Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jako Brňák jistě víte, že již od středověku bylo Brno německé město. Změnilo se to až po vzniku Československa, kdy byly k Brnu administrativně připojeny okolní české obce (Královo Pole, Řečkovice, Medlánky, Husovice atd. atd.). Němci se stali v Brně národnostní menšinou, což velmi těžce nesli a svým českým spoluobčanům to za války patřičně osolili. Trnem v oku jim byla zejména Masarykova univerzita, založená v roce 1919 (Němci se na založení univerzity v Brně nezmotali, pouze na založení techniky v roce 1899). Ne náhodou se největší mučírnou brněnského gestapa, přestupní stanicí do koncentráků a popravištěm staly studentské koleje. V Protektorátu existovala dvě města, kde bylo pronásledování českých a moravských vlastenců obzvlášť brutální: Praha a Brno.

Konání sudetoněmeckých dnů v Brně považuji za velkou ostudu a že se organizace protestů ujaly KSČM a SPD ještě neznamená, že se sjezdem Landsmanschaftu v Brně nesouhlasili pouze příznivci těchto dvou stran!

Děkuji za informaci o machinaci týkající se dříve německého Brna, ze kterého se na základě zákona upravujícího hranice obcí ocitlo německé obyvatelstvo v postavení menšinovém.

Autor se tváří jako smířlivý kronikář, ale výsledkem je podivný guláš dojmů, osobních pocitů a účelově poslepované historie, kde se fakta ohýbají podle momentální potřeby textu. Nejkomičtější je jeho „důkaz“, že většina Brňáků s akcí souhlasila – totiž že se jí účastnila Vaňková a Hollan, což je asi stejně reprezentativní jako tvrdit, že celá republika miluje estrády, protože existuje televizní zábava v sobotu večer. Většina lidí tradičně mlčí, protože mají práci, rodiny nebo prostě nechtějí být zatahováni do ideologických manifestací, a mlčení opravdu neznamená automatický souhlas s okázalým sjezdem organizace nesoucí historicky toxický název. Text navíc používá nebezpečně zjednodušený narativ, kdy se odsun líčí téměř izolovaně jako morální selhání Čechů, zatímco kontext nacistické okupace, masové kolaborace a teroru se postupně rozpouští do neurčitých formulací o „tragédii všech stran“. Přesně to ostatně dnes přebírají i německá média, kde se čím dál otevřeněji mluví o „zločinném vyhnání“, zatímco příčiny, proč k odsunu vůbec došlo, mizí pod kobercem stejně pečlivě jako nepohodlné historické souvislosti. Autor si přitom vůbec nepřipouští, že problém nebyl v nějakém česko-německém dialogu jako takovém, ale v tom, že šlo právě o sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu, tedy organizace dlouhodobě spojované s pohrobky a obhájci lidí, kteří kdysi aktivně rozbíjeli republiku. Kdyby šlo o normální společnou akci Bavorska a Jihomoravského kraje bez tohoto ideologického balastu, sotva by společnost rozdělovala – jenže provokace byla tentokrát zjevně součástí programu stejně jako následné moralizování těch, kteří se tváří, že nesouhlas je jen projev zaostalosti.

Poněkud jiný názor na oprávněnost Landsmanšaftu k uspořádání jeho demonstrativního setkání na naší půdě získáte, pokud vezmete v úvahu časovou posloupnost přípravy Německa na II. S-válku, její průběh a čtyřicetileté následky a dále dnes již neobhajitelný podíl SRN na útlumu evropského průmyslu, oslabení ekonomiky vinou realizace GD, otevření hranic imigrantům, nebezpečnou aktivaci toho nejhoršího, co pouze usnulo po poslední válce a pod.

Brňané nemaji problém s Němci, viz závody motorek, jsou jich tu tisíce, již desítky roků, a v pohodě. Ovšem mají problém s Němci, kteří nechtějí vidět minulost v historickém kontextu a zaměňují důsledek za příčinu. Ovšem pokud autor pociťuje potřebu se omlouvat, sice nevím s ohledem na jeho věk za co, ať se omlouvá. Ale ať netvrdí, že to tak vidí většina Brňanů. Jenom za sebe!

