13.8.2020 | Svátek má Alena


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Sladka 4.7.2020 12:34

Omlouvám se, že se odkloním tak trochu od tématu. ale byla bych ráda, kdyby se tu někdo kompetentní vyjádřil k mému pohledu na proces s M. Horákovou. Já chápu trestní řízení tak, že jsou dvě strany - jedna je stát zastoupený tehdy prokuraturou a druhá je obviněný se svým obhájcem. O M. Horákové tedy rozhodl soudní senát. Přiznání vynutila policie (tehdy už zřejmě SNB). Ale v médiích se stále omílá Urválek a Polednová. Zcela kacířsky mám dojem, že odsouzení Polednové byla politická objednávka (odsouzená za zločinné spiknutí). Trochu se v tom ztrácím.

E. Novotny 4.7.2020 0:23

Tady se naprosta vetsina prispevatelu nejen odklonila od podstaty veci, ale hlavne si ohrala svoji vlastni politickou polivku a svuj jakysi - exhibicionistky - pocit znalosti veci. Nicmene dekuju za par skvelych prispevku ktere dojem zmirnily - a taky i dost objasnily.

Takze ne uplna marnost - to je dobre. Uzitecny clanek, anyway.

J. Kraus 3.7.2020 22:20

Díky za článek. Jsou Židé praví po matčině linii a židé nepraví, přijavší vnější znaky. Mentální zábrany dnešních lidí brání pochopení jejich postavení a role v minulosti i teď. Dnes už je vše opět tak rozjeto, že nemá moc smysl do toho šťouchat, kriticky ani v dobrém, opět k největší škodě židů nepravých, vedených s podporou Západu na nová jatka. Co se týče znárodňování, Západ nás odmrštil v Mnichově a na Jaltě, pan president Dr.E.Beneš šel pak jedinou volnou cestou. Ve Francii, a nejen tam, se po válce znárodňovalo ještě víc, nedotáhli to ale až k těm ševcům jako pak u nás komunisté.

M.Horáková, člověk jistě opravdový a čestný, byla zřejmě neopatrná až těžce naivní a musela tím provokovat. Obrazně špička ledovce. Před svým zatčením byla na jakési schůzce či jednání na faře ve Vinoři, sousední vesnici. Podle vzpomínek o tom věděli všichni lidé v okolí, ti oposičníci se se svými plány snad všude schválně chlubili a doba, jako v té Francii, šla nalevo.

H. Lukešová 3.7.2020 22:32

Stejně tak myslím, že to bylo roku 2016 světové mocnosti odhodily Stát Izrael, když se dohodly s Íránem na jaderné dohodě. Tehdy USA vedl zločinec Obama.

Naštěstí pan americký prezident Donald J. Trump posléze roku 2018 odstoupil od jaderné dohody a uvalil na Írán sankce.

No a zbývajícím světovým mocnostem se Trumpův postoj nelíbí, zatímco šítský ajatoláh Khamenei píše do twitteru "volná Palestina, konečné řešení" či nazývá Izrael "zhoubným nádorem", tak se nic neděje, darebák eunjní ministr zahraničí Josep Borrel řekl, zjednodušeně o nic nejde, víme, že íránský režim je antisemitský, ale musíme se s tím naučit žít, no bezva.

Ale Izraeli vyhrožuje sankcemi, jestliže uplatní suverenitu na židovská osídlení v Judeji a Samaří. Jestli k uplatnění suverenity dojde, to nikdo neví, možná ano, možná ne, já bych byla pro uplatnění suverenity, jenže okolnosti uvidí. Zatímco židovská osídlení nikomu neubližují, islámský džihád zabíjí kde může, ale špatné jsou osady, ne radikální islám...

H. Lukešová 3.7.2020 22:33

Josep Borrell, nutné podotknout, že je španělským socialistou, čím více je dnes kdo levicový, tím je větším antisemitou...

