidenta, ale právě o tu absurditu.

Ale pan Grundmann to správně připodobnil k tomu - že podle Balíka advokáta nesmí odmítnout ani obžalovaný.

I když advokát veřejně prohlašuje, že považuje svého klienta za vinného v plném rozsahu...

Podle mého názoru je jádro sporu úplně jinde. "Zastupuje stát navenek" přece neznamená, že je daný subjekt (prezident) oprávněn stát zastupovat vždy, když o zastupování státu jde, například na konferenci meteorologů nebo onkologů. Jsou situace, kdy je zastupování státu prezidentem v pořádku, a jsou jiné situace, kdy stát zastupuje osoba v dané oblasti k tomu povolaná.

Dávám k diskuzi svůj názor.

Když už tedy proti rozhodnutí ÚS není odvolání, tak jestli by rozsudek neměl být jednomyslný?

Buď všichni pro, nebo všichni proti.

Žádné rozhodnutí 8:7, nebo třeba 10:2 jako to poslední.

A když ne, tak co? Věc zůstane "v luftu", nerozhodnutá?