Moc se mi líbí autorův nářek nad smutným osudem Němců, kteří přece také trpěli za 2. světové války a po ní. Ale chybí dodatek, že to bylo hitlerovské Německo, které ten zničující konflikt spojený s vyvražďováníním národů a etnik začalo. Ještě více se mi líbí autorovo sdělení, že odsun Židů do koncentráků, plynových komor a krematorií byl na rozdíl od pochodu brněnských Němců do Pohořelic spořádaný. Sraz heinleinovských pohrobků a českých kolaborantů v Brně byl testem odolnosti českého národa a beranidlem k rozbití rozhodnutí postupimské konference. Česko bylo k tomuto vybráno jako slabý kus, který je ekonomicky a mediálně v područí zahraničních majitelů. Například v Polsku by při pokusu o podobnou provokaci dávno hořely sekretariáty kolaborantských stran a lucerny by čekaly na své abonenty. Přesto se domnívám, že Posseltové a Zahradníci se ve své euforii mýlí.

" Ale chybí dodatek, že to bylo hitlerovské Německo, které ten zničující konflikt spojený s vyvražďováníním národů a etnik začalo. "

Pozoruhodné je, že co vidíte u Němců nechcete vidět u Rusů ...

"... beranidlem k rozbití rozhodnutí postupimské konference. Česko bylo k tomuto vybráno jako slabý kus, který je ekonomicky a mediálně v područí zahraničních majitelů."

To už je úplná pitomost. Otázka je jen, zda z blbosti, nebo za peníze.

Prafrázuji: Kolaborace je s nepřítelem, ale Německo je náš spojenec. My jsme nevyhnali Sudeťáky, vyhnali jsme brněnské a moravské Němce...

Autor tak jako mnozí jiní směšuje nepatřičné věci: Landsmanšaft není Německo. Landsmanšaft je politická organizace s určitými politickými cíli. Zastupuje část potomků Sudetských Němců, těch organizací je mnohem víc, ale většina potomků českých Němců se nikde neorganizuje. Takže klíčová věc, kterou ignoruje většina zastánců a dokonce i odpůrců sjezdu: Nebyl to sjezd Němců! Nebyl to ani sjezd Sudetských Němců! Byl to sjezd konkrétní organizace s názvem Sudetendeutsche Landsmannschaft! Je to organizace, kterou založili bývalí nacisté a která dlouhodobě požaduje revizi odsunu, v současné době zůstává v platnosti požadavek na zrušení Benešových dekretů.

Argumentace typu, že Němci jsou spojenci, Sudeťáci jsou vlastně fajn, je klamavá. Ne proto, že by to byly nepravdivé teze, ale protože z nich nijak logicky nevyplývá, že landsmanšaft je přátelská organizace. Dají se zaznamenat i v Německu názory, že landsmanšaft vyvolává duchy minulosti a že německo-českému smíření by nejlépe prospělo, kdyby se SdL rozpustil.

A k tomu, že "jsme" nevyhnali Sudeťáky. Oni sami se k tomu označení přihlásili. 90 % čs. Němců volilo v roce 1938 Sudetoněmeckou stranu. Takže teze o tom, že to nebyli Sudeťáci, že na Moravě nebylo souvislé německé osídlení je vaření z vody, polopravd a nepravd.

Nečetl jste pozorně, nebo se snahou o pochopení.

autore na popravy vlastenců v Kounicových kolejích jste se po procházce Kraví horou jít podívat nemohl. prodávaly se totiž na ně vstupenky, a to dlouho dopředu, protože bylo neustále vyprodáno. --jinak vyhnání byl pouhý následek něčeho--zkuste se věnovat i příčinám. a položte si otázku, co by bylo s vašimi rodiči potažmo s vámi, kdyby Němci válku vyhráli. to je otázka, co?

Zrovna nedávno jsem četl o vstupenkách na popravu K.H. Franka. Když je o něco větší zájem než prostorové možnosti, řeší se to vstupenkami.

"Považuji za správné a pochopitelné, že první sudetoněmecký sjezd u nás byl právě v Brně."

Dal uz jsem to nebyl s to cist.

Tak spatne svedomi

Nejprve jsem si myslela, že jde o satiru typu "pokrokový euroobčan", ale zdá se, že to autor myslí naprosto vážně.

S hruzou mi doslo, ze je to tak - on to FAKT mysli vazne.

Autorovi nikdo nebrání spolupracovat s Němci a prosit je o odpuštění a smiřovat se s nimi. Ovšem mluvit za jiné je neslušné. Každý za sebe!