Političtí vězni a amnestie - Havel, nebo Husák?

"Destrukci spravedlnosti (jak to označil Erik Tabery v Respektu) odsoudila i Unie státních zastupitelů osobitým způsobem vyvrácením údajného judikátu, na který se Klaus odvolal. Usvědčen ze lži Klaus už jen verbuje své věrné nohsledy, aby nejhorší amnestii Evropy a světa bagatelizovali. Dokonce srovnávají Havlovu amnestii a Klausovou. Zatímco Havel propouštěl odsouzené podle komunistických pravidel (a mnoho z těchto kriminalit bylo jen v totalitních trestních řádech), Klaus amnestoval ty, kteří byli odsouzeni v jiných podmínkách a stíháni za zcela jiné, mnohdy miliardové delikty," píše ve svém blogu na iDnes Rudolf Mládek.

Dodnes jsem se vyhýbal srovnávání Havlovy a Klausovy amnestie. Zaprvé nemám rád amnestie jako takové, jsou nesystémovým zasahováním do justice a jsou podle mě oprávněné jen velmi vzácně a za stejně vzácně nastávajících podmínek. Zadruhé nemám rád porovnávání dvou našich prezidentů. Každý z nich má v naší moderní historii své místo a hodnotit by je měla historie, ne davy fanoušků a davy oponentů a už vůbec ne krvelační "komentátoři" na internetových fórech.

U tohoto článku pana Mládka ale udělám výjimku. Nevím, zda je to neznalost, ztráta paměti nebo úmysl, ale autor se dopouští stejného omylu jako spousta dalších komentátorů.

Není pravda, že "Havel propouštěl odsouzené podle komunistických pravidel". To udělal jako jeden ze svých posledních aktů před jmenováním Čalfovy vlády a svou vlastní rezignací poslední komunistický prezident Gustav Husák amnestií ze dne 8. prosince 1989:

---

Článek I

Nařizuji, aby nebylo zahajováno a pokud bylo zahájeno, aby bylo zastaveno trestní stíhání pro trestné činy

- podvracení republiky podle § 98 trestního zákona,

- poškozování státu světové socialistické soustavy podle § 99 trestního zákona ve vztahu k § 98 trestního zákona,

- pobuřování podle § 100 trestního zákona,

- zneužívání náboženské funkce podle § 101 trestního zákona,

- hanobení republiky a jejího představitele podle § 102, 103 trestního zákona,

- hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle § 104 trestního zákona,

- opuštění republiky podle § 109 trestního zákona,

- poškozování zájmů republiky v cizině podle § 112 trestního zákona,

- odnětí věci hospodářskému určení podle § 116 trestního zákona,

- nedovoleného podnikání podle § 118 odst. 1 trestního zákona,

- útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 154 odst. 2 trestního zákona,

- ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a trestního zákona,

- maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi podle § 178 trestního zákona,

- hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 písm. b) trestního zákona

spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí.

Článek II

Nařizuji, aby nebylo konáno a pokud je konáno aby bylo zastaveno řízení o

- přečinu proti zájmům socialistického hospodářství podle § 2 písm. c) zákona č. 150/1969 Sb.,

- přečinech proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou podle § 5 písm. b), c), d) zákona č. 150/1969 Sb.,

- přečinech proti veřejnému pořádku podle § 6 písm. a), c) zákona č. 150/1969 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění ČSSR č. 10/1989 Sb. 

spáchaných přede dnem tohoto rozhodnutí.

Článek III

Promíjím pravomocně uložené nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly přede dnem tohoto rozhodnutí uloženy za trestné činy uvedené v článku I a přečiny uvedené v článku II tohoto rozhodnutí, s účinky, že se dnem tohoto rozhodnutí na pachatele hledí jako by nebyl odsouzen.

---

Amnestie prezidenta Havla byla velmi široká, zahrnovala i násilné trestné činy a bylo v ní amnestováno zhruba třikrát více trestaných než v té dnešní. V žádném případě nebyla specificky určena "odsouzeným podle komunistických pravidel" (pokud za ně nechceme považovat každého pachatele všech trestných činů uvedených v trestních zákonících vydaných před rokem 1990).

Naopak, ti byli ve chvíli Havlovy amnestie již na svobodě díky Husákově amnestii.