Po sečtení výsledků prvního kola prezidentské volby Andrej Babiš ihned odstartoval svoji negativní a také náležitě konfrontační kampaň.

Kdy nám mimo jiné sdělil, že pokud nechceme válku, měli bychom se spolu s jeho stoupenci děsit u nás nevídané možnosti, že by armádní generál zastával funkci prezidenta. Pročež mu na pomoc přispěchal dosluhující prezident: „Ani v Latinské Americe už nejsou generálové prezidenty a byli nahrazeni civilními osobami,“ prohlásil Miloš Zeman v rozhovoru, který po prvním kole prezidentské volby poskytl deníku Blesk. Jenže jakýpak by to Andrej Babiš mohl být asi prezident, když mu přestává paměť sloužit...

Inu, také leccos zapomenu. Ale docela dobře si pamatuji, jak mne 21. srpna v šedesátém osmém ráno probudil zvonek u dveří našeho strašnického bytu. Na chodbě stál plačící soused, stařičký pan Gurjev, bývalý to ruský emigrant, který kdysi z Ruska před bolševiky utekl do prvorepublikového Československa. A mezi jednotlivými vzlyky mne vyzýval, ať si pustím rádio, neboť tam informují o probíhající invazi (především) ruského vojska. A pamatuji si dobře tu náladu lidí, které jsem potkával, když jsem roznášel v dalších dnech po Praze tiskoviny, které namísto běžných novin a časopisů tehdy na Smíchově chrlila rotačka. A dodnes před sebou vidím sochu svatého Václava, jehož podstavec byl oblepen nejrůznějšími prohlášeními, vzkazy a ručně vyhotovenými plakáty, kdy všem vévodil nápis suše konstatující : LEPŠÍ HŘEBÍK DO PRDELE, NEŽ MÍT RUSA ZA PŘÍTELE.

Mnohé nasvědčuje tomu, že na tyto události pan Babiš zapomněl. Nejenom na to, že se nám nadobro znelíbila ruská armáda, ale i na to, že funkci prezidenta naší republiky zastával Ludvík Svoboda, armádní generál. Ten se v 50. letech na nějakou dobu ocitl sice za mřížemi, přesto byl však (na návrh Alexandra Dubčeka) po abdikaci Antonína Novotného 30. března 1968 zvolen prezidentem republiky. A byl mezi lidmi populární, neboť měl pověst bývalého legionáře a statečného vojáka, který bojoval proti nacistům, přičemž také při svém nástupu do funkce patřil mezi podporovatele reformních snah tehdejšího Československa. A není bez zajímavosti, že v červenci 1968 při jednání v Čierné nad Tisou varoval sovětskou delagaci před vojenským zásahem, který by „na dlouhá léta narušil dobré vztahy mezi oběma národy“. Ovšem následný vír událostí generála Svobodu jaksepatří semlel, přičemž jako jediný československý prezident byl nakonec sesazen: závěr jeho úřadování na Hradě provázel speciální zákon s retroaktivní působností, který ho zbavil funkce.

Nejspíše tak trpí Andrej Babiš sklerózou, když si nepamatuje, co v minulosti zažil. Když mu uniká holý fakt, že za jeho mládí byl naším prezidentem generál. A nic na tom nemění ani to, že se Andrej Babiš narodil v Bratislavě a je původem Slovák. Neboť armádní generál Ludvík Svoboda byl prezidentem československým.