Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Díky, pane Uhde!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
D. Stirský 29.10.2018 14:30Jen bych připomenul, ze k dispozici jsou již léta Faierabendovy Paměti (vydal, tuším, Atlantis). Takže není co objevovat. |
|
|
M. Bílý 29.10.2018 15:10Ano, pane Stirský (14:30) byl to Atlantis v r 1994 .... díl I a II a v r. 1996 díl III. Pana Dr. Feirabenda si moc vážím. |
|
|
V. Petr 29.10.2018 11:37Beneš podlehl nátlaku komunistů, za kterými stál ale STALIN! Nezapomeňte, že když se mu polská exilová vláda postavila na odpor, najmenoval si vládu čistě komunistickou. A zároveň se vojensky obrátil proti polskému protinacistickému odboji! |
|
J. Rechnovský 29.10.2018 13:14Re: Beneš podlehl nátlaku komunistů, za kterými stál ale Ano, Polský scénář reálně hrozil i naší Londýnské reprezentaci. Přesto se velmi mýlíte. 1. naší výhodou bylo, že jsme se na Polském scénáři jasně přesvědčili čeho je Stalin schopen. Nakonec zkušenost jsme měli i vlastní na Podkarpatské Rusi v r. 1944. 2. výhodou bylo načasování. V r. 1948 už Ruská armáda v ČSR nebyla a v celé Evropě probíhala poválečná konsolidace. 3. Pozice a reálná síla našich komunistů významně klesla odchodem Ruské armády. Polský scénář byl od roku 1947 v Československu neproveditelný. Takže. Ani jeden z uvedených argumentů nedokázal využít Beneš ani drtivá většina nekomunistické politické reprezentace, což je neomluvitelné. Mimo Beneše byl nejostudnější postavou Jan Masaryk. Bohužel i majorita společnosti byla schopná připustit experiment s bolševiky, a to bylo podle mne naprosto klíčové. Ladislav Feierabend byl vzácnou výjimkou. Zachoval se skvěle, ale jeho vliv na politickou situaci po osvobození byl nulový. |
|
|
Š. Hašek 29.10.2018 23:15Re: Beneš podlehl nátlaku komunistů, za kterými stál ale Jistě! Nejostudnější osoby dvacátého století v prostoru ČR se jmenovaly Beneš a Masaryk (Jan). Skoro mám podezření, že kdybyste tehdy žil a byl i jen vrchním poštmistrem na poště a slyšel Hitlera, tak jste se počůral ........... a teď nám tady budete vysvětlovat. Hrdina Pithart taky řekl něco v tom smyslu, že by tehdy s Hitlerem a potom se Stalinem pěkně zatočil. Že by je oba rozplakal. Škoda. Mohlo to být jinak! |
|
|
J. Gutvirth 29.10.2018 7:30Výborná kniha Politické vzpomínky I II a III zákaz agrární strany a politický teror po Válce. nenápadné zákazy hrozí i dnes. |
|
J. Krásenský 29.10.2018 5:08Pro upřesnění: Nikoliv: "Drtivá poválečná většina naopak tento vývoj schválila nebo se s ním smířila a prakticky jej pomáhala naplnit.", ale: Drtivá poválečná většina elity, zejména exilové, naopak tento vývoj schválila nebo se s ním smířila a prakticky jej pomáhala naplnit." Tehdejší elita se bála nejsilnější předválečné strany, ať už z vypočítavosti nebo z ideologických důvodů, proto ji musela vyřadit z politické soutěže. Tragické a absurdní zároveň jsou osudy politiků, kteří svou neprozíravost zaplatili životem či dlouhodobým vězněním (Horáková, Laušman, Masaryk, ...) Autor zapomíná, že ani procedurálně nešlo o demokratické(á) rozhodnutí, protože na počátku naší tragédie bylo autoritativní rozhodnutí několika málo představitelů exilové vlády v čele s Benešem. Jistěže:"... většina má vždy a pokaždé jen a jen převahu hlasů, zato pravdu mít nemusí. Demokraticky přijatá rozhodnutí mohou demokracii dokonce i poškodit nebo nadobro zrušit.", ale to není tento případ. Šlo o hrubé porušení demokratických principů - porušením demokratické soutěže politických stran. O pravdě nelze hlasovat, ta se dá nalézat či dokazovat.
|
|
|
V. Petr 29.10.2018 11:39Máte pravdu. Šlo o selhání elit ale ani ty se plně nepostavily za komunisty! |
|
|
P. Sulc 29.10.2018 2:05Popravci prkno? Co je to, to se poprvovalo pomoci prkna, ne sibenici? |
|
P. Novák 29.10.2018 5:20Re: Popravci prkno? https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9B%C5%A1en%C3%AD |
|
J. Lepka 29.10.2018 8:01Re: Popravci prkno? Ddkazy na wiki nelze kopírovat a pak neopravit, jinak ten silikonový moula z toho udělá takovýhle guláš. Zřejmě jste chtěl poslat toto : https://cs.wikipedia.org/wiki/Oběšení. A ano při pouhém překlopení mi to ukázalo totéž. Nicméně původní zdroj je nutné hledat hlouběji v historii : "jako první se o tom zmiňuje ve své kronice Přibík Pulkava z Radenína, vychází pravděpodobně ze slova „plkno“, což je popravčí sekyra (flanderská sekera) se širokým ostřím. Postupně se díky lidovému podání „plkno“ změnilo na prkno a odtud tedy pověst o popravě prknem." (vit též wiki :https://cs.wikipedia.org/wiki/Záviš_z_Falkenštejna ) |
|
|
P. Sulc 29.10.2018 8:26Re: Popravci prkno? Diky, ale podivne, ze tak barbarsky zpusob prevzalo Ceskoslovensko a drzelo se jej tak dlouho. |
|
|
J. Jurax 29.10.2018 18:38Ehm ... Československo jej převzalo? Popravu prknem či plknem? Nesmíte brát řečnické obraty doslova ... :-) |
|
|
P. Sulc 29.10.2018 23:19Re: prevzalo, tvrdi Wikina. Ale hak nebyl v prkne ale ve zdi.Cesi byli humaniste. |
|
|
M. Rozbořil 29.10.2018 10:10Re: Popravci prkno? Zajímavé, že v článku, ze kterého jde mráz po zádech, upoutá pozornost taková prkotina. A pokud jste někdy viděl, jak se v ČSR v padesátých letech věšelo, tak to určitě nebylo na šibenici, nýbrž na háku, trčícím ze zdi. |