T. Krystlík 3.7.2020 21:44

Je nutné připomenout časovou posloupnost vývoje. Nacionální socialismus není vynálezem německým, nýbrž českým. V Čechách v roce 1897 vznikla vůbec první národně socialistická strana jako reakce českých národoveckých socialistů na internacionálnost a historický materialismus sociální demokracie – Česká strana národně sociální – která měla čelit marxismu, „výtvoru židovsko-německé buržoazie" a vést české pracující třídy ve vlasteneckém duchu. Nevycházela z filozoficky podloženého světonázoru, neměla fundovaný program, řídila se spíše náladou a vypomáhala si demagogií. Prioritou českého nacionálního socialismu vůči německému se zakladatel strany Václav Klofáč vždy chlubil. Český nacionální socialismus po Klofáčovi „poněmčil“ sudetský Němec Rudolf Jung, rodák z Plas, Německá dělnická strana (Deutsche Arbeiterpartei, DAP) vznikla v listopadu 1903 v Ústí nad Labem a deklarovala, že bude bojovat „proti všem cizím vlivům“. V květnu 1918 se na sjezdu ve Vídni přejmenovala na Německou národně socialistickou dělnickou stranu (Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei, DNSAP). V lednu 1919 byla v Mnichově založena Německá dělnická strana (Deutsche Arbeiterpartei, DAP), jejímž členem se v září stal i Adolf Hitler. V únoru 1920 se strana přejmenovala na Národně socialistickou německou dělnickou stranu (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP). Podobně měnili název své strany čeští nacionální socialisté. Na jaře 1918 byla přejmenována na Českou stranu socialistickou, po vzniku republiky až do roku 1926 to byla Československá strana socialistická, poté Československá strana národně socialistická, která se v roce 1948 přejmenovala na Československou stranu socialistickou. Po roce 1989 vystřídala šest názvů, dnes existuje pod názvem Česká strana národně socialistická. Česká republika má jako jediný stát v Evropě stranu nominálně nacionálně socialistickou.

M. Mařák 3.7.2020 21:50

Je navíc překvapivé, že byl v jejím čele dokonce i bývalý premiér Paroubek. Pro mne se jedná o něco naprosto nepochopitelného.

Jinak děkuji za celkové historické shrnutí vývoje pojmu národní socialismus.

T. Krystlík 3.7.2020 22:03

Rádo se stalo. Problém je ještě hlubší, vážený pane Mařáku! Žádná hlavní česká politická strana za 1. republiky nebyla prosta českého nacionalismu, jen u agrárníků bylo křídlo nezasažené nacionalismem, ale nebylo s to se prosadit. Od roku 1945 dodnes jsou všechny strany v českých zemích bez ohledu na program nacionálně socialistické a to včetně komunistických.

M. Kolář 3.7.2020 22:18

Sorry za reakci od neosloveného ..

Bez ohledu na program.. :-/ . Zajímavé..

P. Staronový 3.7.2020 22:26

Spíš legrační. V celém světě se nadnárodní strany moc "nechytají". Každá více či méně národní je, jinak by byla bez voličů.

Lidí, kterým je (příkladně) německý liberál bližší než český socan (natož komouš), je sakra málo, ve všech státech. Proto se vůbec neprosazují celoEUnijní strany.

M. Kolář 3.7.2020 22:34

No jo. Tak to já jsem v té menšině která raději německého liberála než českého socana, natož komouše... Ale i národní politika bude vždy ..

P. Staronový 3.7.2020 23:25

Já taky, ale "málo nás".

V. Klepetko 3.7.2020 21:52

Opravdu si myslíte, že je to nutné? Kdo nebo co Vás nutí? :-)

M. Kolář 3.7.2020 21:59

Pojem nominální > formální, jmenovitý, atd... Dějiny nemají nominální linku.. Rv

P. Staronový 3.7.2020 22:23

Podstatný je ten socialismus. Ta národnost v Česku je spíše fraška.

