Konečně jsme svědky, že po více než 30 letech snad komunisté mizí z politické scény. Výsledky posledních krajských voleb tomu nasvědčují. Co je důvodem tohoto poklesu?

Cituji z čl. 4 stanov KSČM: „Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřeného dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům.“ Citovaná věta z hlediska jazyka poněkud drhne. Nejnovější stanovy byly přijaty 15.5.2016.

Položme si otázku, co je vlastně marxistická teorie otevřeného dialogu? Na to odpověděl nesmrtelný a věčně živý Lenin zákazem frakcí ve straně. Čili jakýkoliv jiný názor byl postihován vyloučením ze strany, vězněním, dokonce vraždami a popravami. Faktu, že Marx, Engels a Lenin zůstávají autoritami pro KSČM nadále, svědčí nejen stanovy, ale i nesčetné projevy představitelů KSČM a portréty Marxe a Engelse v sídle strany i jinde.

Ovšem marxistická teorie otevřeného dialogu měla i jný aspekt. Jedná se především o to, že soudruzi Marx a Engels spojovali boj pokrokových a reakčních tříd nerozlučně s bojem reakčních národů a pokrokových národů. Slované byli představitelé reakčních národů, proto je čekal „zasloužený“ osud z rukou revolučních Maďarů a Němců. Toto se u nás zamlčovalo. Ovšem posluchači „podvratné“ stanice Svobodná Evropa se již s touto problematikou seznámili například v reportážích S. Volného.

Uvedu výňatky z některých článků, které Fridrich Engels se schválením a souhlasem šéfredaktora Karla Marxe publikoval v Neue Rheinische Zeitung v roce 1849:

Ale při prvním vítězném povstání francouzského proletariátu budou osvobozeni rakouští Němci a Maďaři a na slovanských barbarech vykonají krvavou pomstu. Všeobecná válka, která pak vypukne, rozmetá tento slovanský spolek a tyto malé mizerné národy zničí včetně jejich jména.
Příští světová válka nezničí jen reakční třídy a dynastie, ale také odstraní reakční národy z povrchu země. A to je také pokrok.
(Der magyarische Kampf, 13.1.1849)

Jinde se Engels zamýšlí nad dějinami Čechů. Podle jeho názoru Češi žádné dějiny nemají. Tento komunista píše:

Češi, ke kterým počítáme Moravany a Slováky, ačkoliv se liší řečí a osudem, neměli nikdy dějiny. Od časů Karla Velikého jsou Čechy připoutány k Německu. Na okamžik se český národ emancipoval a vytvořil Velkomoravskou říši, aby ihned opět byl podmaněn a dalších pět set let bylo s ním házeno jako s míčem mezi Německem, Maďarskem a Polskem. Potom byly Čechy a Morava definitivně připojeny k Německu a slovenské okolí zůstalo v Maďarsku. A tento v dějinách vůbec neexistující národ si dělá nárok na nezávislost?
(Der demokratische Panslawismus, 15.2.1849)

Pak „nemilosrdný boj na život a smrt“ se Slovanstvem, které zradilo revoluci, zničující boj a bezohledný terorismus – nejenom v zájmu Německa, ale také v zájmu revoluce!
(Der demokratische Panslawismus, 15.2.1849.)

Ovšem podobných pozoruhodných poznámek obou klasiků je daleko více.

V našem případě můžeme konstatovat analogii v nekritickém obdivu českých nacistů k Adolfu Hitlerovi.