Jak dnes ví i středoškoláci a středoškolačky ústavní soud je pro demokratický právní stát klíčový. Proto je naprosto zásadní otázkou, kdo je a bude ústavním soudcem. Ústavních soudců máme ze zákona patnáct.
Připomeňme, že soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Jenom letos bude končit sedm soudců.
Nový prezident republiky zde hýří aktivitou, za což si jistě zaslouží drobnou pochvalu.
Již údajně zahájil proces výběru nových ústavních soudců. Mimo jiné prohlásil, že brzy obešle 23 institucí, aby mu předložily své kandidáty. Což je možná trochu nezvyklé, ale nový Hrad a nová doba si klade nové výzvy a patrně žádá i nové postupy.
Následné návrhy bude probírat tzv. konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Ústavní soudce prý prezident jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem.
Hradní flanel vlastně panel
Na první pohled zajímavá myšlenka. Avšak hned se vkrádá několik otázek. Dle čeho bylo stanoveno zmíněných dvacet tři institucí, které Petr Pavel (nebo snad Jan Kysela) vybral? Jistě možno namítnout, že to je věc prezidenta, nicméně pokud se hraje karta transparentnosti, tak by i toto mělo být široké veřejnosti vysvětleno. Doposud nebyl vlastně ani zveřejněn plný seznam zmíněné třiadvacítky doporučujících institucí. Totéž se týká tzv. konzultačního panelu – údajně má mít sedm členů. Předsedou s největší mírou pravděpodobnosti má být jmenován zmíněný ústavní právník Jan Kysela, dále vážený hradní flanel pardon panel budou tvořit bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Ivana Janů, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, ústavní právník Marek Antoš, ústavní právník David Kosař a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták.
Na první pohled panelu sice nemožno vytknout, že by byl genderově nevyvážený – obsahuje tři ženy ze sedmi, nicméně při bližším pohledu zjistíme, že všechny zúčastněné ženy, mají přídavek „bývalá“. Což samozřejmě není kritika těchto dam, ale nominujícího subjektu. Přičemž pánové – Antoš, Kosař a Kysela jsou právníci mladšího věku, pod 50 let, pouze J. Šesták je starší – letos mu bude 67 let. Dodejme, že zmíněný člen J. Šesták není právníkem – je původní profesí mj. herec a spisovatel.
Laskavý čtenář si možná poklepává na hlavu – proč zde autor tolik řeší věk a pohlaví? Není to jedno? V tomto kontextu je to určitě na místě, ostatně Petr Pavel vyslal jasný signál, že výběr ústavních soudců bude zohledňovat i věkovou a genderovou vyváženost, stejně jako hodnotovou a názorovou různorodost, aby nebyl soud složen pouze z konzervativců nebo liberálů.
Liberálové vyberou konzervativního soudce?
Zmíněný prezidentův panel ovšem nebudí zrovna dojem názorové plurality. Jistě opět je věcí hlavy státu koho do panelu posadí, avšak když se na jednu stranu mluví o pestrosti Ústavního soudu, tak je z prapodstaty věci těžko myslitelné, aby jej vybralo těleso které je složeno z obdobně smýšlejících „liberálních“ osob. Pozor, pro méně pozorné čtenáře, autor zde rozhodně neříká, že je panel složen z méně kvalitních odborníků, avšak určitě mohl být složen názorově a právně-filozoficky pestřeji. Pro vyváženost by panelu jistě prospěla jména jako například Stanislav Křeček, Jan Kudrna, Daniela Kovářová, Pavel Varvařovský, Marek Benda, Tomáš Sokol, Petr Průcha, Petr Hajn, Lucie Hrdá, Klára Samková, Richard Fetter, Markéta Selucká, Pavel Holländer, Pavel Hasenkopf nebo Zdeněk Koudelka.
V panelu také postrádám právníky dlouhodobě odborně působící v zahraničí jako je například Jiří Malenovský nebo Aleš Pejchal.
Sečteno – jak může de facto liberální panel vybrat skutečně hodnotově pestrý soud?
Před čím ovšem nutno varovat je skutečnost, aby prezidentu Pavlovi s výběrem nových soudců radili a pomáhali ti dnešní, kteří by si nepřímo spolu-vybírali své kolegy. To by bylo popřením principu dělby moci.
Jan Kysela v ofsajdu?
Poznámka na závěr - do ne zrovna komfortní situace se dostal i samotný Jan Kysela, jako součást (dokonce předseda) zmíněného konzultačního hradního panelu, těžko může věrohodně navrhnout/schválit sám sebe. Což je pro náš právní stát možná i škoda. Nicméně zmíněný ústavní právník je relativně mladý – a má na post soudce soudu soudů ještě hodně (profesního) času. Ne nadarmo se říká, že skutečně kvalitním ústavním právníkem se člověk stává zpravidla až po 55 roku věku, čest výjimkám. Pakliže Jan Kysela dal nyní přednost pomoci prezidentovi, před prestižním místem v Brně, budiž mu to ke cti.
Na úplný závěr nutno zdvořile připomenout, že i když hradní panel za pomoci 23 návrhových platforem navrhne kohokoliv, politická odpovědnost nadále půjde za prezidentem republiky. Jinak to nejde!
Autor je právník a publicista