E. Novotny 3.7.2020 21:26

I kdyz zde, panove (vetsina) operuji ozdobne fluskulujicim jazykem, ktery ma omracit, (vcetne autora), ale nikam konkretne nemiri, porad pan Navratil a take pan Kolar mne oslovuji, Jejich prispevky povazuju za rozumne a logicke. Tady argumentace funguje.

M. Kolář 3.7.2020 22:05

Drobná osobní poznámka. I já mám osobní zkušenost s prapředkem/prarodičem z okruhu národních socialistů. Odsouzen na 25 let v monstrprocesu v oblasti chomutovsko-mostecko. Návrat domů r. 1960..

P. Staronový 3.7.2020 22:31

Jo, pan Kolář píše reálně.

Pan Mařák se spíš snaží provokovat přehnanými nápady.

P. Petrilák 3.7.2020 20:54

Zdar Martine Mařáku, doporučil bych Tvé pozornosti ještě jeden seriosní národní socialismus - cosik takového razil jeden uruguayský socialistický ideolog Vivian Trías. Byl důležitým členem Socialistické strany Uruguaye, jde o období 50.-70- let min. století. Byť byl z malé zemičky, byl v celém marxisticko-leninské Jižní Americe hodně důležitý jakožto ideolog, byl např. guru Galeana. Ale jde o to, že on si jako vymyslel svérázný národní socialismus v latinskoamerické versi. Jinač byl taky placeným agentem StB, ale zdá se, že to s tím nemá moc společného.

M. Mařák 3.7.2020 21:15

Ahoj, dík za tip, mrknu se po tom. Docela mne zaujal i vývoj v Chile, když jsi nakousl tu Jižní Ameriku. Tam se národní socialisté dostali k moci v koaliční Lidové frontě se socialisty a komunisty, no a nakonec z ní vystoupili, neboť se jim zdála málo levicová.

To je docela pikantní.

J. Ptáček 3.7.2020 20:14

Národní socialista Edvard Beneš měl samozřejmě daleko do T. G. Masaryka, ale po válce byl pro demokracii jednou z mála šancí. Aspoň zčásti napravit to, co pokazil v emigraci. Jako skvělý diplomat, ale horší politik to "koulel", jak mu to umožňovaly poměry.

Teprve na úplném konci života (cca 14 před smrtí) otevřeně přiznal svůj životní omyl ve vztahu k Sovětům

"Lžou všichni bez výjimky, to je společný rys komunistů, zejména ruských. Mou největší chybou bylo, že jsem do poslední chvíle odmítal věřit, že mě Stalin chladnokrevně a cynicky obelhal, jak v roce 1935, tak i později."

Chovat se podle toho dřív, ani procesy nemusely být. Co si to tak denně opakovat, ve vládě i ve sněmovně, zejména teď. Pokud by to ovšem soudruzi zákonem nezakázali.

P. Staronový 3.7.2020 22:29

Lituji, ale ne. I kdyby Beneš "prozřel" dříve, na radikální řešení neměl "koule".

M. Kolář 3.7.2020 19:12

Národní socialisté byli po většinu existence I. republiky součástí vládního bloku a jeví se ze zpětného pohledu dosti jako subjekt stojící za demokratickým charakterem státu. Edvard Beneš, který byl do svého zvolení presidentem rep. členem nár. soc. strany, má jedinečný primát mezi evropskými politiky, kdy ve funkci presidenta snad jako jediný z nejvyšších představitelů států stál ve druhé polovině třicátých let proti německému nacionálnímu socialismu i ideově a principiálně. Podstatu hitlerismu rozklíčoval správně mezi prvními. Ostatně, nacisté to také dali národním socialistům represemi za okupace pořádně poznat, jak jsou si tohoto principiálního odporu vědomi. Stíhali je jako příslušníky té "Benešovy partaje". Po obnovení republiky se jistě celá obnovená demokratická politická reprezentace včetně Beneše a nár. soc. strany dopustila komplikovaných chyb při přejímání tzv. Košického vládního programu, zestátňování, oktrojování politického systému vznikem Národní fronty, nesmyslným všudypřítomným (pro)sovětismem ve veřejných politických projevech,atd.. A po katastrofálních volbách r. 46 se nakonec Národní socialisté stali hlavní politickou silou stojící proti vznikající sovětistické diktatuře KSČ . Ti z Nár. socialistů, kteří nebyli popraveni nebo neemigrovali, se pak v bolševických koncetračně-pracovních lágrech setkali například s příslušníky jim tradičně nesympatického římsko-katolického kléru.. Pohnuté dějiny a osudy..

M. Mařák 3.7.2020 19:24

Národní socialisté, použiji-li definici zakladatele a dlouholetého předsedy strany, prostě stejně jako jejich němečtí souputníci vytvářeli syntézu nacionalismu a socialismu. U nás českého nacionalismu, v Německu německého. Jednalo se však o stejný ideologický základ. Němci se do toho pustili s Německou důsledností a ideologii dotáhli až do extrémních podob.

Stejnou ideologii.

M. Kolář 3.7.2020 19:32

Ne. Naši národní socialisté přijali do své ideové výbavy i politické praxe důraz na jistou povahu státu. A to rozhodně nebylo cokoliv, co by se podobalo totalitní diktatuře a vůdcovskému principu . M.j. byli po vniku ČSR značně ovlivněni jistě i TGM. Samozřejmě, jako u politikého proudu z konce 19. století tam byl přítomen český nacionalismus, antihabsburská vyhraněnost, jistý antisemitismus, ten byl ovšem na přelomu století prakticky všudypřítomný..

M. Kolář 3.7.2020 19:40

Ve výčtu poválečných chyb výše jsem ještě zapomněl zmínit i podporu pojetí denacifikace ČSR formou nesmyslné etnické čistky- tzv. odsunu Němců..

M. Mařák 3.7.2020 19:43

Klofáč to jasně definoval, od té jeho syntézy se pak obě dvě větve národního socialismu vyvíjely různě, to vůbec nepopírám.

Němečtí národní socialisté také hráli hru na stranickou parlamentní demokracii až do momentu, kdy se skutečně dostali k moci.

No a v naší národní povaze se snad kromě husitského třeštění nějaké extrémy nějak moc nikdy neuchytily, i ten komunismus byl oproti ruskému a asijským docela soft.

No a Beneš? Ten to tak dlouho hrál s Ruskem a s našimi komunisty, až jim to nakonec předal...

M. Kolář 3.7.2020 19:51

Ale Beneš a Horáková nebyli žádnými klofáčovci, nýbrž masarykovci. To je dosti podstatný rozdíl. Naši nár. socialisté byli součástí parlamentního systému jak za I. republiky tak i za té tzv. III. republiky, a základy parlamentní demokracie dodržovali vždy. Ostatně, i samotná vládní krize v únoru 48 s tímto přímo souvisí.. Podívejte se, co udělali nacisté s Ř. sněmem. Tam vidíte nějaký vztah k našim nár. soc ?? Syntézu nacionalismu a socialismu dělal od války době hlavně Gottwald ! Komunisté měli plnou hubu "národní věci"...

M. Kolář 3.7.2020 19:52

opr. --od války hlavně---

M. Mařák 3.7.2020 20:00

Byli aktivní členové strany, kterou její zakladatel a dlouholetý předseda nějakým způsobem profiloval a jejíž ideologii na sjezdech i jinde prezentoval i způsobem, jenž jsem popsal.

Pokud se nemýlím, ze strany ani neodešli, ani se proti tomu na sjezdech, či jinde, nijak veřejně nepostavili. S blížící se válkou, během války a po válce se ta linie samozřejmě začala měnit, což je pochopitelné.